24.Červenec 2008,09:14
tak a je to definitivní ..nechtěla jsem tomu věřit ale můžu to okomentovat takhle: moc sem ti ublížil a už delší dobu k tobě necitím to co na začátku nedá se to napravit a já prostě nechci nechci...to slovo mi zopakoval ještě víckrát...nedokázala jsem nebrečet jarda mi sice tolikrát ublížil ale tohle všechno jsem mu odpustila protože jsem zjistila že ho fakt miluju a to strašně moc..pozdě....připadá mi že je to moje vina...ale nemohla jsem z toho že už to trvá dýl a nejde to už nikdy vrátit podlomili se mi kolena nedokázala jsem na to říct nic jinýho že já ho mám ráda pořád stejně a nejvíc bolí to že prostě už je konec žádný majzlíčku kobliho pumprlíčku princezno nebude...hdoně ted brečím fakt emotivní chvilka nedokážu si pomoc a chci to tady napsat nestydím se za svoje city i když jsou už zbytečné nejhroší je přijmout skutečnot že je konec a že už to nikdy nebude jako dřív...nebudu jezdit na věžičky nebude jarda za mnou chodit...tisíckrát kája řekne jája...ale on už nepřijede nebudu se k němu tulit a mazlit přitom to vždy bylo krásný nezaomenu já prostě tady brečím nejde to zastavit takhle to nikdy nebolelo nechci se s tím smířit a bude trvat strašně dlouho než se trochu vzpamatuju chtěla bych prostě věřit tomu že to chce jen čas že třeba za měsíc za dva přijde a my budeme spolu nebo nevím on furt říka jak mi ublížil ale tímhle jsem se dostala fakt na dno...nechci bejt bez něj on mmá v sobě něco co je fakt krásnýho nechci žít bez něj bolí to jsem jak nějaká třináctka ubrečená zklamaná z lásky ale co by ne bolí to protože dnešní ráno bylo to poslední a ted všude fotky a vzhpomínky na dovolenou na moje narozky na jeho na křepiho na čundr na hradby na večeře na něj  na nahrávky a slova majzlíčku na videa na vánoce jak sem mu dala cd na všechno a brečím ještě víc..mám ráda jeho rodinu ani jsem se nestihla rozloučit..je mi úzko je mi fakt špatně dycky to nebylo dobrýmělo to pěkně velký mouchy on je živel a potřebuje pořád kamarády chlast a bavit se já se taky ráda bavím ale taky jsem ráda s ním..no tak ted už takový chvilky nepřijdou nedokážu se mu podívat do očí abych mohla říct jo je to dorbý jsme kamarádi s touhle definicí se asi dlouho nesmířím nedokážu to...já vím není poslední na planete ale já chtěla aby byl poslední  já už nechci nikoho žádný vztahy sexy nic...prostějenom jeho..fakt brečím ty jo a už pěkně dlouho mě to tolik zlomilo jarísku vrat se mi cchce to jen trochu času a zase všechno bude dobrý věřím tomu nechci se koukat na to jak miluješ někoho jinýho jak to co jsme si budovali dáváš jiný nechci být svědkem tvýho dalšího vztahu chci napravit náš vztah chci se snažt prostě já tě miluji a to se ted nezmění proto mě to nejvíc bolí nedokážeš si to představit fotečky budou ale nedokážu se na ně dívat byla to moje první dovolená s klukem a my tam máme strašně krásný pohledy zamilovaný a to video nechci ho vidět protože to fakt bolí přijed někdy a řekni mám tě rád..ty mě máš rád já to vím jinak by si mě nenechal u sebe spát a nepovídali bychom si tak jenom prostě nechápu rpoč to nechceš prostě ještě zkusit máme na tom podíl oba a oba to musíme chtít napravit...prosím někdy se ozvi že mě máš rád budu na to čekat si moje všecinko neopouštěj mě bolí to jak nikdy......
 
vložil: hejska-jihlava
Permalink ¤


1 Komentáře:


  • 24.07.2008 09:59:07, Leontyynka

    Krásný... Moc dobře vím jak ti je,to co popisuješ jsem zažívala taky! Hezky jsi to napsala. Ale buš silná a nějak to zvládneš! K tomu se hodí tenhle citát a myslím,že je pravdivý!
    "Až příjde den,který na kusy rozbije tvůj sen,buď silák a nebreč,zatni pěsti,vždyť střepy přinášejí štěstí!"