vždycky když je mi nejhůř pouštím si nahrávky telefonu co jsme si volali s jardou. jsou to veselé a zamilované nahrávky láskyplné řeči je to síla a vždycky mě to dostane z toho nejhoršího...ale zároveň si znovu uvědomím jak moc mi ta osůbka schází jak moc jsme toho spolu prožili jak moc bych ho chtěla zpátky.....za celej rok jsem nedokázala se zamilovat a bejt štastná tolik mi chybí obětí když vidím ty letité vztahy verča s jakubem, verča s honzou, ivet s petrem, a mnohé další jsou spolu dlouho a jsou zamilovaný jsou štastný..

plácám se tu ve sračkách s našima se nedá rozumně mluvit doprdele zasraný mám na ně vztek k nenávisti...jak někdo může svoje dítě mlátit jak někdo nemůže chtít aby studovala když mám perfektní známky jak někdo může někomu zakazovat jít se pobavit?s přáteli? pro ně jsem jenom děvka která promrdává peníze na kalbách parchat kterýmu se nechce dělat...vždyt dělám celý prázdniny školní rok pořád a taky mě to sere a nic mi jinýho nezbyde...neříkám že jsem svatá a nedělám chyby ale chybí mi popora rodiny podpora přítele toho jedinýho ze všech...tohle už není normální on mě nechce vůbec znát on mě nechce ani vídat zapoměl na všechno co nám bylo společné a mě to bolí jako nikdy v životě bolí a pláču sem v prdeli já ho miluji miluji ho moc nejvíc dala bych za něj život aby byl štastný...na školu do brodu du stejně jenom kvůli němu, na věžičky jsem šla kvůli němu samozřejmě že jsem si to ve škole zařídila, na šumavu jsem jela kvůli němu-jinak bych nikde pěšky nechodila spoustu věcí dělám kvůli němukvůli němu chci zhubnout on je mi motivací kvůli němu kouřím - z nervů a absolutní citový vyprahlosti kvůli němu sem začala poslouchat hip hop aspon něco jinak jsem rockový dítě, kvůli němuu-protože ho stále miluji a mám hluboko v duši jsem se nezamilovala ani se nepodala jiným citům a ted tu tiše sedím koukám do prázdna a myslím na něj pořád stále myslím a snad i věařím že se ke  mě vrátí že zase ho budu smět políbit proč se mi tak vzdaluje ..nechci tě ztratit jarisku....