tolik mě bolí ta představa že jsem toho kluka ztratila během jedný noci....JÁ MU NECHTĚLA UBLÍŽIT VĚTOU seru na to aby jeden den jo a jeden den ne prostě JSEM TO NEVĚDĚLA že to takhle myslí...trápí měto strašně moc já vím že časem to bude třeba jiný třeba spolu budeme třeba ne...ale on je jedinej koho JÁ TAK OBDIVUJU, MILUJU..je to báječnej kluk plnej energie a střeštěných nápadů a opravdu se umí ke mě chovat krásně...
vím že jsem to řekla nevhod ale u jarinka si fakt nemůžu být jistá jak to myslí protože takovýhle to bylo už dva měsíce a pokaždý mi řekl sme kamarádi a naejdnou jsem to nevěděla a on mi jen tak řekne Lucko UŽ TĚ NECHCI VIDĚT..jak kdybychom si o tom nemohli promluvit prostě jsem měla strach že se tomu podám a pak zase budu hubou dřít o zem a jariskovi to nevysvětlím nevysrala jsem se na něj ani když brečel přišla jsem za ním a obejmula ho pohladila a řekla že spolu všechno zvládneme tak prostě nechápu PROČ TO NAJEDNOU SKONČILO...já toho človíčka beznadějně miluju a nedovedu si představit být s někým jiným...ani nepíšu nevysedávám u netu a nehldám prince já ho našla a on mě nechcd...tolik bych ho chtěla vidět tu jeho roztomilou tvářičku slyšet ten jeho smích dotknout se jeho hebkých rukou cítít jeho tlukot srdce já ho prostě žeru ...miluju jak se dívá miluju co říká miluju jeho oči miluju jeho slova miluju jeho pocity miluju...a tak mě to bolí že nejsme spolu...(dost už zase brečím proto že s ním nemůžu být a kvůli jedný větě se mi rozpadl svět)..ach jo kdyby jarinek věděl jak o něj stojím a co bych všechno pro něj udělala já chci prostě šanci mu to dokázat....je fakt jak nedobytná pevnost a já už jsem absolutně odzbrojená takže nevím jakým způsobem mám o tu osůbku bojovat víc jinak
chci prostě zažít den kdy k sobě přijdeme budeme absolutně štastný a nebudeme řešit otázku našeho vztahu protože ten vztah bude a bude to krásný..jenom takovej den najít