asi tak před rokem sem říkala ne já nechci žít, žila jsem jen pro jednu myšlneku a to byl vítek, nikdy sem nezažila větší bolest než byla tahle, a i když jsem ho dlouho potom stále milovala, neuvěřila bych tomu že někoho dokážu milovat ještě víc a budu s ním chtít žít...jarísek je jinej i když máme občas finanční problémy klape nám to pokaždé hádce se k sobě vrátíme ale nerozcházíme se....je mi líto že jsem o některých řekla to špatný...promin mi to vojto nechtěla, ale bylo toho na mě moc a já v tý době hledala tu největší oporu...je mi líto že ti na mě zbyli hnusné vzpomínky\...zjištuji že pár lidem jsem docela dost ublížila at už deníkem svým nebo z očí do očí...možná sem i křivdila ivetce ale hodně dlouho se mě držela teorie s tím vítkem byla to velká kapitoala mýho žiovota a lidí co si vážím mnou pohrdají...
chci od toho utéct ale přemýšlím a váhám...pinda mi nabídl že po škole půjdeme bydlet do české lípy..asi by to bylo nejlepší já nestojím o kamarády co jednou zradí ale asi mi bude chybět moje rodina ale jak se říká i naše cesty se jednou rozejdou...a ten okamžik bude mnokrát bolet..nikdy jsem si nepřestala psát deník už od 6 třídy mám spoustu sešítku a jen tam je vidět jak člvoěk dospívá a mění své názory...píšu to jak mě myšlneky napadájí takže to chvílemi nemá souvislosti tenhle deník zrovna dneska...jestli mi to vyjde tak jak bychsi to přáala tak bych moc stáala o to a doufám že se mi můj sen splní je několikanásobný..ale nechte se překvapit...hubnu a de mi to docela dobře..mám z toho radost i když občas je ta síla jednoduše silnější...musím popřemýšlet co sem napíšeu abych neuužlíla ivettě pindovi vítkovi prostaě nikomu...ale myslím si že ten deník nikdy nebude ideální pro všechny sou to moje pocity a já si za svými názory stojím i když je někteří zavrhují