Za hrstku dnů se stěhuji a vypadá to že už napořád ...ne napořád s klukama svobodovýma ale napořád ze svého dětství , musím se postavit na vlastní nohy a je to ten nejtežší krok v životě...najednou bych chtěla být malá a zase se smát, vidět svoji babičku a vedět že ty roky jdou vrátit a jdou pozastavit....nic z toho ale není pravda sem dospělá za necelý měsíc budu snad i vyučená teda doufám že mi to vyjde a nebudu to dělat v září...jo a asi už jsem definitivně pochopila že sem absolutně ztratila jarinkovu přízen, nejen z jedné sms ale z jeho chování vůči mě....někdo si myslí že on mi ubližuje...ne proč? někdy mě zneužívá když něco potřebuje ale jinak si mě nevšímá to jenom já o něm sním a přemýšlím nad vším co se mezi námi stalo...prakticky spolu nejsme už rok ale ty záchvěvy těch touh nebo citů tu byli i v lednu -únoru...najednou je to pryč a bojím se podívat do tváří nových zítřků nejde to já poznala prostě člověka kterému jsem dala všechno co jsem měla ze sebe a žila bych pro něj....ale jsem hloupá a naivní že tomu ještě věřím...je konec muísm zapomenout nechci se už vracet a znovu a stále opakovat tu ponižující bolest tu úzkost ten pocit tý beznaděje....vytrpěla jsem si s tímhle dost a je čas se dívat a nebýt přehlídnut...je čas začít znovu a jinak ale ne s ním...nikdy se nevzdám té myšlneky ani pocitu toho že on je ten dokonalý princ na bílém koni ale ted musím jít dál musím se naučit být silná a nepřivádět se do rozpaků nekoukat zasněně pokaždé co kolem mě projde nejsem přeci taková troska (jsem vím to a ...) abych tohle nedokázala...je to těžké vědět že jinou má rád že jiný píše že jsem pro něj jen postavička z minulosti hloupá kapitola prostě něco co nedokážu popsat mrzí mě to bolí to jak nikdy...když jsem četla tu jeho sms kteoru on posílal si ode mě kámošce alias slečně sličné..musela jsem brečet uplně jsem propadla vzteku ve mě to šíleně bolelo  chtělo se mi umřít (já prostě vím jak ho moc miluji a nejsou to jen slova prázdné řádky a proto to tak šílehně řeším a bolí) ale nestojí za to ani sto kvítí ani on  ani já...možná bych tímhle měla jednou rpo vždy tuhle kapitolu uzavřít a nevracet se nejde mi to  přesto musím......zlomil si mi srdce zabil si lásku a zničil mou duši...