už se to vyřešilo jarísek je kluk a pánem mého srdce...a to vím chudášek odvezli mi ho na infekční zasraný bagety v tesco šíleně moc ho miluju a jarda je jen kámoš tečka

někdy si srdce a rozum nerozumí a potom mě to ničí nechci se o tom bavit ale ublížila jsem malem dvoum lidím...svýmu příteli jarískovi a taky jeho nej kámoškovi jardovi...oba je totiž mám ráda skoro stejně a jeden pro mě zanmená víc než druhej...situace k zbláznění a ty všechny vzpomínky........jarda versus jarda jak z toho ven

renovuju profil

renovuju profil

MILUJU TĚ JARÍSKU MILUJU TĚ CELÝM SVÝM SRDÍČKEM A MOC SI VÁŽÍM TOHO CO PRO MĚ DĚLÁŠ, JÁ VÍM NENÍ TO JEDNODUCHÝ A TY VÍŠ ŽE URČITÝ VĚCI JÁ NIKDY NEPOCHOPÍM PROTOŽE JSEM DÍKY BOHU NEMĚLA TU ČEST TO ZAŽÍT VÁŽÍM SI TĚ A JEDNOU BYCH SI TĚ CHTĚLA VZÍT MILUJU TĚ A DĚKUJI TI ZA TY NEJNÁDHERNĚJŠÍ MĚSÍCE...A TEN SPOLEČNEJ BYTEČEK

jednou v sobě něco velkýho změním....a já vím co mám to dokonale zidealizoavaný jen k tomu potřebuju víc času a peněz....protože člověk se může změnit vnějšně ale jeho já se vždy vrátí k pánovi, chci aby si mě lidi pamatovali v dobrém a uchovávali si krásné vzpomínky na společné chvilky myslím tím ivet, vítka, vojtu, marka, martina, dášu,dušíka, svoubiho...a ted si momentálně nevzpomenu....ze začátku působím dokonale-umím se přetvařovat ale po dvou třech měsících se člověku otevřu s nedokonalými chybami a záleží na nátuře jestli člověk vydrží se mnou sdílet myšlenky nebo to vzdá...sem komplikovaná duševně, nejsem postižená nebo uražená jen sem jiná...bojím se okolí, bojím se řečí ohledně mýho já mých názorů bojím se i moji postavy a úsudku jiných pod nedoloženými pomluvami......sem vášnivá ale zárověn si potrpím na romantice jsem žárlivá ale sama žárlivost vzbuzuju, sem mrcha a já to vím

asi tak před rokem sem říkala ne já nechci žít, žila jsem jen pro jednu myšlneku a to byl vítek, nikdy sem nezažila větší bolest než byla tahle, a i když jsem ho dlouho potom stále milovala, neuvěřila bych tomu že někoho dokážu milovat ještě víc a budu s ním chtít žít...jarísek je jinej i když máme občas finanční problémy klape nám to pokaždé hádce se k sobě vrátíme ale nerozcházíme se....je mi líto že jsem o některých řekla to špatný...promin mi to vojto nechtěla, ale bylo toho na mě moc a já v tý době hledala tu největší oporu...je mi líto že ti na mě zbyli hnusné vzpomínky\...zjištuji že pár lidem jsem docela dost ublížila at už deníkem svým nebo z očí do očí...možná sem i křivdila ivetce ale hodně dlouho se mě držela teorie s tím vítkem byla to velká kapitoala mýho žiovota a lidí co si vážím mnou pohrdají...
chci od toho utéct ale přemýšlím a váhám...pinda mi nabídl že po škole půjdeme bydlet do české lípy..asi by to bylo nejlepší já nestojím o kamarády co jednou zradí ale asi mi bude chybět moje rodina ale jak se říká i naše cesty se jednou rozejdou...a ten okamžik bude mnokrát bolet..nikdy jsem si nepřestala psát deník už od 6 třídy mám spoustu sešítku a jen tam je vidět jak člvoěk dospívá a mění své názory...píšu to jak mě myšlneky napadájí takže to chvílemi nemá souvislosti tenhle deník zrovna dneska...jestli mi to vyjde tak jak bychsi to přáala tak bych moc stáala o to a doufám že se mi můj sen splní je několikanásobný..ale nechte se překvapit...hubnu a de mi to docela dobře..mám z toho radost i když občas je ta síla jednoduše silnější...musím popřemýšlet co sem napíšeu abych neuužlíla ivettě pindovi vítkovi prostaě nikomu...ale myslím si že ten deník nikdy nebude ideální pro všechny sou to moje pocity a já si za svými názory stojím i když je někteří zavrhují

asi tak před rokem sem říkala ne já nechci žít, žila jsem jen pro jednu myšlneku a to byl vítek, nikdy sem nezažila větší bolest než byla tahle, a i když jsem ho dlouho potom stále milovala, neuvěřila bych tomu že někoho dokážu milovat ještě víc a budu s ním chtít žít...jarísek je jinej i když máme občas finanční problémy klape nám to pokaždé hádce se k sobě vrátíme ale nerozcházíme se....je mi líto že jsem o některých řekla to špatný...promin mi to vojto nechtěla, ale bylo toho na mě moc a já v tý době hledala tu největší oporu...je mi líto že ti na mě zbyli hnusné vzpomínky\...zjištuji že pár lidem jsem docela dost ublížila at už deníkem svým nebo z očí do očí...možná sem i křivdila ivetce ale hodně dlouho se mě držela teorie s tím vítkem byla to velká kapitoala mýho žiovota a lidí co si vážím mnou pohrdají...
chci od toho utéct ale přemýšlím a váhám...pinda mi nabídl že po škole půjdeme bydlet do české lípy..asi by to bylo nejlepší já nestojím o kamarády co jednou zradí ale asi mi bude chybět moje rodina ale jak se říká i naše cesty se jednou rozejdou...a ten okamžik bude mnokrát bolet..nikdy jsem si nepřestala psát deník už od 6 třídy mám spoustu sešítku a jen tam je vidět jak člvoěk dospívá a mění své názory...píšu to jak mě myšlneky napadájí takže to chvílemi nemá souvislosti tenhle deník zrovna dneska...jestli mi to vyjde tak jak bychsi to přáala tak bych moc stáala o to a doufám že se mi můj sen splní je několikanásobný..ale nechte se překvapit...hubnu a de mi to docela dobře..mám z toho radost i když občas je ta síla jednoduše silnější...musím popřemýšlet co sem napíšeu abych neuužlíla ivettě pindovi vítkovi prostaě nikomu...ale myslím si že ten deník nikdy nebude ideální pro všechny sou to moje pocity a já si za svými názory stojím i když je někteří zavrhují

po údalosti v brništi jsem se rozhodla rázně že musím zhubnout a to docela rázně protože v létě bych se nemohla ukázat ani v plavkách...chci se dostat zase na svou vysněnou postavu 68 + - nějaký to kilíčko tak mi držte palce do začátku května.....pak dám vědět jak to dopaldo

tak jsem se vrátila společně s jarískem z dovolený v český lípě...byla to paráda poznala jsem jeho otce a musím říct že pinda je celej po něm...chováním vlastnostmi a i názory je to moc fajn člověk - mají hezky udělanej byteček jelikož pan Valenta je truhlář..prošla jsem si Lípu a taky jsem se několikrát musela podívat do Intersparu...báječnej obchodák...byli jsme společně na vodním hradě a celej tejden sme si to moc užili...
potom jsme jeli i do Brniště za jeho babičkou a dědou a zjistila jsem že celájeho rodina je geniální po něm, byli jsme v bytešššku v podkroví a hráli dostihy....nedá se svítit ale bylo to nádherný...jezdili jsme na ukrajinách a bylo mi moc fajn...Byla to velká pohoda a strašně jsem si tam odpočinula a taky jsem tam sttrašně přibrala:-)) jejich rodinu sem si moc oblíbila....byla jsem a stále sem štastná a to proto že mám vedle sebe tak dokonalýho človíčka...po 4 měsícich už jsme si na naše výpadkové povahy zvykly a dokážeme se už ani nehádat...je to pohodka ..dostala jsem k mdž krásnej velkej kafovej hrníček...:-) můj broučrek je prostě geniální...ted je se mnou tady u nás v Ústí a já jsem nejvíc ráda protože pro mě dělá opravdu hodně....a jsem ráda že je takovej jakej je....A jsem ráda za všechny náhody co nás dali dohromady protože se nejvíc změnil a moc se snaží....miluju ho a jsem pořád štastně zamilovaná a doufám že naše společná budoucnoust bude ta krásná...mám krásně vzpomínky na celou dovolenou a určitě se tam ráda zase podívam

často si vzpomínám vzpomínám na věci krásné srdci nevyrvutelné i ty co ovlivnili moje myšlenky...vzpomínám na základní školu kdy jsme všichni chtěli být každým okamžikem dospělý a moci tak umět létat a bezstraostně pít...chtěli sme toho moc v malým oku mrknutí ale pak přijde doba kdy to máte všechno a už vás to tolik neláká...můžete svobodně pít s někým spát lhát smát se a demonstrovat a najednou to ztratí to dětské kouzlo tu touhu....a člověk se pořád za něčím honí a chce to jen malá hrstka lidí je spokojená s tím čeho dosáhnou...
možná bych byla taky baví mě se učit a ráda bych jednou chtěla jet do zahraničí studovat nebo dělat nějakou brigání práci poznat nové lidi a zvyky kouknout se za kultuou a vzdělávat se chci být zkononalována a nidky nebýt zcela stejná...chci toho spoustu umět a vědět aby mě potom mohli něketří jen tiše závidět...sem pišná na to co umím napsat mám dar řeči , dobře se vyjadřuju, a toho si vážím, píšu obstojný slohy a mít víc prostoru tak sem na žurnalistický škole....tancovat umím a nehoupu se jako český šlapák...umím i vychutnat si krásu sexu(to umí spousta lidí jen některý holky to nudí)
cchtěla bych umět profesionálně vařit a připravovat jídla pro děti a nebo předcvičvat lidem držet fitnnes..mám tyhle sny nebo spíš idelůální přání nevíům jestli si chci je splnit musela bych popřemýšlet co je pro mě důležitý...
často vzpomínám i na dobu s markem..je to hajzl ale má božský tělo, neuvěřitelnej dar někoho vzrušit a nanahraditelnej instinkt to mě asi na něm vždycky přihtaovalo nejvíc...ten jeho institnkt...na dobu s vítkem..člověk kterj mi dal tolik lásky a pevnej základ....vzpomínám vzpomínky jsou krásný i ty s jarískem jenže ty sou komplikovaný penězi porblémy jeho rodiny a samostatného žití...sou krásné ale malicherné....asi dost dostávám se do nitra svého a tam nikdo nechodí a neví..snad jen má séra

