ty jo takovejch deníku a to je jich převážně hodně nejvíc jen ted od 1.4.co nejsem s cukrem zahulíme uvidíme...ne to ne ale i když je to ted možná na pohodu a svěží pocit tak mě stejně trápí jedno a to pořád to samý je to bezvýchozní situace a nevím co si myslet o někom kdo se mnou ani nemlvuí..prostě půl roku vás miluje je to krásný je to bezchyby je to důvěrný jsou to promilovaný rána jsou to ty pocity když jedete za ním a nechci tu vbybalovat jeho sms co mi posílal protože vím že by mě zase chytla depka...a najednou vás zaboduje kamsi a nevíte jak dál pádáte hloubš a hloubš..a čím víc vás nechce tím víc vás srdce nutí ho milvoat..nee není to z donucení je to z lásky takový tý čistý tý rkásný proč to zase nemůže být rpavda? moje blbý deníky jsoupořád o tom samým kdy se vrátí co mi řekne dá mi šanci? pro mě to končí 27 když nepřijede...nehodlám se celý prázdniny trápit a čekat na to až on bude chtít nechápu ho neudělali jsme si nic tak zlýho co by nešlo omlouvit navíc já se dokážu změnit umím se přizpůsboit chci ho pohladit a vůbec to se dá řict jednou větou lásko chcitě...a pro to mě to tolikbolí pro to to tolik řeším proto jsou toho plné deníky je to zofání je to úzkost je t beznaděj je to smutek je to stesk je to něco co mě ubijí a sráží víc a víc na kolena nemůžu dál prostě jsem tak strašně slabá a zbejvá mi jen jedno bud se víteček milášek broučín a taky bručoun bude chcítt vrátti a já se z toho dostanu nebo budu muset zapomenout na to žedještě někdy budeme spolu bylo to krásný a hrozně mě mrzí že to takhle skončilo a on nepřemýšlí je tvrdohlavej a neví co chce nejspíš..jak mám vědět co si myslí když o něm už přes tři týdny nevím? řekla jsem to několikrát napsalla snad stokrát tak si mylsím že už v tom musí mít jasno třeba mě jen skouší co vydržím ale tohle je nad moje síly končím s pocitem viny ale s tím taky budu začínat...