ted teda narovinu jako hrozně se mi zastesklo po miláškovi a tak jsem mu zavolala ale nějak to vypadalo že ho to spíš otravuje než těší ty jo asi mu ani nechybím..nechci být nějak protivná ale mě se po něm stýská strašně a taky po tom skřivánku na mých naorzeninách to jsem pro svýho broučka byla mazlík a princezna..ted už jsem to od něj dlouho neslyšela já nechci aby mě bral jako samozřejmostchybí mi ty krásný slova který mi říkal ten pocit toho že mě pohladil a obejmul...
a špatně mě pochopil já ho prosila jen o to jeslti bych tam aspon jeden den nemohla spát abych měla víc hodin ach jo je mi smutno a chce se mi z toho brečet protože já myslela že takový krásný jako na skřivánku to bude furt...a zatím mu jenom já pořád říkám milášku...já chci krásnej vztah mžoná si to moc beru ale prostě mi to chybí sem nějaká moc křehká citově a potřebuju to slyšet ne jenom vědět že tu někde je ale že na mě i myslí....