jednou v sobě něco velkýho změním....a já vím co mám to dokonale zidealizoavaný jen k tomu potřebuju víc času a peněz....protože člověk se může změnit vnějšně ale jeho já se vždy vrátí k pánovi, chci aby si mě lidi pamatovali v dobrém a uchovávali si krásné vzpomínky na společné chvilky myslím tím ivet, vítka, vojtu, marka, martina, dášu,dušíka, svoubiho...a ted si momentálně nevzpomenu....ze začátku působím dokonale-umím se přetvařovat ale po dvou třech měsících se člověku otevřu s nedokonalými chybami a záleží na nátuře jestli člověk vydrží se mnou sdílet myšlenky nebo to vzdá...sem komplikovaná duševně, nejsem postižená nebo uražená jen sem jiná...bojím se okolí, bojím se řečí ohledně mýho já mých názorů bojím se i moji postavy a úsudku jiných pod nedoloženými pomluvami......sem vášnivá ale zárověn si potrpím na romantice jsem žárlivá ale sama žárlivost vzbuzuju, sem mrcha a já to vím