09.Listopad 2008,19:45
obdivuji lidi co jsem chodí číst moje deníkymám na mysli ty pozitivní ..obdivuji jak je to baví pokaždé číst a zamýšlet se nad tím některým moc děkuji za podporu jsem sama tak neschopná ono někdy hezké slovo poteší nebo starost o toho druhého moc díky

včera jsme byli s verunkou a jakoubkem, tomanem a petou kalit na country baru a pak na jupíku..nejvíc jsem se vožrala já ráno pak zvracela jak kdybych pila celej tejden a musela jsem do práce to byl kritickej stav ale už jsem se z toho vyspala a je všecinko okej. v práci se mi tuze libi jo  a taky mě to moc baví jenže to skončilo a ted si musím najít něco kde mě to bude bavituvidíme ale musím protože se potřebuju dostat z té moji finanční krize ach můj bože co já bych dala za pár korun navíc za někoho kdo by mi pomohl nebo něco zaplatil za mě nějak to nezvládám bejt na všecko sama počínaje mobilem a konče autem...jo dluhy bych za mobil mohla vymáhat jinde díky jednomu bohémovi co mi ničí život a já furt věřím v ten jeden onen den...
chtěla bych zapomenout ale něco mi to nedovoluje  nechápu to nikdy jsem to nezažila ani to neumím prostě napsat co ted cítím..on pro mě znamenal fatk strašně moc byl to mužík mých snů ideálek mych představ byl krásnej akční měl krásný oči a úsměv a uměl mě krásně milovat jak citově tak duševně jenže boužel ještě nevyrostl z těch děckých hrátek závislosti na kamarádech a v neposlední řadě sexu na jednu noc...a budu to připomínat pořád protože mě to sere jsem uplně prázdná  citově já jsem s ním chtěla bejt po německu těšila jsem se na to a ted mi zbyli jen oči pro pláč protože to bolí jak kdyby to bylo čerstvé nedokážu se s tím smířit něco mě k němu stále láká a nevím proč když mi tak ubližil a ani nepřišel lucí promin já ti nechtěl ublížit je mi to lito...co jsem doprdele čekala asi jsem věřila v jeho upřímnost a lepší povahu vím že mě měl hodně rád ale jak říká moje sestra kdyby tě lucí miloval neudělal by to kdyby mu na tobě záleželo počkal by kdyby si pro něj něco znamenala tak i když to udělal tak by se dušoval a omlouval  bylo by mu to lito a mezi tim jsem dostala od něj jen rozhřešení toho že se nic nestalo že já jsem ta špatná a v jeho arogantních očích se nedalo číct jinak přiznávám rozbrečelo mě to šla jsem na to parkoviště jak poražená vlastní naivitou brečela jsem možná jsem byla silná v německu kdy sem ho nemohla vídat ale tady jak vím že je blízko ztrácím rovnováhu uplně z něj zešílím
štíři když se opravdu zamilují milují dlouho a nikdy nezapomenou..no dobrý nechci tu další půl rok psát že jsem v prdelijenže nějak na to nemám sílu vzal mi naděje sny všechno co sme měli společné a ted ještě vím že těch 14 dní nic nezanmenalo jen sem si to nalhávala protože on vlastně něco začínal s romanoumě to prostě bolí a hodně
 
vložil: hejska-jihlava
Permalink ¤


0 Komentáře: