jak mě táta zmlátil tak jsem zůstala v nemocnici na 4 dny lehkej otřes mozku pohmožděniny..a bolesti jak svin teplota 39...nepřeju to nikomu bolí to za to že jsem ženská....a pak nejvíc  stejně bolí vidět milovanou osobu být blízko a nesmět se ho dotknout jo probrečela jsem půl noci protože jsem opravdu na dně a slyšet slova ne já už s tebou nechci chodit už sme si to vyříkali ty to nechápeš nerozumíme si...doprdele vždyt on mi ublížil a já husa mu to odpouštím aještě dostanu vynadano...neříkejte mi lidi že láska tolik bolí on je tím jediným pravým dokonalým žádnýho jinýho nechci a řekl mi spoustu hnusných věcí a dopis co jsem mu dala si nepřečetl nejspíš ho sporstě asi zahodil i s citama co jsem tam do toho napsala i ze vzpomínkama se vším.ublížilo mi to nejvíc brečím brečela jsem a brečet dlouzho budu bolí to a nevím jak dál bolí to bolí to bolí to a hodně já ho prostě miluju nejde z toho ven a on je tak egoistický všude jenom vidí kundy sex a alkohol...je tak cynyckej vůůči mojí lásce zapoměl..a já brečím brečím brečím...ani v nejtežších chvílích tu není pro mě jeho náruč a blízkost...nevím jak z toho vennedokážu už tak vroucně milovat