když jsem tak poslocuhala ségru , kač kač, někdy frenci a nebo mončí tak mi tak připoměly doby kdy jsem ještě byla sama a zoufale hledala nějakýho kluka se kterým bych mohla chodit a plně se mu oddát jít s ním a mít stejná přání a stejné touhy, být si oporou a vědět o tom co ten druhý k vám cítí...a tak najednou mám hroznej soucit s těmi kdo to tak zoufale hledají dál....
z každé strany slyším je báječnej kde si ho vzala, máš vkus je krásnej, určitě moc hodnej, nevyměnuj ho , bud naněj hodná., ideál, hodíte se k sobě, taky bych chtěla takovýho někoho.. a pak si prostě vzpomenu jak mi byllo a že jsem tohle říkavaala každý dvojici která byla štastná...a ted jsem tou dvojicí já..
uvědomila jsem si kolik jsem toho asi ve vítkovi našla a kolik mi toho dává a že ta láska se nedá vyjádřit na slova ale ani ne na činy prostě na city...
je to strašně krásny a já si ho moc vážím...strašně moc si ho vážím..a doufám že už jsou ty blbý pocity pryč a nebude už nic jinýho než jen my dva.. jsem ráda za všechno co pro mě dělá vždyt je to až k neuvěření nikdi jsem nevěřila na tak silnou lásku...dokážu se s ním smát. nemusím se bát, můžu blbnout, rozumně se s ním domluvit popovídat si o problémech a našich radostech..splnit mu to po čem touží...prostě nádhera když si dva lidi tolik rozumí...a on si rozumí i s mojí maminou a to jako dost rozumí si i s ségrou ta ho má taky dost ráda a rozumí s mýmy přáteli (no až někdy tovypadá jako že si s nimi rozumí až moc) ale to je myslím vedlejší prozatím
víkend nám začíná hrozně hezky a i týden byl víc než krásnej..nehádali jsme se a měli ze sebou stále spojení což mi dodávalo víc e radosti a v pátek jsem už enmohla ani ve škole vydržet jak jsem se na něj tešíla...tentokrát jo..týden je moc a tak jsem byla jak 11 holčina která se těší na colkoliv orpavdu mi udělal radost. a dělal mi jí celej víkend tak doufám že ani týden nebude nějakej emocionální....jsem mco štastná že jsem narazila na taovýho kluka...snad kluk k neuvěřění...nádhernej pocit vědět že je záviděn
jsem zamilvoáná jeětě víc...
