nejde to dál co si furt nalhávám na co myslím proč to dělám??? lže mi o tom že jde za rodiči a přitom flirtuje otevřeně s holkou svýho bráchy která ho dřív taky chtěla tímhle způsobem s ní dřív nebo později skončí najednu stranu by se mi možná ulevilo možná bych byla ráda aspon bymi neubližoval ale na straně druhé stojí srdce se svou nesmyslnou verzí že ho moc miluju je to pravda on ode mě odejít tak budu dlouho brečet přestanemě spousta věcí bavit a budu se utápět ve vzpomínkách v těch hezkých ( to bych chtěla vědět v jakých...) a bude mě strašně srát že si někoho umí vážit jenom ne mě...a pak se nejspíš potkáme na střední pro kuchaře až dokončíme 3. ročník a budeme se na sebe dívat jako když se neznáme
nejde tohle musím s tím už něco dělat nepíše mi nezavolá nestaví se  vlastně náš vztah nemá žádný smysl už ani žádné společné zážitky ani chvilky které jsou vzácné slova typu lásko beruško chybíš mi stýskalo se mi nemohl jsem to vydržet na tady máš růži pro radost zajdeme se projít něco SPOLU  vymyslíme budeme blbnout nakoupíme si kouknem na dvd zajdeme se koupat NEEXISTUJE NENÍ a to bolí ze všeho nejvíce koukat jak přijde před naší školu kluk kde čeká na svou holku a donese jí ruži sednou si do auta a vypadají strašlivě zamilovaně ....závidím tolik všem závídím hlavně svoji sestře jak dobře si vybrala ale moc jí to přeju abyste si nemysleli.....
jo kamarádství s ivet skončilo po 5 letech ze dne na den...tady klidně můžu napsat co si o tom všem myslím..prostě nemá žádný cíle bude jí zachvilku 20 chová se jak když jí je 13 chybí jí ta ženskost taková ta velká slečna baví se s číhalem a bartůškem jako kdyby oni spasili svět a byli ti nejlepší...přitom neumí bez taháku ani mrknout najednou zapoměla na svoje hodnoty a ty cíle co měla...nepracuje na žádný brigádě nic jí nezajímá...fajn no chtěla jsem se s ní bavit ale nějak mi nechybí a pomlouvat se nenechám boužel...
je mi všeho docela líto člověk se má vždy chvoat tak aby ničeho nemusel litovat...boužel pro mě já musím..a nechci tu psát čeho jelikož to ví jen ten deník tajnej v mých spisých nebo spisech
jako každej deník končím otázkou tak ted se ptám proč sou tu všude tolik zlomené smajlíky ubrečené a bezmocné? proč když je lásky čas sedím doma sama a čekám až se mi ozve? proč vůbec tohle sem píšu