nechám minulost minulostí a bude dobře...je sice krásné vzpomínat na tokrásné co bylo ale rozhodně to není způsob kterým se člověk citově šetří nejsem pro někoho postavičkou kterou může vymazat ani ostatní nejsou pro mě papírem který v nenávratnu shoří ale jisté věci je lepší pomíjet zapomínat a úmyslně je nepřipomínat....někdy to hodně bolí a může si kde kdo myslet svý ale některý pocity a nemusejí bejt ani z lásky a vztahu opravdu člověka složí..ne každého samozřejmě ale mě jo nechci jmenovat nechávám se v utajení svých myšlenek nikdy jsem to nedělala ale žiju vedle člověka kterej je mi záhadou a hodně věcí si duševně vybrečí sám a asi mu to pomáhá nacož já jsem opakem toho že potřebuju prostor pro svoje pocity...zamotaně smyslný dojem toho že jsem jenom holka ....
dobrý no nechci tu vyprávět sáhodlouhé rozsahy o tom jaké to ted je ale musím říci že jarisek dokaže být milý hodný překvapivý působivý náruživý ale i zlý bezcitný lhostejný bez kapky pocitu viny nebo lítosti..ted je to momentálně dobrý ale zabývám se otázkou zda-li to sem mám psát abych si zase opětovně po pár dnech nestěžovala..ted mi to přijde jako vztah jako něco co se znovu narodila jako nová jiskřička toho co už jednou bylo....možná měl pravdu dokážu se  sním rozejít a nechat ho být ale vždy se k němu vrátím...i když...všeho je jednou dost a já nejsem bezedná ani splachovací....uvidíme jenom konstatuji že ted jsem štastná a zase pořádně zamilovaná...hlavně že se nehádáme