stýská se mi stýska po boručkové mém..od té doby co jsem musela z jihlavy se vídáme jen na hodiny...a kolikrát ani to ne..chybí mi ...v pátek odjíždíme společně do České Lípy kam se moc těším mám krásnoučkou sukni a taky nádhernoučky botišky tak doufám že už konečně budou nějaký fotešššky abych vámtu mohla ukázat jak lucinka vypaádd

hej lidišky mě nejde do deníčku dát žádenj smajlíček jakto je možné....poradte mi chci to mít taky veselé

chtěla jsem aby vítek pochopil že my dva jsme minulost a já když mu napíšu tak v tom nevidím nic špatnýho jen prostě kamarádský zájem o lidi se tkerýma sem něco prožila...já sem víc než štastná se svým broučkem a nechci to měnit....je pravda že vítkovi jsem ublížila nejvíc komu jsem v životě jak ublížila ale snad přijde den kdy mi vítek odpusti a bude mě brát takovou jaká jsem chci aby věřil v to že se lidi dokážou změnit a stanou se z nich lepší lidi...já mu to jen říám a nemyslím to nějak jinač...prostě je to pro mě poučení do života .....
všichni kdo mě znají vědí že jsem ojeho odpuštění žádala celý půl rok a nikdy mě to nepřešlo , milovala jsem ho, ale teprve potom co jsem poznala jaríska jsem zjistila že tohle chce víc času ublížila jsem mu moc ...promin mi to vítku...chci aby si byl štastnej a přeju ti to protože já štastná sem...

„ PŘÁTELSTVÍ NÁSOBÍ RADOST A DĚLÍ ŽALOST“

… Chci vám vyložit příběh, který nejvíce ovlivnil prozatím můj život.Nepíšu tu průběžně když jsem to prožívala,ale píši to s odstupem času abych měla možnost si všechny události v hlavě srovnat a podat vám to s přesností milimetru.Teprve tahle etapa života mi ukázala jak podstatné je mít dobré přátele, kteří Vám vždy pomohou, poradí,vyslechnou a pomůžou překonat nepřekonatelné.A možná by nebylo od věci jim hned v úvodu poděkovat z celého svého srdce za to co pro mě udělali a za to co sem s nimi měla možnost prožít.
Všechno zlé je pro něco dobré a v mém případě to platí mnohonásobně. Když naši nechali utratit mého 10 letého pejska rozhodla jsem se i přes jejich přísný zákaz pořídit si nového a tenkrát mi bylo jedno jak to dopadne.Rozhodla jsem se bojovat.Malé štěňátko které jsem pojmenovala Oulí bylo příčinnou proč jsem se dostala do Jihlavy.Dášenka, moje dobrá kamarádka mi přes svého otce sehnala malý byteček v centru Jihlavy.Moji rodiče mě totiž vyhodily z baráku kvůli tomu, že jsem nedbala jejich zákazu.A tak začíná možná můj nezajímavější a nejocenitelnější příběh který mi dal mnoho zkušeností a možnost poučit se z vlastních chyb.Když jsem se do bytečku nastěhovala Dáša mi byla největší oporou.Vesnická holka ve městě se svým pejskem za kterého chtěla bojovat a tu válku vyhrát.
Kromě jedné skříně a rozvrzané staré postele tu nic nebylo.Akorát jeden vlídný soused Miro-slovák.Sebou z Ústí jsem měla televizi, rádio, oblečení a pár drobných v peněžence.Začínala jsem jak se říká od začátku od nuly.Svůj největší dík do začátku dlužím Dášence, která se o mě společně s Dušíkem starala.Darovali mi nějaký starší nábytek a občas donesli i něco k snědku.Byla jsem ráda za každou návštěvu která přišla, jelikož rodiče mě víc jak měsíc ignorovali a já na jejich hru přistoupila. Oulí byla moje jediná radost a taky jedna z mnoha mojich starostí. Neměla jsem žádné peníze  a taky žádného přítele jen hromádku dobrých přátel. Pomáhali mi snad všichni Dáša, Dušík, Verča s Honzou a potom i Segrulinka se svým přítelem Jakubem. Kteří mnohokrát přijeli a dovezli mi vždy plnou tašku jídla abych dostala pevné zázemí a srovnala se tak po tom strašném šoku.Bylo to pro mě těžké,bylo to poprvé a já pochopila, že se budu muset naučit žít sama a hospodařit s těmi drobnými v peněžence. Možná proto, že jich tam tolik nebylo sem si ze zoufalosti našla „kamaráda“ na výpomoc s domácností. Jmenoval se Vojta. Ale byl to tichý a hlavně klidný člověk který neměl rád mé časté návštěvy mých přátel a tak sem do 3 týdnů ho se slušností poslala dál. Já jsem totiž i přes kupu problému a věcí kterým sem nerozuměla chtěla žít a bavit se jako každý mého věku.
Začátek proto nebyl nějak slavný ani slibující lepší následující měsíce. Často jsem chodila do práce abych měla potom co jíst. Oulí zůstávala sama doma nebo v lepších případech u Dáši, Dušíka- prostě různě. Najednou mi toho pejska bylo víc než líto, chtěla jsem ho strašně moc ale času se školou a prací bylo jako šafránu. Cítila jsem samotu. Přijdete domů a je tam prázdno.Nebavilo mě vařit si sama pro sebe nebavilo mě být doma sama. Chodila jsem s Oulí na procházky a často přemýšlela jaký to má smysl. Sem tu sama bez pomoci a hlavně bez času na pejska. Víc jak měsíc mi bylo úzko. Přepadaly mě staré vzpomínky na Vítka i staré chyby ze kterých sem se nepoučila. Bylo to dlouhé smutné bez konců. Po 1,5 měsíci sem našla cestu k rodičům. Stýskalo se jim asi stejně jako mě a tak sme si prostě sedli a popovídali si, pochopili, že já v jihlavě zůstat chci protože tu mám práci, dobré přátele, volnost a samostatnost. Respektovali mé rozhodnutí a od té doby mi pomáhali se vším s čím sem si nevěděla rady. Dávali mi i týdenní kapesné na to abych si mohla koupit jídlo. Konečně jsem se srovnala. Občas jsem jela i na víkend domů a vždycky jsem si tu v Ústí odpočinula. Krátce před svýma narozeninami jsem se seznámila v Tesco s jedním z nových brigádníků. Byl milej a zaujal mě svou konverzací na úrovni. Svoje narozeniny jsem oslavila u nás na zahradě na chatce ve spolku svých nejbližších- Segrulinka s Jakubem, Monča s Dušíkem, Verča s Honzíkem, Frenci a Vraník a Dáša s Dušíkem. Byla to moc příjemná společnost a taky sem si to na maximum užila byla jsem tak navátá jak čerstvý sníh v zimě. A všichni jsme i v tomhle stavu šli pařit na Horneti. Když jsem se potom vrátila do Jihlavy štěstí mi padlo do klína. S tím klukem i když jsem tomu vůbec nevěřila a nedávala si žádné naděje to dopadlo nad moje očekávání.Začali jsme spolu chodit po jednom pozvání na kafe. Jmenuje se Jarda a jsem s ním dodnes. Po téhle štastné chvilce následovala neuvěřitelná smršť nových dojmů. Seznámila jsem se i s jeho nejlepším kamarádem Svoubím a dalšími jeho přáteli. Mezi tím začala moje nejlepší kamarádka se mnou bydlet. S občasného přespávání se stala mým spolubydlícím. Vycházeli jsme mezi sebou velmi dobře a myslím že tahle situace nás dala po dokopaném období konečně pořádně dohromady. Iví se mi stala oporou a vším co jsem měla. Jarísek se nastěhoval na stálo až o týden později. Zažívala jsem ty nejkrásnější okamžiky z celých tří měsíců co jsem tam byla. Můj byteček se stal klubem kde se scházeli lidi na pokec na přespání a pořád byla neuvěřitelná prdel  Často za námi chodíval Svoubí a stala se z nás nerozlučitelná 4. Oblíbila jsem si ho, protože měl důvtip a nenahraditelnou obličejovou mimiku. Stal se mým nejlepším kámošem během krátké chvilky. A tak mi už vlastně ke štěstí nic nechybělo. Měla jsem svůj byt, svou dobrou práci, nejlepší přátele pod sluncem, bezva ségru s jejím ujetým přítelem a taky podporující rodinu + zlobivého psa. Nezapomínala jsem ani na staré přátele jako je Verunka Nosková a Ivetka Francálková z op. Všechny jsem je poctivě pozvala dál a ukázala jim tak kus svého já. Myslím si všeobecně že mi tohle moje bydlení v Jihlavě posílilo po všech stránkách moje vztahy s lidmi a já si toho moc vážím stejně jako jich.
Trávila jsem s Iví,Jarísem,Svoubím nejvíce času a tyhle 3 lidi mi přirostli nejvíc k srdci a po nich se mi nejvíce stýská. Poznala jsem hodně nových lidí, a taky poznala že v nouzi poznáš přátele. Krátce před vánocemi vzal ke mně Svoubí svého dobrého kamaráda Luka-Holyho. A tak i ten se stal jedním z nich. Začal s námi trávit hodně času a měl neuvěřitelně moc rád mého pejska. Byla jsem šťastná tolik přátelské lásky jsem nikdy nezažila. Ale ani jako člověk není zcela dokonalý ani u mě doma to nebylo každý den jako v ráji. Občas padla výměna názorů a bez malých hádek se to neobešlo.Ale všechno jsem se všema zvládla.
Postupem času sem i dovyplnila svůj byteček o další nábytek. Přibylo věcí a tak i možností jak s nimi naložit. Předělali jsme to tam k lepšímu. Byla ložnice kde bylo letiště a za ním z rákosí stěna a za ní obyváček kde se věškerá naše populace scházela. Bylo to roztomilý. Jeden malej stoleček kde se vešli jen dva talíře s polívkou ze starých matrací udělaný moderní gaučík a jedna záclona v jednom ze dvou oken. Skromnost nade vše. Nežilo se nám tam špatně. Až na neshody se sousedem to byl můj vysněný sen.Na vánoce jsem byla doma,a po vánocích jsem trávila čas se Svoubim a Ivi. Jarisek byl v České Lípě u tatínka.Velký okamžik pocitů sem měla koncem roku. Oslavili jsme silvestra v Ústí na Reflexích a taky u nás na zahrádce v chatce. Byl to pro mě nejkrásnější konec roku ze všech konců co jsem zažila. Pařili jsme jako staří známý asi 4 dny v kuse a bylo nám všem krásně.
20.1. nastal jeden z nejhorších okamžiků za celou dobu co jsem bydlela v Jihlavě. Protože jsem měla na pejska míň a míň času musela jsem ho prodat, přestože mi to trhalo srdce a přestože to byl ten důvod proč sem v jihlavě mohla být a byl to ten boj ta válka kterou sem se na začátku rozhodla vyhrát.Odešla ovšem díky mojí sestře a Jakubovi do dobrých rukou, blízko Ústí a taky lidem co mají čas se pejskovi věnovat.Potom mi bylo ještě pár dní smutno ale musela jsem se s tím poprat. Teď už vím že si pejska pořídím až opravdu dodělám školu a budu mít kde a jak ho vychovávat.
Vyjmenovala jsem snad už všechny lidi co v tom bytečku něco prožili a tak nesmím zapomenout ani na úplný konec. Holy sebou často brával Kikinku takovu tichounkou myšku, možná se nás trochu ze začátku bála ale po pár návštěvách se stala naší součástí. A jako pokaždé všechno krásné prostě končí aby něco krásnějšího mohlo začít. Věděla jsem že budu muset odejít, že si budu muset sbalit vzpomínky do malé škatulky, že se budu loučit s tím pohodlím a volností v Jihlavě, že odejde kus mého já. Teprve teď mi dochází co jsem tam v tém myší díře zažila a jakou obrovskou cenu těch 5 měsíců pro mě mělo. Teď se mi kutálí slzy po tváři ale vím že přátele které jsem si tam udělala a se kterýma jsem zažila to nejkrásnější v mým životě mi zůstanou. V podstatě jsem se loučila a měla jsem všechny na blízku. Svoubímu přeju ať si najde takovou holku která docení jeho andělskou povahu a ochotu v dobrost lidí, Kiki a Holymu přeji ať k sobě najdou tu správnou cestu, cestu lásky dvou lidí kteří spolu tráví mnoho času a podle mého názoru k sobě patří, Ivetce bych přála aby se jí splnili všechny sny který si přeje našla tu pravou cestu ke štěstí a pořád zůstala tou mou nejlepší kamarádkou, Dáše i Dušíkovi šťastnou maturitu a vykročení tou správnou nohou do života doufám že společně jedním směrem. A mě abych i já zůstala stále tak štastně zamilovaná do Jaríska a on to se mnou vydržel a měl se mnou trpělivost snášet moje výpadky. A nám všem přeji abychom i nadále se scházeli udrželi to pevné přátelství nás všech vzpomínali na to co jsme společně zažili tam u mě a nikdo aby nám naše vzpomínky nevzal. A i když se naše cesty časem rozejdou a začneme žít svůj život tak prosím nikdo z vás nezapomeňte na to kdo jste a kdo vám byl nejbližší a ským ste zažili kus neocenitelné doby.Přátelství je láska bez křídel.
Moc vám všem děkuji, zažila jsem s vámi nejkrásnější vzpomínky a ty jediné mi teď zůstanou.
Balím si věci a odjíždím, odjíždím zpět se slzami v očích odjíždím od toho co mám nejradši………

S láskou Lucí

Doba od: 22.9. 2006 – 22.2. 2007-02-22

„Přítel je ten který první přichází když
Všichni odejdou“

asi si to někam zapíšu 21.2. mi skončilo půl roční bydlení v mém krásnem a malém bytešššku....pláču a plakat budu protože mi zbydou jen tucty krásných vzpomínek....je to nejsilnjší část z mýho života a zítra vaám o tom popovídám dnesk anemůžu sem zpátky doma a musím uklíze a uklíze a uklízet nic jinýho nedělám.....zítra drobečci

zastesklo se mi po mojich rodičích a tak jsem se rozhodla jet domů se ukázat, tentokrát sama abych měla pohodlí a spoustu času přemýšlet...a přemýšlela jsem...je zvláštní jak strašně velkej cit vyprchal v alergickou nesnášenlivost..ano mluvím o vítkovi, nedávno jsem mu psala že mu přeju mnoho štestí do maturity a jak se má jestli mu to klape s přítelkyní a tak nemyslela jsem tu sms ani vzkaz zle ale v jeden jediný okamžik se všechno změnilo rozešel se se mnou a od té doby nepromluvil....nesere mě to jen mě to mrzí že si ani jako kamarádi nedokážeme popovídat....to třeba s prckem sem si nejvíc poikecala a pochlubila se se svým zlatíškem a bylo mi fajn někdy mi stačí když mě někdo poslcouchá....třeba jako to udělala dneska mamka nejvíc krásně sme si popovídali a já jsem za to ráda a oni mi chtějí pomoci cítm jejich lásku a po dlouhcýh letech si konečně uvědomuju cenu peněz a lásky zdraví a potřeb a je to tím že bydlím sama...novýho nění nic jen to že prostě budu muset odejít z toho byteššku kde bydlím jelikkžo láda si nabere nový lidi a tak usilovněa scháníme co se dá co se vyskytuje..není k nalezení...asi na to nemáme...stojí to obstojné částky....a já nechci jediný aby se pindulinka vrátil domů já chci aby zůstal se mnou protože vím jak nám to ten náš vztah naruší...volnost doba a dálka...ničitelé děsný mluvím ze zkušenosti..jo a rozhodla jsem se rázně že si zítra napíšu jídelníček a všechno zdraví do naěj zařadím..musím totiž zásadně hodně moc zhubnout vážím 78 na 170 parádní nadváha děsivý stračný jsem metráček masa a žádných svalů jen tůůůkůůů..mrzí mě to dřív sem zhodila a ted je chut k jídlu silnější..například před půl hodinou jsme si s rodičema na zahradaě v chatce dali čerstvý uzený a já snědla tak 10 kousků.. a divím se že sem pak tlustá?????lucí vzpamatuj se

nejvíc krásně předělaly zálesí na viktorii a my s mazlíšškem sme si to nejvic užili....strašně krásně moje láska tancuje a společně tvoříme dokonalý pár v tancování no, i osobním žiovotě..náš vztah je krásnej pomalu jsme spolu 3 měsíce a stále děsivě zamilovaný a moc nám to klape tak to nechci zakřiknout..je to můj nejmileší broučínek...a dokonce se ani už moc nehádáme...strašně moc sem zamilována a mocinky ho moc miluju:-)

někdy sou vzpomínky silnější než já sama,nedokážu se jim ubránit, a kolikrát ani nechci...častokrát přemýšlím a jistý věci a okolnosti mě ničí....myslím tím vztah s vítkem a následovné půlroční ponižování za lásku za boj za prohru za vášen za touhu za sen za zklamání za neneávratné vrácení za prázdno...drželo mě to dlouho, psávala jsem mu často tak jak často jsem na něho myslela, byl prvním nejdůležitejším človíčkem v mém životě byl něčím kdo mi dal možnost poznat samu sebe kdo miukázal ráj a dal svou lásku dal mi toho spustu, nesčetně mnoho večeří dárků básniček dal mi celou svou duši a já jí pošlapala uplně zkurvila...chtělo se mi přestat žít zhroutil se mi svět jako domeček z karet...byla jsem nesoustředěná...byla jsem stále zamilovaná bez naděje potkat někoho stejně tak dokonalýho jako byl vítek....osud tomu dal čas já já potkala...jarísek je někdo stejně užasnej..a ted nechci aby to znělo nějak blbě ale každej je v něčem neneahraditelnej...obzvláště pak víteek....častoo o něm mluvím jako o člověku s příkladem... napíšu mu to..

jarísek mi napsal jednu z nejdokonalejších a nejvystiženejších básniček : jsi uplakaná, slabá víla, jsi životem zklamaná, kam se poděla tvá síla, ja ti věřím mocinky, vím že se milujem, chci ti dát sladký pusinky,a na zlý věci zapomenem, valentýn se blíží, ja strašně moc bych ti chtěl vše dát, doufám že tě dnešek netíží, budem se spolu životem smát, miluji tě víc než sebe, tak na vše kašly ja chci jen tebe opět jsme se našli..
vystihovalo to naší situaci po hádce...dokonale i mě prostě můj pocit miuluju ho za to...díky jarísku

život není lehký, a živobytí bez rodicčů taky ne,važte si svých rodičů takový jaací sou až přijde chvilka kdy se budetee muset postavit na vlastní nožišky přijde vám všechno strašně složitý, sme zhýčkaný dětstvím a málokdo ví jakej život neupřímej je...poznala jsem to a jsem ráda že mám možnost přijet sem domů do ústí a odpočinout si tu od starostí a každodenních problémů...miluju své rodiče stejně tak velkoryse jako svou ségru a mou lásku...
hodněkrát jsem si už myslela že moje cesty jsou konečné a že mě nikdy nepřejde teorie s vítkem...stalo se trvalo to sice víc jak půl roku a dokazala jsem to...vzchopila jsem se a postavila na vlastní nohy.žiju s někým koho moc miluju ted momentálně nevím jestli vztah s vítkem nebo s pindou je lepší nedá se to srovnávat v každým vztahu jde o něco jiného a jinou kulturu...takže bylo a ted je..sem štaastná jen občas se nenávidím ...ne za svou domrdanou postavu ale za svou nevymáchanou povahu..ta je klíčem skorem všech hádek..které jsou vysilující ... sme oba s pindulkou zvláštní šítři tvrdohlavý a jak se dokážeme v jednom momentu pohádat tak za půl hodiny už spolu nejvíc sme a dokazujeme si jak moc a silně se milujeme..často plánujeme společnej život, chvilkama to vypadá na dosti dlouho ale ze zkušenosti z vítkem vím že nic není na stálo ani láska jako trám...i když bych moc chtěla pinda je pro mě anděl...snažím ses měnit ale vítek měl v jedný věci dokonalou pravdu si nezměnitelná změníš lidi kolem sebe skortíš jejich špatné zvyky naučíš je jako tebe naučili rodiče slušnosti a vstřítnosti ale nikdy tohle nedokážeš sama ze sebou a to je důvod proč se nechcí vrátit..měl pravdu ale nikdy jsem nevěřila kolik toho v může v těchto slovech pbýt..sama jsem dosti arogantní dominantní sobecká urážlivá přecitlivělá...ale mám toho i spustu do sebe...mohla bych přemýžšlet ..taky že dneska chci a budu o tom co se stalo z aposledního půl roku koho jsem potkala a tak...děkuju za to co jsem měla možnost poznat..
můj novej cíl...koupit si digitální foták...vždy když si du za svýmu cíli tak je splním...doufám že brzinko...povím zítra až si srovnám myšlneky....

fotky na libku sou víc jak půl roku staré a a navíc mám novej piersing v bradě a sem obarvená do fialova černa a červena...takže si nedělejte zbytečný iluze o mém vzhledu jakmile seženu fotečky tak budete první kdo je uvidí..domů do jihlavy jedu až zítra..

prohrála jsem boj i celou válku s oulí....prodala jsem jí sice do dobrých rukou ale vzalo mi to kus srdce

mým velkým snem je: mít větší bytešek kde budou srovnýny kořenky a bude to všude krásně vonět domovem, za tu dobu co bydlím sama v jihlavě sem o kapánek víc dospěla sem rozhodnutá pro víc věcí a nebojím se je uskutečnovat....miluju sny co se plní a já vím že moje sou blízko téměř k dosažení....a k tomu všemu sem změnila i názor na to že bych jednou chtěla mít děti, a rodinu přesně takvou v jaký mě vyhcovávali rodiče....a doufám že pinda je můj poslední miláček já jich víc už nepotřebuji...jen sou vyjímky se tkeýma bych asi ještě dokázala chodit kdyby se náš vztah nedej bože zhroutil..marek ( no i když váhám spíš tam převažuje fyzická láska takže na vztah vlastně vůbec ne!!!!) dáda a to je asi tak všechno, nechci o tomhle ani přemýšlet já sem celkem sama ze sebou strašně spokojená a i smojí ségrou a taky jarískem a svoubim ivíkem a tak.....mějte se tu moje krásky a lásky mějte setu já se zase ozvu za nějaký čásek..a popvídám vám o tom svým životečku

po nekončících hádkách a různorodých náladách sme se konečně odebrali ke konci štastném a příjemném sem doma v pohodlíčku společně se svým milíškem kterýho tak děsně moc miluju...udělala jsem si nový piersing prostě mě to napadlo v trolejbuse a tak sem hned šla si vylepšit ksichtíček...hej lidi obočí nebolí ani za mák ale bradička je horší....o moc..jinak jsem v pohodě těším se na jarní prázdninyn jestli pojedem do český lípy a taky sem ráda za to že můj pejsek přijde do eobrých rukou strašně sem si to přála....ale časem za rok si pořídím čivavu a nebo něco podobně malýho...asi nevím ještě...sem strašně štastná a doufám že spolu toho hodně zvládneme..

miluju děti mýho broučka...sou jednoduše krásný rozmazlený a přitom stračně miloučký....včera jsme vytáhli krystínku na brusle a byla pohodička...jela jsem dneska domů do ústí jelikož jsem dostatla nejvíc úkolů a tak jsem je chtěla splnit abych byla jako výžddyky perfektní....škola v pohodě, praxe už taky..celkem se mám nejvíc krásně pod sluncem....mám lásku kterou děsivě miluju, mám iví stále u sebe v bytešššku, zlobiýho psa a tak podoběn novýho není nic, jen bych potřebovala mít zase brigádu v tesco protože to zkrouhli a taky víc peněz pro sebe jelikož si nemůžu nic koupit..to mě sere...a občas taky neschopnost mýho mazla..ale já vím že on má tak málo peněz...ale přestal kvůli mě kouřit...což je krásný ale lucinka maližko ujíždí...tý to moc nejde..no jo stres a co vy lidi..tak ráda bych se sešla se starýma známýma všema...dlouho jsem nikoho neviděla hodně času trávím s mazlíkem a jeho ségrami malými dětmi našemi a ivi....půjdeme do ponorky po 19 zapařit....nejvíc a taky dáše na maturiták..

tak trochu mazec zábavka reflexů můj přítel jarísek jeho nej kámoš ivi..no hustý...iví depkovala silně kvůli krákošovi a já jí nemohla pomoci bylo mi toho líto a pak když jsem se s ní skousla tak můj přítel po mě vyjel že nechce chodit s bisexuálem...hm..tak to teda ne nenechám se omezovat...hádali jsme se a já se mezi tím zatancovala s jardou svobouím a taky jsme se skousli...zapřeli jsme si to a dneska jsme se přiznali mýmu příteli co a jak a prostě hustý nemůžu se kouknout na svoubi...protože je to děsný on se prej do mě zamiloval...no ale já miliskuju jaríska...motaný komplikovaný...nechám situaci na osudu ale nechci o ně přijít svoubi jako kamarád a láska jako láska.....mám se fajn ani sem se nestihla ožrat

Jsem to já kdo chtěl by každý den tě mít
jsem to já kdo slyší tvoje srdce bít
kde zase bloudíš jsi tak vzdálená
kdo s tebou sedí kdo tě má
až jednou snad dočkám se někdo odpoví
že jsi jen má že jsi jen má a jinak nic
ty zas někde bloudíš jsi tak vzdálená
kdo s tebou sedí kdo tě má

R: Zase mi scházíš čím dál víc
žít bez tebe neumím
zase mi scházíš můžu říct
že už tomu rozumím
zase mi scházíš každý den
žít bez tebe neumím

Jen chladný čaj se na mě hloupě usmívá
já vzpomínám jinak už nic mi nezbývá
ty zas někde bloudíš jsi tak vzdálená
kdo s tebou sedí kdo tě má

Ve snech mě svádíš a někdo se dívá
sám nejsem s tebou dálka tě skrývá
nic už tu není ve mně je půlnoc
až se to změní už žádné stíny nebudou

Je to jen pár dní, přiběhla touha
pak si mě sedla na klín
to jsem se bránil a pak jsem lítal
až do svítání
tebe znám jsi klam, nejsi jen lidská
žena z masa a kostí
tělo tvé i šarm posíláš do mě a bez milosti
položím své srdce na stůl tak ber tobě ho dám


R: Ty jsi můj anděl, daruj mi křídla
ponesem úděl, ke hvězdám lítat
budu tě líbat vezmu ti ústa
budu tě snídat už se mnou zůstaň
mám pro tebe dárek sebe ti dám

Jediný tvůj dotek způsobí výbuch žhavé lávy
jediný tvůj pohled touhu bránit se ve mně spálí
pokládáš se tak abych se díval, to jen těžce brání
přinutíš mě zas abych tě líbal, splnil tvoje přání
pokládáš se na stůl říkáš ber, to jsem si přál.

nevímproč mě to tak dostává...dostalo mě to nakolena brečím a hluboce se mi jizva zase otevřela a bolí..bolí sakra....hodně..kdo mě nezná nepochopí a ani ti nejdokonalejší to nehcápou..protože se nechápu já sama..sem štastná mám fajn kluka a takhle trpím vzpomínkama.....proč?ničí mě už rok..a já ho pořád tam mám...ale já už nechci...nechci brečet...nemůžu tečou mi tu všude szly........příště

nesouhlaším měla jsem ráda mín a o kluka jsem přišla a ted když milujju víc tak strádám tak to nechápu...asi na to zavedu diskuzi

občas se zasním a žiju ve vpomínkách ničejí mě protože rázem se mi před očima objeví reali a ta je jiná..vždycky jsem chtěla být dospělá dělat si co chci chodit kam chci kouřit co chci legálně i chlastat prostě mít papír na všechno a najednou to přišlo a ani vánoce už nejsou dětstký...vyrostli jsme z dětských her a maličkostí z období kdy se člověk o nic nestará a všechno ůmu život servíruje v tom nejlepším podání, a pak během vteřinky vám život připraví něco s čím se neumíte vyrovant něco co je silnějšího než vy..je konec dětskýcch snů maličkostí malých her očička co záí radostí je konec a vy půjdete samy cestou bez rodičů co pomůžou v rozhodování samy se svou duší..a najednou chci abych nikdy nebyla dospělá chci být tou holčičkou kterou jsem duší chci být tou holčičkou kterou první kluk vezme za ruku a miluje jí láskou a ne tou napodobenou ale orpavdovou chci být někým jiným....ne povahově ani vzhledově tím sem svá spíš chci být někdo jiný jiným zpsobem...
vánoce byli krásný okoukaný jako každoročně tradčiní vlastně,dostala jsem zas pár zbytečných dárků ale tentokrát už nešla ta zklamanost maskovat:-(boužel ale některý dárky byly krásný....všechny byli krásný i od přátel prstýnky naušnice gely a podobné...i 20 sms ve kteryc h mi přali štestí zdraví lásku pokoj pohodu...sou moc hodný a mám je moc ráda...jen mi psal i jeden....pochopitelně víta...brzo to bude rok celej rok co jsme od sebe a mě občas tak lítostivě zabolí...fakt lítostivě zabolí..ale ted mi přirustá k srdíčku čím dál víc jarísek...chybí mi láska moje....iv se taky nejvíc změnila je geniální občas jí vůebc nepoznávám je správná je svá je prostě má...dostala jsem celou sadu reflexů mám z toho ohrmnou radost...vlastně sem ted docela štastná..děkuju moc

ps.s technická nejdou mi do deníků dávát smajli sem z toho na větvi

ani nevím kde začít, spíš jednoduchou větou tenhle deník je psanej zrovna ted a jak to ted cítím a neovlivnuje to nic okolního klidně si to přečtěte ale co v něj je ted je možná záražející a nebo nevímmám v sobě zmatek....tak se ještě zamyslím než to napíšu

tak strašně moc se mi zastekslo po mém pučmelounkovi....chybí mi jeho náruč jeho vyzývavá povaha chybí mi to jeho tulení chybí mi ty jeho kecaný nesmysli...já ho moc láskuju a jsaem za tohle štestí mocinky moc ráda, moc ho miluju ještě to sice není tak silný jako byl proud s vítkem ale věřím tomu že čas tomu dá velkou sílu,volal mi prej ho to nebaví psát,volal mi docela nametenej takže paráda no takže jsem si s ním moc nepokecala a nakonec stejně ještě vypadla sít...je roztomilej miluju tu jeho nevinnost...zítra jdu do práce slíbila jsem pannu novákovi že tam půjdu tak to musím dodržet...teším se moc na vánoce sem s rodinou se kterou trávím ted minumum času a tak mi ted tečou slzy štestím ,budeme zase všichni po dlouhý době pohromadě a já se moc na tu pohodu teším:-)mám oba svoje rodiče ráda a nejvíc mojí ségru s jejím přítelem kubikem..dneska jsme zase jezdili ale byla jsem nějaká vystresovaná z nich a tak mi to moc nešlo musím si to ale zapamatovat abych příště netropila ostudu... nastartuju autí, zmáčknu spojku zařadím jedničku kouknu se na otáčkoměr a povolím ruční brzu, pomalu přidávám plyn a puštím spojku a jedu a hned zařadím dvojku a moc neprotáčím....jakub se mnou měl velkou trpělivost....sem celá nějaká smutná....su ted sama a mazl je 250km daleko:-(chci po vánocích hnedka nový nechty a hadry...tak doufám že k tomu budou finanční prostředky..teším se až přijede a já mu padnu do náruče...a políbim svoje štestí někoho koho začínám víc a víc milovat....

miluju mládí kdy jsou všichni stydlívý a neokoukaní miluju ten pocit toho že se bojí a miluju to když se ptají protože sami nevědí..miluju....

někdo kdo je daleko mi moc chybí,stýská se mi po něm...ale neozývá se a já sem z toho nějak mimo plácám a říkám nesmysli ,flirtuju si s dankem a vůbec mě to nesere lucí...uklidni se on se ozve vrrrr

já bych až bych...

je jeden týpek jihlavskej polenskej je s ním celkem prdel občas si písnem a tak mám aspon co dělat je příjemnej dobře se s ním kecá ale jelikož je stálej čtenář mých deníků tak si příště radši dám pozor co tam píšu aby o mě někdo nevěděl víc než vím já sama o sobě..je to pohodka tady doma nemusím se starat o peníze ojídlo vůbec o nic mám tu pc pro sebe a můžu si serfovat jak chci, nejvíc dobře sem si ted zaflirotvala s danečkem typyciky mi zvedl náladu to vždycky když jemi smutno tak jedině dána.. je to v oho nejvíc kluk a furt otravuje at sem o něm taky naěco písnu..dobytci všichni..stejně nejvíc miluju toho svýho mucíka..takže máte smůlu...ale dala bych takovech věcí ted...no radši si hodím sprchu:-)

některý lidi jsou víc než krásní dá se na ně koukat celý den a nezlhostejní vám..je jich pár ,někteří s vámi řeč hodí, nepotřebují si nic dokazovat jiným ste volný jak vánoce v létě,není důležitá krása,spíš ta vnitřní když si s tím člověkem máte co říct jak mu pomoc jak poradit asi to je nejvíc hledaný element všech protějšků ale přiznejme si že každý z nás nobčas úplně normálně málem taje nad nějakým hezounem nebo kočkou...a oto štastnější sou ty lidi co mají dokonalého přítele s krásným tělem a vším co je vaším ideálem...moje ségruška takové štestí má dvojnásobné..chodí s úžasně krásným klukem snedším, vysokym tmavovlasým,s postavou nejvcí božskou a ty jeho vlastnosti....mám jakuba moc ráda a sem štastná za ségru že s někým tkaovým chodí.....já já mám malinkýho prdolku o pár centimetříku vetšího celkem běžnýho týpka s nádhernýma očima hnědýma ale pro mě je to významnej člověk svou povahou...sem štastná a zamilovaná a nechci to nějak rapidně měnit..včera přišla zlá chvilka chtěla jsem na jednou všechno váritt a jít zas s vítkem ale došlo mi že by to mezi námi už nemělo cenu..tak proč se trápit kfdyž sem štastná...vítek je má minulost zůstavá ve mě a tím to končí....ted žiju rpo jiný věci.....snad všechno co jsem chtěla říct...
p.s. pořád mi nejdou smajli do deníku:-(

pro některý zvědavý hlavičky....sem zadaná sem štastná sem spokojená občas zbytečně moc mluvím protože mi milášek schází, a tak uvažuju rychle a bez přemýšlení...láska je moje jediná chut žít...spusta lidí mi vzalo iluze a on je ten kterej mi je vrací miluju ho a tím sem si jistá, kolikrát jsem si na to jen hrála že někoho miluju ale v životě jsem milovala jen třikrát a doopravdy marka....kterej ve mě zůstává dál, vítka kterýho jsem si asi málo vážila a tak to skončilo a ted když sem se celá povahově změnila miluju jaríse...miluju....
ale sou určitý věci kterých bych změnila....

všechny fotky jsou víc jak nereálné jelikož ted jsem zhubla mám hnědý vlasy červený melír a vypadám jinak..takže až bude možnost tak se nechám krásně vyfotit a budu mít krásný fotky.

neívm jak dělat smajli nevím nejdou a nechcou jít na tu plochu...svinky malý

tak jsem si to upravila trochu dopsala jiný vymazala...ale nějak mi nejdou smajli..to nevadí já se umím vyjádřit i bez nich....asi si půjdu zacvičit necvičila jsem už 4 nměsícem co bydlím sama..nepřibrala jsem ale ani moc nezhubla..od ledna začínám jinak nehcám se obarvit gelový nechty a budu chodit do solárka fitka a tak trochu se dám dohromady...ted jsem se hlavně srovnánaval z toho bydlení sama protože byl to šok a pořádnej a přiznvám nejak sem to moc nezvládala...ale ted s mým přítelem je to už na pohodku..tak se musím dát dokupy já...postupně...si splním všechny svoje cíle..

trochu si přeupravím profil....tak si to pak kdyžtak houkněte přečíst.....a pak dám vědět jak dál...

tak jsem v ústí...přijela jsem domů si odpočinout od problému od peněz od lidí tam od všeho co mě úží..no vánoce mě stály 5000 takže mě to sere že jsem bez peněz ale jinak jsem ráda že se všem dárešky libili to mi udělalo popravdě největší radost..a ted se teším na svoje dárešky...dostala jsem od kubika prstýnek od ségra taky zančkovou kabelku od dáši značkový triko od dušíka celej komplet reflexů od iví..a další si ještě počkám.....su doma ráda to musím přiznat není to špatný jednou za čas vypnout ale moje láska my chybí protože se vidíme každej den a najednou týden bez sebe....no uvidíme jak to přežiju.. je jen jedna věc která je zavádějící marek...byl je a bude...a já to vím bylo to už s vítkem bylo to už dávno je to ted a bude to dál ne nevěra ale pocit toho blízka..a já to o markovi vím..a víme to oba....neřeším..jdu spinkat su unavená pořešíme jindy...a p.s. vítek mě sere nedokáže se se mnou ani bavit ...ubohost....ale stejně
no tak nevím miluje člověk jen jednou v životě a já už asi milovala

11 všichni ví co je to začíslo...a já se za něj nejvíc stydím začala bych jinak a rozhodně rozuměji ale d¨ěkuju za pár čísel jako jsou 4-..nebudu rozvádaět...mějte se smějte swe já dám o sobě vědět až budu zase v ústí.

vážení jak se máte?teším se nejvíc na vánoce....šíleným způsobem..musela jsem hodně přemýšlet a až budu doma v ústí tak vám o tom napíšu..libila se mi fotečka vítka slušelo mu to tam jako by víc dospěl..no jo stará láska nerezaví..ne je to pryč tečka....ted vím že miluju svým srdcem jaríse ale nějak nezvládám sem neustále nemocná unavená podrážeděná a tak včera horečka dneska ka¨šel a ted večedr ještě ucpanej nos-....prostě nic moc ale jinak přežívám..včera jsme se hádli s mazlem..docela krutě a tak jsem se rozhodla že použiju to co mě vítek naučil...toleranci a hlavně umět prvn í přijít a odpustit v 10hodin večer jsem se sbalila a a šla jsem přes hailos za mazlem domů nachlazená zničená s horečkou no dobrý ale druhej den jako dneska se tvářil docela divně nějak moc se ke mě neměl a nemluvil tak sem zvědavá co mi na to řekne ažř přijde zpráce..

bejvaly doby kdy jsem tu seděla třeba celý den a hledavála náhradu za vítka hledala a přitom v malých pauzách dělala chyby kterých ted lituju...kde jsou ty doby kdy jsem tu hledala frajery na vztahy kdy jsem tu měla čas chatovat s každým a měnit tisíc vzkazů....nějak přestalo existovat...nikdy si už neplánuju co bude jelikož nic není na stálo a maličkostí se mění v okamžicích..vztah s vítkem vypadal na život a nasmrt ale vítek se mě nenaučil brát i s těmi nechutnými vlastnostmi co lidská duše vůbec má a tak to skončilo...udělala jsem potom tisíc chyb a vždy si hrála na to jak se mi ten kluk libí a že by nebyl špatnej vzta...ale pak jsem vždycky zjistila to že ne miluju jeho...milovala jsem ho dlouho i když sem kluka měla pořád---....ignoroval mě psal o mě hnusný věci jak kdyby nebylo nic krásnýho a myslel si jakej není king že to tak umí a ubližuje mi....málem mě to zničilo stalo se to mou posedlostí...až do chvíle když jsem si začala věřit a nabrala nový sebevědomý....zbalila jsem kluka do kterýho jsem se zamilovala na první pohled je krásnej je )žasnej je stejně starej jako já a má stejně podělanou pvoahu jako mývala já s vítkem..a po dlouhé době můžu říct jo je to kluk na kterýho se já teším pro kterýo mě baví žit a kterýho začínám celým svým srdcem milovat....a brzo ho budu milovat natolik jako jsem kdysi dávno milovala vítka...jsme každej den spolu a zatím to neškodí právě naopak si myslím dost nas to posiluje jen se maličko bojím toho že si an sebe neskutečně mnoho zvykneme....no ale jeho mamka je fajn má mě ráda a tykám jí stejně tak jako pinďa tyká mýmu tatíkovi...je to celý dost na pohodu i s se svoubím to je jeho nej kámoš a iví já svobí a jarís bydlíme společně v jednom maleém předměstském bytečku ...se psem oulínem....jo je to krásný zatím..akortá občas ta únava mě ničí jinak sem štastná...
s rodičemi je to taky už konečne v pohodě zjistila jak moc jim chybím až když jsem se narvalo odstěhovala...a veškole pohodička baví mě škola víc než praxe...asi tak všechno zhrnutí...krásné vánoce kdybchom se neviděli...a silvestra vám popíšu příště doufám že jste na mě nezapoměli..mvr

