čím dýl tu ve štokách trpím tím větší hovadiny dělám. nemám to tu ráda vlastně nemám ráda žít s bodanem je uplně jinej než co hledám než co chci dělá mi ze života peklo je to cynyk a pěkně sprtostej...nebejt pejska tak sem už dávno za zinitem....pěkně mě to štve práce škola tady a nedokonalej vztah...hodně jsem si tímhle uvědomila co vlastně hledám potřebuji a co rozhodně nechci....
někdy mi mraky chybí jarda je to stále on a je to pořád on minule jsem na něj koukala ve třídě když hajinkal...o můj bože je krásnej o můj bože chtěla bych s ním spát ale pak si uvědoím že nejsem žádná malá holka která by tohle měla dělat a vím jakej je a zvláště ke mě tak mě ty fantazy přejdou...boužel vrátila bych čas na tu dobu leoše janáčka kdy jsem se cítila nejvíc štastná ve svým životě..vím že sice dotyčná osoba to nebere jako nejlepší co ho mohlo v životě potkat ale lidi se mění ne tak moc ale v těch chybách nešlapou z toho jsou zkušenosti možná si to moc beru možná jen spolu chodíme do školy kde to objevilo a obnovilo zase staré rány a jizvy a vzpomínky...je jedinej koho jsem tak dokázala milvoat jedinejse kterým dokázala bejt štastná chtěla bych ho přes všechno co se stalo přes to špatný jenom proto že ho stále mám v srdci je to jen on ale on si to neuvědomuje síla lásky a láska bolí je to něco co bych chtěla vrátit s kým žít  ale určitě ne za takových podmínek jako dřív....stále se mi líbí mám ho moc ráda a stále jsem do něj podvědomě zamilovaná cvhybí mi jeho blízkost a nebudu říkat že ne jsem z toho neštastná protivná..tohle on netuší neví nezná..jari moc pro mě znamenáš....promin ale vrátili se mi staré vzpomínky a dost to boli...si jedinej koho chci a budu milovat