a zbylli mi ted jenom vzpomínky co se nedají vrátit zpět...pozorovat milující se páry mi nahání strach..strach z dalšího zklamání strach z toho že vlastně pořád tak nějak miluju..strach ze sebe samtoný....kudy chodím všude na něj myslím na to krásný co bylo...nevím jak dál čím víc se blíží léto tím jsou moje šance tak mizivé..vlastně už nejsou žádné..jen moje srdce pořád doufám v to že vítek přijde...bože jak jsou některé věci naivní...světem sám klopítám..nejradši bych si hodila snad šavli pro to co se nejvíc sere..prostě kudy hcodím tudy něco poseru zapomenu zvorám...dneska cleý promo..nabiječka v brně, sms a trapnyý vzkazy, emocionální večer, mp3 přehrávač, peníze, kalhoty, ..brýle..jídlo..prostě cokoliv mě napadne..jsem zoufalá a mje pocitiy se mi vrací vrací se to jako by to bylo čerstvý vrací se to pořád..jsem vlastně jenom loutka...ráno vstát..do práce, z práce k netu cvicčit spát...nedělám nic jinýho no vlastně k tomu ještě hodně jím...nebo spáš jíům tak nepravidelněě...unavuje mě to.. a ničí zároven...potřebuju pomoc...vítku vzpamatuj se ...jsem hluboko na dně..