tak a od mý oslavy se toho změnilo úpplně nejvcí....zamilovala jsem se na první pohled do jednoho stejně starýho štíra a šíleně moc ho miluju ted už to můžu říct...je to někdo s kým jsem dokazala zapomenout na vítkua s kým dokážu žít a koho šíleně moc miluju..protože on mi svou lásku vrací stejně krásně jako já jemu dávám svou....možná jen tak na malou vchvilku vám ted něco řeknu vítek nebyl špatnej kluk, ale nedokážal mě bráýt takovou jaká jsem byla a nedokázal mi odpustit nedokázal se mnou mluvit...obrčas se mi zastesklo šíleným způsobem po našem vztahu ale vím že se mnou nechce už ani bavit nic...no skončilo to a je to dobrý....nebavínme se...nechce...jednou chci ale aby mi to vysvěětlil....a ted jsem s mazlím..mám všechno co jsem chtěla mám byt psa přítele senzační ségru dobrou školu a přátele sem štastná a po velký krizi přišla konečně svoboda...sem po dlouhý době doma a sem tu ráda....teší mě všechno co tu vidím a vlastně nikdy nechci být dospaělá....radši bych zůstala malou hoůlkou v mým věku...
chci si koupit ještě jeden piersing...gelový nechty. a tak protože od tý doby co jsem v jihlavě sem se o sebe začala pořádně starat!!obarvila jsem se na hnědo dotooho červený melír zhubla jsem a prostě chci bypadat hezky...a nejvíc se teším na vánoce na dárky co dostanu a co dám..teším se a nevím proč ale víc než kdy dřív....teším se a sem najednou ráda na světě...miluju svůj život a lidi v něm....
sem s jarísem nejvíc štastná....děkuju....hodně se toho pro mě změnilo...až neuvěřitelným způsobem....za něco sem vděčná za něco sem trpěla trpělivost růže přinášá...děkuju

jak se tu mátu?mě je po včerejší kalbě a ty době co jsem salvila narozeniny dosti blbě....oslava začala velice slibně všichni se sešli hnedka po domluveném čase a začalo se pít...no teda ve velkým víc než jsem předpokládala...tvrdej zmizel behem dvou hodin a pak ůto taky tak vypadalo..spusta lidí tu byla na kaši...sem se tam nejvíc kousala se svojí ségrou a s kubajzem sme tam nejvíc pařili na pijánovku od tří sester poslední akce kterou si pmaatuju a pak to vím jen z vyprávění..blila jsem tam snad čtvrt hodiny a neustále jsem to a vlastních ohou...omlátila jsem se o všechny hrany stolu a o tom dalším ani nemluvím....mlela jsem nesmysli a byla jsem jak ve snu...hrůza no a pak když mě dotáhlina zábavu tak sem ještě hodně dlouho pařila jako svina a pak to ze mě vyprchalo ale měla jsem co dlěat abych znovu nezvracela a tak jsem zabavu opustila něco kolem 12 tak brzo...ještě s dášíkem kerá byla zhulená na sračku ta o sobě nevěděla ani jak se jmenuje...a tak mi dušan pomohl...no kubík byl taky navátej jak čertsvej sníh..takže se u nás doma sešla ebranka všech dobytků a spitek a všeho ale maminka byla tolerantní a všecinko dovolila...a nakonec nám udělala ještě snídani takže je to zase v pohodě....sem ráda za všechny co přišli a za to co ty lidi udělali za oslavu jen dášik chyběl s dušíkem..jinak nejvíc miluju je všechny a patží jim velký dík...díky díky díky díky...vám všem udělalo mi to radost a zahřálo u sdrce jak málo co ted...

hledám kluka ne nehledám at si mě najde on sám a bylo by to fajn..chich tak s etu mějte a smějte...a milujte...a mě taky milujte

díky mojiům přátelům sem taková jaká jsem a moc mě drží nad vodou
všechny je moc láskuju....a za některých bych i dýchala..děkuju vám moc...
a taky díky svýmu psíkovi jsem tam dnes kde sem...na vrcholu samoty a samostatnosti..žiju a dýchýám..

zamilovaná nejsem není do kohoů ale nevadí sama si taky vytačím...a když se najde natolik zajímavej člověk kterýho zaujmu i já budu nejvíc ráda a snad mi to i pomůže, z týhle citový situcaceobčas nevzdálám občas nechápuale pořád jsem to já co hledá spřízněnou dušičku....a možná už jsem jí našla jen se bojím prvního kroku

sem doma a su tu docela rádá...je tu pekně a hlavně žádnej stres....teším se na vánoce jako malá holčička a taky na to až koupím spustě lidí dárek prostě geniální moc se na tu vánoční dobu teším....a hlavně na svoje přátelejako je dášis dušík verčík kubík a ti ostatní upřednostnuji txyhle jelikož tyhle lidi mi pomohli nejvíc ze všeho špatnýho se dostat a já je za to miluju víážně díky sem tu vždycky pro vás...

neskutečně mnoho jsem toho prožila a některých věcí si strašně vážím...hehe je mi už krásných 17 a zítra mám oslavu..teším se na ty lidi co přijdou tešímse na tu atmosféru jen možná jedna věc mě mrzí nejvíc...to že su sama...už víc jak půl roku jsem neměla pořádnej vztajh a docaela to na mě nalíhá.....občas su víc emocionální než byych možná chtěla....projevuje se to samo a neovládám to...je mit oho lito..su často podrážděná utahaná azničená mám toho moc a neumím s tím žít...hehe spusta kluků kolem mě je krásncý a zajímavých jen jestli existuje někdo kdo by mě chtěl...zajímá mě zájem a myšlneky druhých...dneska jsem si zase krásně zaflirtovala a pokecala s jedním klukem co u nás v tesco byl na zaučení strašně fajn člvoěk a já pochopila že rozhodně není důležitý pořád koukat jak ten kluk vypadá..vzhledově protože jeho vnitřní krása je jiná je krásnější..a tak to bylo i u dušana a i spus dalších..vítek byl vyjímka byl krásnej a k tomu všemu ještě povahově andělskej.... s tim jak se on ke me chova ale mě už přešla teorie toho že bych ho chtěla zpátky asi ne nakonec to ted řeknu upřímně jak si to myslím, byl to on kdo se mnou nemluvil byl to on kdo mi dal kopačky po telefonu byl to on kdo se vychrápal s ivetou a byl to on kdo ze sebe dělá blbečka..prosím když doláže ignorovat něčí city jak chce je mi to jedno jemu se to jednou vrátí...a doufám že s takovou bolestí co to udělalo mě-..půl roku vážně ničení.....a bolesti a všech těch ošklivých věcí...ne nechci...ale jemu by taková lekce prospěla....nejspíš nebudu ho už řešit..spíš budu žít z toho co bude a bude líp aspon tomu věřím a ta myšlneka mě žene dál..děkuji nesmírně všem svým přátelům

deník...hm jen je škoda že nemám už čas do nj psát...tak ty svoje myšlenky nechávám na papíře...možná dobře aspon spusta věcí zůstane mezi mnou a tím papírem...dřív to bylo jiný měla jsem pc měla jsem dost peněz měla jsem možná všechno jen ne to jedno...a pak semi během dvou hodin změnil život s mým novým psem..nový byt jiní a lepší kamarádi a složitejší starost o sebe...nevím kde začít kde pokračovat život je nejlepší učitel nikdy nevíte z čeho vás vyzkouší....asi jo naučila jsem se v jihlavě samostatosti..a moc děkuju dáše a dušíkovi že mi moc pomáhajií...a ted když jsem u nich dáša s dušíkem se k sobě vrátili jo sice to tají ale bylo ji to vidět na očích a pak mi to přiznala já jsem za ně nejvíc ráda a vlasně jsem díky ním štastná...sem ráda že po 4měsících se k sobě vrátili...je to krásný koukat na ty znovu prožívané zážitky..a ted mi oba můžou potvrdit jak se člvoěk změní...kdyby to tak věděli i jiní...nechci to tu už řešit je to asi takhle...stála bych o jednohoů kluka z jihlavy...je moc peknej a hodnej..jenže svoje představy si můžu akorát tak pustit k vodě..nemá zájem nvím proč...vlastně s ním ani nemůžu trávit čas ¨mrzí mě to a je škoda že on to neví asi k tomu nemám odvahu..no jo lukýno si to ty....a tak je na druhou stranu dobré vědět že je lepší být asi sám než se někoho prosit o lásku musí to být oboustrané....asi není škoda ale je vážně zajímavej...
a pak je tu stále vítek... sem s tím trapná možná až přežitá ale půl roku ve mě zanechalo více než si připouštím takže bud mi dá šanci lukýš.....nebo budu taková samotná pořád sama protože o nic víc nesotjím....bud o odpustění nebo šanci dát mi vztah...uvidíme...

několik lidí mě donutilo přemýše¨let....a vím že člověk na sebe musí být tvrdej protože život se s ním taky nemazlí.stala se taková řádka věcí že nevím kde ani začít....nejjednoduší bude oslavit svoje narozeniny do němoty a na všechno krutý zapomenout..ale není to řešením,sem hrozně unavená praxe práce pes a škola a do toho není ani jede krásnej den s nějakou svou láskou jedinečně s vítkem je to myšlenka víc jak pošetilá...nebo jsem chtěla s lukýnkem a ten?nikdo prostě a já radši bdu sama nežabych se prosila o trohcu pocitu..ale je mi smutno tak smutno jak nikdy strašně nejvíc potřebuju citovou podporu...šílím

zamyslela jsem se nad tím...a vím že jsem ublížla zdendovi i vojtovi protože jsem je nechala a to kvůli tomu pocitu co mám v srdíčku...je tam zůstane tam a já se trápím dennwě nad tím přemýšlím je mi z toho nejvíc ú)zko a stačilo by jen kdybychom se spolu začali normálně bavit...jenom baivt..i když mě chybí víc mě chybí jeho láska...on je dokonalost je to anděl a moje srdce nikdy nemilovalo víc prominte mi to všichni že bych chtěla ho vidět jen tak..omlouvám se vám všem že už to nejsem já a su uzavřená do vzpomínek nedovede te si představit jak moc mi chybí....asi všechno

chybí mi důvod takhle žít...to nejsem já je mi šmutno tak šíleným způsobem smutno....chybí mi láska co by naplnovala moje dny...sedím tu a přemýšlím co se tenkrát před rokem stalo co se stalo v březnu a navždy ovlivnilo moje myšlení..seru na to co se stalo po tom na ty kluky co jsou povrchní na to že iveta s ním spala seru na to co jsem udělala já...jediný co si neodpustím je to jak sem se džív chovala...je mi toho líto a každej den mám tisíc výčitek..protože jsem zničial něco co mi ted ubližuje co mi chybí..

mozná jsem zapoměla dodat jednu jedinou věc...je vítek hodně důležitej to jo a to tak možná i zůstane když mi nedá šanci jeden kluk o tkerýhos tojím možná tajne možná tak že to ví ale zkusti bych to s ním chtěla napsala jsem sem paradoxně něakolik vzkazů v záchvatu.......absolutního smtuněaní je mi samotný dosti smutno....
držím přísnou dietu od doktorky ale stejně s mojí postavou kdo by mě chtěl..už mi z toho asi hraebe a nevím co tu plácám sem maličko podrážděná...fakt mě to nemyslí už logicky je to stupuidní zlepší se to já to napíšu co jakcítím zítra...dneska jsem totálně v prdeli.

nikdy maě to zcela nepřešlo a nepřejde ztratila jsaem už dva kluky a i spusta snů díky jednomu..protože ho pořád miluju asi..

miluju ségru a kubíka sou to užasní lidi jen jim trochu zavidím tu lásku nejvíc v poho....a prej lenochod...lehctivaej..mám z nich dobrou náladu...bezva.....

nehcmě jestli taky tě zlechtám mliáčku dám ti kopaččky..sem lechtivá seš lechtivá nejseš..sem všude.... ale nezlob vždyt jo..auuu co je zase ty? já tě nelechtám takhle chichcihci hele ty si to zasloučíš hodně takže máš smůlu.. však to tam piš....ty lenochode můj krásnej když nehc mě bejt..
rovná se záznam z rozhovoru mý ségry a kubíka...sou to dobytci..

hehe jsem zase na víikend doma a docela pohoda moje segra je nejúžasnější ačlovíček pod sluncem je to prostě melouneček.....ale jedna věc mi neuvěřitelně chybí a to je společnej víkend s vítou...fakt vzpomínky na zimu a vánoce silvestra novej rok a valentýna...všechno strašně moc se mi stýská......škoda jen jedna věc že nejde to vrátit..nebo aspon začít znovu a jinak ...je to už jen sen prtorože vím že jsem vítkovi ubližila a i když je mi to hluboce lito chtěla bych to vártit....ubližil mi taky tím že spinkal s ivetou ale láska odpustí všechno....ach jo asi si tím moc nepomůžu...ale co zbyli mi apson krásný vzpomínky...co jinýho taky...akorát mě ale dosti ničí..když to vidím na segrušíně a kubajzovi....strašně mě to mrzí vitku, kéž mi jednou odpustíčš moji nerozvážnou poavahu a jednání a dokážeš zas přijít a třeba i jako kamarádku pohladit.....ted bych to nejvcí potřebovala sáhla jsem si nadno...a vím proč....ale snad si štastnejší než já..kdyby si věděl jak mi ležíš v hlavě ...jedinkárt bych s tebou chtěla mluvit....Miluju...
nebo bych chtěla najít kluka takovýho kterej by mě milvaol stejně jako víta...něco jako je kuba dušan milan lukáůč..

tak aby spousta věcí byla jasná a nemusela jsem se s nikým hádat... ano existoval člověk pro kterýho jsem žila a milovala víc než sebe, a taky uznavám že svou povahou a nepoučenou zkušensotí jsem si svůj vztah zničila....hluboce a nejvíce jsem toho litovala...nikdy víc už mi nebylo odpuštěno, a taky jsem se s tím naučila žít a vzala jsem si z toho to nejcenější....víru v to že lidé kolem mě jsu duležitější a existuje spousta lidí kteří mi svou lásku vrátí, nelituju ani jediného okamžiku který se mezi námi stal...byl to krásnej vztah poprvé v životě jsem byla zamilovaná..strašně moc.....a pootom i když se to těžko přiznavá nás to změnilo oba dva....v něčem k lepšímu v něčem k horšímu, přestali jsme si psát zaali ignorovat, a ztratilo se i křehké přátelství ...možná se to tak mělo stát abych si začalavážit věcí zcelajiných než jen samotný sebe...přiznávám s odstupem času že jsem se chovala hnusně..byla jsem zlá viděla chyby tam kde nebyli a dělala dusno kde bylo krásně..nepoučená a vlastně taky z toho jak se lidi chovali ke mě....i po rozchodu jsem dokazala milovat toho samýho-vítka...věděl to, věděla to iveta věděli to všichni a až někdy otravně možná poniženě nebo litostivě jsem to chtěla vrátit.....a pak se stala věc nečekaná možná pro mě nová nevím, ivet s ním spala ...neměla v sobě kus hrdosti aby vitkovu tuouhu odmitla...a podala se chtíči....a po pár týdnech mi řekle před svědky že vítka nesnáší za to že si našel holku a ani se jí neozval že je to kretén---kdybych měla digtafon tak to celý nahraju aby všichni mohli svoje chyby slyšert.....postavilo se za mě hodně lidí...a samotná iveta mi řekal nebudeme se o vitkovi bavit...nedokazala mi říct co to bylo proč, dozvídala jsem se to postupně a ani ne od ní....bolelo to, nevím proč když už jsem s ním nechodila...ale ted když se to samy stalo daše my taky nej kámošce tak to vidím a vidím co dokáže zloba a pocit nechuti a tu já citila..spusta lidi by se vysralo na to někomu něco odpuštět to když s někým spí ale já se přenesla sama přes sebe a odpustila s tím že mi enbude tvrdit že byl pro ní vždycky víc ...důvěřovala jsem jí a ona podrazila moje sny....pořás a stále sjem ji měla mocinky ráda...ale dělala chyby který se už přehlížet nedají....ani já sama nejsem dokonlaá mohlabych povyprávět o pricipu mých vztahůů....ale mezi kammarádkami je to jiný... nedokáž přenýst přes srdce že nepřijde a nezapomene na něj...říkám to asi pro to že ho stále někde tam hluboko mám stejně jako všichni tam někoho něvědomky chrání...a ted mě to nejvíc mrzí iveta nemá v sobě hrdost kterou by potlačila o že mi ubližila ztrácíme tak 3 roky perfektního vztahu přřátleství,je ji to jedno, bude si stát za tím a o vítkovi se mnou mluvit nebude...nikdy....vitku vím že se oho stalo hafec ale stálo by za to spolu mluvit bežně bez okolků..normálně...jinak asi je to všechno co jsem chtěla dát do pořádku, moje segra je láska mje stejně tak jako je můj pes....sou tyhle lidi pro mě vším,víc než kdokoliv jinej,a i určitá skupinka přátel je pro mě dost.....nechci nikomu už nikdy ubližovat ale nenechám si srát na hlavu že se scházím s někým koho kamča zná...ne tímhle si podrážet nohy nenechám..a možná kdo ví at si ho nechá nebudu bojvota nebudu vest hadky nebudu...nechám jí ho a všem kteří prostě chtějí to samý co já...a pak až jednou se iveta zamiluje a někdo jí moc ubliži tak možná tehdy dospěje....je jí 18a nedokáaže udržet své pocity na uzdě, měla by se víc učit a přemýšlet nad hodnotami života,zbytečně lehkomylsně si nenechá poradit...nezažila to neví to...nechci soudit nechci lhát nechci se hádat enchci...chci si žít sama v bytečku plným lidí...a možná i časem přijde láska taková ta která mi bude stát z a to všechno snášení a já se zamiluju...vlastně ve svém životě miluju dva kluky...je to jednoznačně marek..ten zůstane byl a bude...a i vítek každého jinak a hodně ale nedosažitelně....i když marek a 12 let známsoti a všeho poprvé je něco víc...přála bych si zase najít kluka se kterým to bude krásný a pomůžeme mi...miluju své přátele hodně moc protože mi pomáhají zvládat v 16 krpatíko složítejší život...a jsem ráda za každý úsměv...je mi sice lito že lukýn kterýho jsem chtaěla snad i pořád chci nemá zájem asi....mrzí to ale každým sraženým dolů, se člvoěk posili a jde zas dál.....vitku přeju ti aby si v životě našel štestí a dokázal si někoho znovu milovat tak jak si miloval mě a já milovala tebe, ivi chci aby si doděla školu nehulila a našla si kluka zklamala se a znovu se zamilovala nakopal tě život jináč než si ted myslíš a potom si přišla a stala se z tebe rozumná holka co umí uvažovat o svýchživotních hodnotách a dbala na důležitosti situace, a nebyla tou malou pubertální holčičkou co se přiblble směje všemu, kouří že kouří okolí a dál o snad znáš....verunko segruško nejmilejší kdyby s kubíkem tak napořád....miluju vás oba a děkuju tobě nejvíc....maro a ty jako poslední z týhleskupiny lidí..víme svým stále to v nás je a já si moc přeju at přijde den kdy se z tebe stane chlap co opravdu myslí tak jk cítí,...si fajn a mám tě nejvíc ráda a ty to víš....a vám os tatním nezapoměla jsem vím co ve vás mám a kdybyste kdykoliv co potřeobvali stačí říct ráda pomůžu..mylsím tot ted uřpímně...
jestě si k sobě najít nějakou dušinku a láskou ukončit tenhle deník tečkou....

tak mily deníšku,zjistila jsem že klucí z libka jsou víc než užasní...hlavně jeden.včera jsem se s ním seznamila a mám z něj nejlepší dojem....hrozně ráda bych ho zase viděla....je mi s ním víc enž krásně....
s vojtou jsem to ukončila největší ryhclostí protože takvoej člvoěk enní nikdo s kým bych chtěla byt v životě...sem ted sama a docela si vyovuju..ale ráda bych náruč někoho na kom mi začíná záležet víc a vic.....víc příště

