takhle mi ještě nybylo nedokážu pochopit kde se v mojí lá¨sce vzala taková změna..najednou je odměřený a bez citů nic ho nezajímá a to dřív to bylo lepší nejlepší.. proč jrednoduchá otázka..
dneska poslední hodinu počítače a ja tu seídm a uvažuju o tom jesatli přijede nebo ne a bude to tak silný že prostě nepřijede a já tam na tý kašně budu sedět a čekat na něco co se mi nedostane..nevím co k tomu říct asi nejspíš bych mu chtěla napast ale nevím co je to na něm jak se rozhdne jestli přijede a pak stejně když přijede tak nevím co si řeknem co si vyčtem co si neřeknem co bude dál jak na sebe budeme koukat a tak ale řekal bych že tahle hádka je jedna z největších takhlhe daleko to ještě nezašlo nikdy vždycky jsme si aspon psali ted už ani to mrzí maě to jak to nejvíc jdeproč to musím být zrovna já kdo najednou ztratí lásku a všechno co jsem s ním zažila? mrzí mě to protože sem to takhle nikdy nechtěla ale on se snaží být neustupný neotevřšený a halvně lhostejný a to je ten důvod proč je to čim dál horší... bojím se toho nejhrošího pohádáme se tak jak nikdy a taky nejspíš už naposled a navždy..půjdeme od sebe a každý svou cestou..a nejvíc se bojím oproavdu toho že dneska fakt nepřijede.. a ja zustanu sama čekat tam budu tam stát a potom později mi nepřijde ani sms chtěla bych říct s největší jistotou to že on to neudělá a přijede ale ted jsem na krajíčku bojím se...že on je toho fakt schopnej...změnil se tak najednou a nesnaží se o nic novýho..bejval takovej že sme se nikdy nehádali tak moc..
možná je fakt že jsem to krapet přehnala s tím že jsem po něm tak vyjela ale mě v tu chvíli přišlo strašně blbý od něj že já mu nestojím za to mi napsat za celý odpoledne prostě mi to uteklo asi hodně ale pak se to zase rozvinulo a hádáme se nepřetřžitě..ubližuje mi to a ztrácím naději na nový začátek nebo novou lásku naší společnou tujedinou největší kde je kam šla proč mě tu nechala tak na dně na kolenou tak samotnou