11.Duben 2006,14:12
nechápu se potomco jsem sama se upnu k deníku je mi prostě smutno a každou chvíli toužím aby jednou brzinko třeba hned zítra státl on před školoou a řekl mi je mi smutno dávám ti šanci nebo nemusí říkat vůbec nic a jen přijít a obejmout mě to stačí a já to pochopí m ale tahle chvíle je nejpšíš ještě daleko..a moje sdce se trápí moc ani to nedávám na jevo všechny svoje pocity ted mám strach z lidí...a strach největší že budu zase dlouho sama..chtěla bych tak jeho náruč..vypadám jak malý zasněný dítě..ale realita je jiná..uvažuju nad tím proč tak dlouho trvá to že nejsme spolu chybí mi jeho sms na ráno na dobrou noc, přes den chybí mi tolik jako nikdo a proč to necítí stejně?je mi smutno ...chci ho vidět smět se ho dotknout a slyšet znovu miluju tě
 
vložil: hejska-jihlava
Permalink ¤


0 Komentáře: