neskutečně mnoho jsem toho prožila a některých věcí si strašně vážím...hehe je mi už krásných 17 a zítra mám oslavu..teším se na ty lidi co přijdou tešímse na tu atmosféru jen možná jedna věc mě mrzí nejvíc...to že su sama...už víc jak půl roku jsem neměla pořádnej vztajh a docaela to na mě nalíhá.....občas su víc emocionální než byych možná chtěla....projevuje se to samo a neovládám to...je mit oho lito..su často podrážděná utahaná azničená mám toho moc a neumím s tím žít...hehe spusta kluků kolem mě je krásncý a zajímavých jen jestli existuje někdo kdo by mě chtěl...zajímá mě zájem a myšlneky druhých...dneska jsem si zase krásně zaflirtovala a pokecala s jedním klukem co u nás v tesco byl na zaučení strašně fajn člvoěk a já pochopila že rozhodně není důležitý pořád koukat jak ten kluk vypadá..vzhledově protože jeho vnitřní krása je jiná je krásnější..a tak to bylo i u dušana a i spus dalších..vítek byl vyjímka byl krásnej a k tomu všemu ještě povahově andělskej.... s tim jak se on ke me chova ale mě už přešla teorie toho že bych ho chtěla zpátky asi ne nakonec to ted řeknu upřímně jak si to myslím, byl to on kdo se mnou nemluvil byl to on kdo mi dal kopačky po telefonu byl to on kdo se vychrápal s ivetou a byl to on kdo ze sebe dělá blbečka..prosím když doláže ignorovat něčí city jak chce je mi to jedno jemu se to jednou vrátí...a doufám že s takovou bolestí co to udělalo mě-..půl roku vážně ničení.....a bolesti a všech těch ošklivých věcí...ne nechci...ale jemu by taková lekce prospěla....nejspíš nebudu ho už řešit..spíš budu žít z toho co bude a bude líp aspon tomu věřím a ta myšlneka mě žene dál..děkuji nesmírně všem svým přátelům