prošla jsem si hodně deníků a skoro vaětšina za poslední dva roky je o jarinovi s. je to síla se mnou je to síla s ním je to něco co opravdu neumím vysvětlit stačí mi ho vidět a podlamujou se mi kolena když mě tehdy po tý kalbě polibil tak prudce vášnivě málem jsem se rozbrečela štěstím nevím co bude je to těžký vzdaulejeme se sobě možná bude nejlepší ho vůbec nevidět nehledat /( to už jsem taky říkala) jenže práce nás spojí na to vidění nejnutnější jo jenže až mi odjede do španelska tak budu vědět že to krásný se mezi námi už nikdy nevrátí že to co vzniklo už pominulo prostě už to nikdy nebude jako dřív
chtěla bych mu říct že s ním chci žít...nezávisle teda na nás dva čistě z užitkových záležitostí to ano ale i proto jak moc mi schází vím že tohle nikdy nepřijme a taky vím že už nikdy se to mezi námi nezopakuje ale přesto doufám...je to ubijiející každej den...můžu kalit sebe líp a bavit se s kým chci dělat brlbosti ale nikdo a nic mi jarinu nenahradí....boužel nedivte se mi když někoho milujete vlastně není co řešit