no prostě je mi tak smutno že jsem z toho málem zcvokla jelikož a protože z ničeho nic začal být mazlík trochu divnej
dřív to bylo nejvíc v pohodě samý majzlíku a do telefonu a venku mě obímal a líbal a tak a najednou žádný krásný slova ani polibky ani objetí...
tak jsem asi zpanikařila sakra ta láska je silná a nevděčná...ale přesně se vrátilo to samý mě co já dělala vítkovi pindovi...oni pro mě udělali první poslední a já si toho nevážila a co ted ted trpím jak svin
nejvíc mě to mrzí a každou chvilku brečím
boužel ale je to tak samozřejmě mám taky na tom svůj podíl jenže já to beru jinak zajímá mě co se mazlíkovi stalo popř. jestli má nějakej problémek jsem tu vždycky pro něj a tak sem remcala co je a co se mu stalo a ted mám úplně největší strach z toho že bych ho mohla ztratit
prostě že přijde a nechá mě a já jen prostě stojím o toho jaríska před tím ten co mě vždy rád viděl a hledal chvilky co budeme spolu vždy mě obejmul a dělal si ze mě srandu
tolik zamilovaná jsem a tolik trpím docela mám strach i z pátku jsem pozvaná na tři akce a nevím kterou nejvíc..chtěla bych jet do těch morávek na ten hrad ale zase je to jedinej vejkend kterej můžu bejt potenciálně blízko své lásky a usínat mu v náruči ale bude tam nejspíše i pinda = jarískův nezájem protože před pindou i kdyby s ním jarísek nemluvil tak mu stejně nemůžu dát ani pusu prej je to blbý přitom pinda má už třetí vztah..takže je to nejvíc na hovno a do toho všeho jdu na noční..v sobotu tak fakt jako hustýjenže peníze potřebuju protože auto nejezdní jen na dobrej pozdrav nemám boty a žádný trička je mi hrozně úzko tak nejvíc jak mi úzko dlouho nebylo prostě se cítím smutná
jelikož a protože hledám pořád chybku kde nastal ten zlom toho krásnýho...doufám a pevně věřím tomu že zase za za pár dní tejden bude všecinko ok a ja přijdu mazlikovi naproti k depu
a on mě POLÍBÍ A ŘEKNE LÁSKO CHYBĚLA SI MI TĚŠIL JSEM SE si má beruška..tohle bohatě stačí tohle je to co mi chybí...a pak bych určo nedělala takový hlouposti ...prostě jsem z toho fakt mimo..že to najednou přestalo být krásný aproto hledám útěchu v sms nebo telefonech.. jinak tohle nedělám zvláště ne jemu
jenom chci aby si do hlavinky nevsugeroval to že jsem taková i maková ale aby poznal že stojím jen o těch pár slov a bude zase všecko dobrý a budeme se mazlit...nejspíš s nima pojedu na skřivánek ale bojím se toho jako čert kříže
jelikož nestojím o to tam stát v rohu a čekat jestli budu moct svýmu klukovi dát aspon pusu..přijde mi to ubohý nechci si stěžovat pořád na něco jenže tohle mě hrozně mrzí brečím kvůli tomu a dneska snad poprvé po x měsících jsem šla do školy nenamalovaná ani neučesaná....stres smutek a podobně ..včera jsem z toho stresu zvracela na prázdno .. je mi fakt úzko a všechno mi to přijde líto chci zase svýho broučka kterej mi říká pupíku a kynutko a taky velká beruško a prostě se ke mě přitulí a při sexu v intenzivní chvíli řekne miluji tě...to nejvíc hřeje duši
to mě vždy tak uklidní a zbaví všech špatných myšlenek kéž by nepřeju si nic jinýho jen to abychom se přestali hádat nestojí to za to co jsme si vybudovali máme jinak hezkej vztah tak proč to ničit hloupostma....dofuám v to že to fakticky bude lepší ...prosím z celé hloubi duše aby se to spravilo...jen se mi vrátili ty věci za který jsem byla tak nenáviděná..
už se nikomu nedivím..nestojí to za nic a už vůbec ne za slova...