tak nějak valně asi začínat nebudu protože poslední dobou jsem celkem na pokraji svých sil nezvládám to, a bydlení s pindou u nás doma je šílený protože si přestáváme rozumět což je docela velká škoda protože je to opravdu hodně hodnej kluk a je pro mě schopnej udělat cokoliv jenže od jistý doby a nebudu se tím tajit moje srdce je přetvářkou---sice ne tak docela ale přesto cítím že velká část patří i svoubikovi, nevím čím to je nikdy jsem nad tím nepřemýšlela prostě to přišlo a nejde s tím nic dělat, snažím se už sakra dlouho a neumím to ovládnout nejsem rozdvojená osobnost mám jen rozpůlené srdce a to tak že velká část patří krásným chvilkám s jarím a velká část patří i svoubikovi, sice nevím proč ale zanechal ve mě něco co slovy říct neumím..ale jedno vím jistě že je strašně prímovej kluk a hrozně vtipnej dneska mě dostal jako kámoš je tak ujetej že i když prší tak je s ním prča mám je ráda stejně možná jednoho z nich víc jen nevím jestli je to správně to takhle řešit..mělo by to nechat na situaci a co přinese zítřek....neupínám se ani k jednomu názoru ale v duši tajně doufám kdo ví o čem