celý odpoledne čekám na to až se moje jedinůá láska ozve a když nepíšu a ani se neozyvam tak mi nikdo nepíše a nikomu na mě nejspíš nezáleží nechápu když jsem mu to říkala tolikrát že mi to strašně vadí když mi nepíše a dělá mi to pořád.. už ani kredit mi nedobijí,už ani tohle ani támhle to jak kdyby mě bral jako samozřejmost nemáme špatnej vztah právě naopak ale někdy tak přemýšlím co bych nejpíš dělala kdybych vítánka neměla..někdy v uričých chílí si i říkám že by mi bylo líp někdy že bych bez něj nikdy už nedokázala žít.. pane bože už jsem přišla na to z čeho vznikají našehádky .. z toho že převážně mi nepíše zrovna když bych o to nejvíc stála..a jsem sama a tak se cítm tak jako ta nejhorší a osamocelá a tak mi nikdy nepřijde sms ani jen tak pro radost a mě to už přestává bavit vysedávat u pc jako magor každou přestváku a neudělat tak ani blbej úkol do matiky a dostat z něj 5!! to vítánek prostě neudělá aby mi obětoval všechny přestávky neexistuje prostě pro něj je přestávka výhradně školní žáležitost...a vždycky má hodinu na oběd a při ní málokdy se ozve kdyby nebylo podmětem to že se ozyvam ja tak nevím co bych asi dělala ale to by mi těch sms za den moc nepřišlo.. já prostě nechápu proč mu to není už jako blbý že mu píšu každou přestávku o to napiš mi prosím napiš mi prosím napiš mi prosím a zopakuju to třeba třicetkrát a on jako by se nic nedělo já nevím prostě tohle mě ž dlouho bavit nebude jelikož a protože nemám trpělivost s tím sedět u pc každou volnou minutku sem tam fakt pořád a on mi pak pošle jen jednu sms za dvě přestávky a to jen ještě já nicnevymyslel...nebaví mě to...a v létě se pro změnu zblázní on nejpíš protože pokud spolu nebudeme (což doufám bude uplně minimum času) tak u pc budu sedět tak max. 2min večer víc ne... jedoduše mu nebudu psát a asi to tak začnu i dělt když on se vymlouvá vyloženě vymlouvá na školu já se budu vymlouvat na kredit a nebudu si tak krátit přestávku o to blbý szení nahorě v interiéru...a ještě poslouhcat nejblbější druháky a to keci typu ty vole čum támhle sedí suunyy a má snad 520 tun...a to je tak pokaždý vždycky když jdu..a nebo někde s někýms tojím a bavím se..a jak mi potom má být když tohle slýchávám pořád na to mi ani neodepisuje milášek a nakonec ješště marek ze svou starou teoriíí...mám já tohle za potřebí? furt se jen hádáme a jsem jak náladová pipinka z nějakýho města mě to jednoduše vadí...ne to je slabý mě to tak sere jak ještě nic v životě. můžu se na to vyprdnout.. opravdu pak má mít člověk dobrou náladu a pořád hrát jak je mi fajn a co všechno se mi přihodilo...ve škole div neumřu nudou největší..ani s mobilem si hrát nemůžu to už mě nebaví, piškvorky, lodě nebo poslouchat rádio..nic prostě sedíms verčou atu pořád její přítel prozvání a to pracuje!!!!!!!!!!!!!!!!!a moůje láska pouze studuje jako já a ten čas si neudělá někdy jí tak závidím..každou chvilku má úsměv na tváři a já tam jenom tak sedím bez důvodu radosti a říkám hm hezký...protože kdybych měla řvát smutkem tak tam se mnou nikdonevydrží... do prdele já ci prázdininy ...takhle mě to dlouho bavit nebude i když já dělám taky občas chyby tak tohle bych si teda jako nedovolila nennapsat mu celý odpoledne ani jak se má a co dělal a dělá a že na něj myslím nebo prostě jen vtip nebo nápad...nic nic nic nic...nepřijde mi nic... hm...radši budu trávit odpoledne s klukama a hrát s nima fotbal nebo tak a ne vysedávat u mobilu a čekat na nějakou sms to si myslím že budelepší zábava.. jak chce já mu to říkala