asi ta věta byla definitivní...dneska jsem se s jariskem ještě viděla schválně jsem jela do jihlavy...a já prostě nemůžu dál já když ho vidím nebo slyším tolik bych ho chtěla obejmout pohladit vzít za ruku...a já nemůžu
nejsem malá holčička ale tohodle kluka já miluju ted snad i nadevšechno a nechci být ta co mu ublíží..včera to bylo prostě myslím oboustranný nedoroumění nevěděla jsem že to myslí vážně....
mrzí mě že jedna věta jeden moment mi vzali všechny šance všechno krásný .....nechci tím obtěžovat celý okolí a nechci aby mě litovali
ale jsem z toho fakt mimo brečím od tý doby co jsem přijela derou si mi slzičky jen tak..nejde to zastavit já toho kluka přesto všechno miluju já nikoho jinýho nechci tak dlouho o něj bojuju a nejednou
nnevím jak dál chtěla bych aby to nebylo definitivní abyza tím uděllal čáru a my dva byli štastný....prosím....