sama doma
sama v lásce
sama prostě..a už mi z toho ghrabe..
dělám blbosti a snažím se najít nějakej způsob jak se dostat z toho nejhrošího nejde mi to říkám úsěšně po dvou měsících
jsem pořád strašně bláznivě zamilovaná do mýho no vlastně ne už mýho blázínka vítečka-malcolm...krásný...jenže to nějak skončio a je po všem...některý deníky by stáli za výmaz...připomínají mi krásný chvilky nás dvou a aže jich bylo tisíce...bylo to nejkrsánější a i když možná naivně ale i tak věřím tomu že se jednou k sobě vrátíme já na něj počkám třeba do skonnání světa je to moje největší láska a chci abychcom se zase milovali tentokráté pod obouhou plnou hvězd..romantica...chybí mi to a vím že i jemu jenže je to srabík protože se bojí bojí uděalt první krok...ach jo..