několikrát že mi na něm víc jak záleží že přes týden když se nevidíme potřebuju kontakt.. a to jako ne odbýt mě jednou sms.. tak je mi to jedno prostě tímhle způsobem láska vyprchá a cit se ztratí a nakonec stejně zůstaneme každý sám protože si neumíme vhovět..a naše společné sny a touhy přání budou někde jinde s někým jiným komu budeme slybovat věčnou lásku stejně tak věruhodně jako si ji slibujeme ted my dva spolu a dokud se nepoučíme z nenapravitelných chyb tak bude pořád jen ti zamilvaní...ale už ne do sebe nýbrž začneme hledat někoho vyhovujícího víc... a tak ztratím lásku, sny, přátelství, bezpečnej sex, upřímnost, jednoho fajn kluka, a ztratím polovinu svýho srdce a to jen blbostí možná pro něj ale pro mě je to jedna z nejdůležitejšaích věcí...proč si proboha myslíte že skončil můj vztah s doležalem? pro stejnou blbost...akorát teda dřív než tenhle s vítkem..skončil proto že já se bála citů a on asi něceho jiýho a tak jsme si psaly málo potom už i málo viděli a nakonec když jsme byli jen kamarádi tak nás i to přešlo a ted se nemusíme videt a.....tak sebojím že z blůbostí zkončí i náš vztah protože nic ení věčně..a mám z toho i strach..uvidíme dál o prádzninách..to nejpíš bude velká krzize pokud se nedohdnem jako že já jsem ještě víc taková energetičtější než on a umím se do nápadů zapojit i nadchnout..
nebude prostě pořád podle něho..nebudu ustupovat a trávit čas někde kde nechci..jsem sice s ním ale nechápu proč nemůže být taky u nás? zase přístí týden je zábava a on mi oznámí no o chce luboš nějakou akci a játam prostě musím být..no a na velikonoce to by si u nás taky mohla byt a víš já bych docela hodně byl doma na čarodějnice...víš játam nikoho neznám a tak a pořád..a apk taky no a oprazdninách bych tam chtěl byt kvůli měsícční téměř dvou nabrigádě a víš tohle a támhle a takhle...nenene copak pro mě neudělá kompromis? ježiš já kdybych nikdy nedělala kompormisy tak kde bysme už za tu dobu byli? copak já ho nutím být pořád někde? na všechny svátky a akcea všechno pořád jen u něj ani blbý kolo němá... a zavřená v pokojíčku převážně sama tak to nejsem já já jsem zvyklá lítat tak do 9 večer adělat blbosti sportovat bavit se a tak být venku...já nevím co se s ním poslední dobou děje vždyt je jak vyměněnej nebo vlastně ne nebo se nezměnil jenom jsme se zase víc poznali...
nevím co bych dělala kdybych ho ztratila to ne to nechci chci pořád prožívat vrocuí lásku tu nezapomenutelnou chvilku okamžiku a ne abych byla jeho samodřejmostí a nebo něcím s čím počítá..možná jsou to silná slova ale napadají mě ještě horší... nemůžu si pmoct nemám ráda když musí být podle něj..nemám ráda vlastně přímo nesnáším když mi nepíše je mi z toho zoufalo..asivyrazím na nějakou akci sama s klukama z dávnýchlet si zapařit schlastat se a bude mi určitě líp..jo nebylo by špatný jít s klukama ze základky a zase zavzpomínat na straý nejlepší časy
bože kdyby se tak dalo spoustu věcí vrátit..třeba to jak na mě vítáneček byl hodnej takovej že si mě víc vážil víc mi řekl víc si se mnou povídatl víc chtěl..víc mě miloval cvíc mu na mě záleželo víc víc víc..vždycky bylo víc ted už není.. myslůíš bože že nám to splu vydrží jak si oba mslíme nebo jakbychom oba chtěli? nejpšíše ne.. a bude to jednou hodně bolet..bolet to bude jak to už bolí ted bolí mě to tou stejností tím opovržěním tou samozdřejmostí. tím klidem protože chybí nadšensot pro věci spoelčné..a to potom vás napadají takový myšlenky ajko je nevěra..nebo prostě zkouška něčšeho jinýho..