IVÍ JÁ TĚ MÁM MOCINKY RÁDA A VŽDYCKY MĚLA NEJVÍC ALE SVOU NEROZVÁŽNOSTÍ A SOBECKOSTÍ SI MI UBLÍŽILA NEJVÍC VÍTEK BYL KLUK KTERÉHO JSEM MILOVALA CELOU SVOU DUŠÍ STEJNĚ VÍŠ JAK TO JE I TED JE PROSTĚ VE MĚ A JEN ČEKÁM NA TO AŽ SE NAJDE NĚKDO KDO MI JEHO MÍSTO ZASTOUPÍ..UDĚLALA SI PRO MĚ VŽDYCKY DOST ALE TÍÉM ŽE SI MI PODRAZILA MOJE SNY A TOUHY SI NA MÉ HODNOTĚ DOSTI KLESLA A SAMA VIDŠ JAK SE TO ODRÁŽÍ V NAŠM VZTAHU SME POODRÁŽDĚNÝ A NENÍ TO JAKO DŘÍV A TY VÍŠ PROČ JÁ TO TAK NECHTĚLA ALE ŘEKNU JEDNO MOJE SEGRA JE TED PRO MĚVÍC A TAKY TO TAK BUDE...MY ZNÁME TOTIŽ SVOJE MEZE PROMIN ALE TOHLE TI V ŽIVOTĚ NEODPUSTÍM

byla jsem na argemě...nejlepší zabava protože tam byla moje segra ale jedno bylo krutý argema byla poslední zábava na který jsem s vítkem byla a ty vzpomínky mě zničili a ničí a ještě víc když iveta mi vítu doslova zabýrá je jím posedlá a já jsem vzuch nizajímá ji jestli mě to bolí nebo ne je v tomhle ohledu sobecká a ještě tvrdí že vítek je kretén protože si našel holku je na nej nejvíc naštavaná....a co mám říkat já nikdo mě už potom neiloval tak jako on a já jsem taky nikoho nedokázala milvoat stejně hluboce jako jeho mám vojtu ráda ale boužel miluju vítka a když říkám že miluju.......tak je to se mnou šptaný můj sen je aby mi dokazal odpustit a jednou se zase vrátitmůj sen mouje přání .....miluju tě vítku i po tak dlouhé době si ve mě a tam i zůstaneš....promin mi to

mrzí mě jen jedna věc a to že někteří neumí odpouštet proč stále opakovat to co už je zapomenuté a připomínat to co se stalo nemá to cenu,zhodnotila bych to jinak až jindy kdy budu mít víc prostoru ...ale díky tobě jako jedinýmu děkuji nemá cenu vykládat jak to bylo udělala jsem chybu za jterou ted pykám a jkteroýá nejvíc lituju tak a jak to bylo víme jen my dva proč to posilatz dál já si z toho ponaučení vzala a prostě kamarádka ju

dlouhá doba co jsem si sem nic nesala jenže ted mám sádru na pravy a jde tp hrozně,sem doma v ústí protože je tu argema...zavzpominala jsem a moc bych tu ctěla mít vítka at udělal co udělal moje duše ví jedno je to jedinej kluk kterýho opravdu hluboce miluju a asi se to ani nezmění ukazal mi cestu ukazal mi lásku a já mu nesmírně děkuju třeba jednou mi jeho srdce odpustí a kdo nemiloval nepochopí...ted jsem s vojtou.. je to neuvěřitelně hodnej kluk ale moc toho nenapovídá a je jinej ne vítek...nevím jestli to má bzudoucnost protože mě opravdu nebaví mu všechno říkat..v smyslu leniuvém...miluju a silně ....

hledám přítele který mě bude milovat s stát při mě....enní to vtip ale vojta je nudnejš než keci mojí babičky..musím být sportotá ale když je mi 16 tak se nemůžu přece stärat o všechno sama...divný no jinak si bydlím krásnw sama je mi fajn a mám kolem sebe hafo dobrých přátel a to je to nejdůleřitejší....moc je mám ráda a hlavně svýho psíka...rodičům jsem volná jako skejtácký kalhoty a upřímně mě to trochumrzí prostě nic nezájem..dlouho sem nebyla tu ale to jen rpo to že nemám k ičemu jinýmu přístup...doufam že to bude časem dobrý pomoz

nikdo mi asi neuvěří když řeknu jak jsem štastná že bydlím sama se svým psem a přítelem chodím do práce a miluju školu na kterou chodím sem orpavdu štastná a doufám že mi to štestí vydfrží dlouho....nic mi téměř nechybí...jen obnčas postrádám ségru...mýho miláška..ale jiank je to pohoda je to zajímavej život v 16 žít sama vydělavtat si sama na sebe občaqs se mi zasteskne po doůmově ale je tam nuda nikdo tam nen a hlavně to není vždycky okej...možná se ještě domů někdy vrátím to al enevím chci aby se moje finance srovnali a já zase mohla trochu žít...je to občas dosti unavující chodit ze školy do práce ale vybrala jsem si to a tak to i chci ještě pořádně vycvičit pejska a budet o okej...jinak pozdravuju všechny svoje přátele ktečří mi tolik pomohli a kteří mě mají tolika rádi stejně jáako já je...a teším se na vánoce až jim všem něco krásnýho koupím takže mucící moc se na vás tešíům...na vás všechny a moc děkuju

tsak mám vlastní byt, svého psa a spoustu nejlepsších přátel....miluju celý život mám i novýho přítele a mám se fajn...opravdu po dlouhé době se nemusm stresovat a jsem v klidu našim jsem ukradeá ani jim nechybím,nic vyměnili zámky abych se nedostala domů a nedali mi ani korunu...fajn nikdy se už nechci vrátit..hodně jsem se osamostatnila, dospěla a halvně mám ve spustě věcí jasno...děkuju všem svým přátelům nejvcí opravdu ste mi moc pomohli a já vám za to vdečím strašně moc celýms vým srdcem..děkuju vrátím vám to

mám ho svého pejska maličkeého krásneho a ted už i orzmazleného....krása je dokonalej užasnej ale má to chybu doma mě tak zmlátili a vyhodili že nemám kam jít a nevím co s tím mám dělat...sem zoufalá a domů se za tímhle terorem vrátit nechcinajde se dobrák,

budu mít pejska jsem nejvíc happy doufám že mi to doma projde moc bych si to přála strašně uplně nejvíc...jenže mě trápí jak to mám doma.. doufám že se to brzinko vyřeší...držte mi palečky

taky jsem včera co jsem byla u dáši a přemýšlela jsem tak mi vlastně došla jedna věc nejvíc vím o markovi a je minejvíc povahově sedící taky aby ne kdžy se známe 12 let, jo letí to nějak moc rychle ale přišla jsem na to že mezi námi bylo toho tolik že by stálo za to to zkusti na vážno a co jinýho jsem mohla čekat od našeho máry než já nevím a když já tě znám tak to nejde...já vím je to težší ale určitě je to jeden z mých cílů dostat ho...do postele ne tam už jsem ho měla ale na jinou ci¨tovou uroven...podaří se já vím jak na něj..jinak je počád tak krásně roztomiloučkej...mám ho ráda

tak jsem ted zas měla možnost na chvilinku přemýšlet..spusta zvláštních věcí mě napadla chtěla bych si pořídit pejska jokššírka ale ty jsou strašně drahý...a na to já nemám no sand si dovedu sehnat nějakýho pejska...moc po něm toužím protože mi zabili terezku.. vítek je hnusnej je strašně rapidní hovádko a egositcký prase ale řekla jsem si že umím dokázat to že sem se změnila...odpouštet je lidský a já to dokážu odpuštím mu to co udělal mi s ivetou i to jak hrubě jsme si nadávali ale neodpustím mu jedno a to to že mi řekl o mý postavě...až se mi za tohle omluví tak mu bude odpustěno dřív ne... beru ho za člvoěka sobě rovnýho a vážím si toho co říká nebudu stupidní holčičkou co se musí hádat a neumí odpuštet budu k němu asertivní.....jinak prcek mi řekl že mě miluje svým srdcem a že bychom spolu mohli bydlet a upřímně byla bych zlá jelikžo bych ho využila tím že byhc chtěla jít bydlet sama a tak sem mu řekla že k němu taky hcovám krásný city ale není to tak silný abych něco takovýho přijmula...bylo mi ho lito je moc hodnej...ale já se ted proste nedokážu rozhodnout pro něco..hledám víc a hlavně heldám samu sebe a nový začátek..

úplně nějvíc dobrý, 85čistýho na hodinu a paráda pracovala jsemcelý víkend a spinkala u dášenky....jsem v pohodě a musela jsem si spoustu věcí ujasnit abych přišla na to že bych chtěla jít pryč z domu nastěhovat se do města a nejvíc se osamostatnit, možná by nebyl od věci ani vážnější vztah ale hledám pořádnýho chlapa, kterej má i možná byteček je mu víc jak 19 a má něco do sebe..prostě víc ....dodělat hlavně v pohodě školu jít dál udělat si řidičák učit se a neubližovat nechci a jediný co není v pohodě je iveta..ale jinak jo teším se na diskotéku do strmilova a teším se na víc nových možností...

sice je mi líto prcka,ale já orpavdu ted nikoho nehledám a nechci je milej je dokonalej ale nejde to a přemáhat se nechci abych jenom tak s někým chodila..taková já nejsem, chodím do práce, škola mě baví, sem u kamarádky větrám hlavu z ivety a zkurvysyna sprostýho zamrdaný vítka ale jinak pohodička co víc si přát snad jen to že bych ráda s někým bydlela kámoš kámoška přítel jedno kdo a pořídila si pejska a měla pocit kam se vracet a pro koho žít....uvidíme
byla jsem a praxi v kuchyni a nebylo to špatný, byl tam jeden zajímavej klučík kterej se mi strašným zúůsobem libil a hrozně mě zaujal jenže nestihla jsem si vzít číslo a on tam jen někoho zastupoval..taky dobře heldám přece víc než jen 17 pubertáka...chtěla bych se strašně moc osoamostatnit....a umím si jít za svýmu sny.....a jeden si ted dávám a pa vám o něm povyprávím...su spokojená protože su sama su ve škole a mám prima kámoše a kámošky...

kdyby si ivetko věděla jak tě mám ráda a nechci tě ztratit ale vítek je nechutnej prevít a ubrečený dítě co neví co chce je dobře že se ta holka k němu nevrátí jedině mi to udělalo radost že osud to zařídil i beze mě....nesnáším ho stejně tak jako jsem ho narozdíl od něj milovala milovala jsem ho s celou duší a srdcem do nedávna pořád...a pak to že mi začala iveta lháůt......hehe at si spolu chodí a doufám že iveta udělá stejnou chybu jako mi říkala pochybuju že vítek zdýchá nevěru a já jak ivetu znám tak přesně vím co mi řeknue na jednu věc existuje totiž někdo kdo je pro ní z celýho můžstva víc....hehe fuck you na tebe vítku seš strašnej a až jednou zůstaneš sám a zoufalej budu se nejvíc smát a budu nejštastnejší člověk, ublížil si ty mě ne já tobě a už nikdy nebudeš ta hvězda seš ubožák jen chvilku potrvá než na to přijdeš...

dneska mě zcela výstižně definoval jeden můj nejlepší kamarád....seš hoůlka praštěná umíš i zvážnět si strašná mrcha ale za tím vším si takové citlivé stvoření se kterým je nejlepší mluvit a spát.. sem se zasmála...jo ale zjistila jsem že přehodnotím své cíle a sny, rozhodně ted nechci nejspíš vztah žádnej chci doděalt školu a jít dál, najít si vhodnou práci a bydlet co nejdřív sama a mezi tím si možná někoho najdu uvidíme hlavně sportovat a motivací dosáhnout ejdnoho....budu ted sobecká ale chci udělat spustu věcí sama pro sebe..budu bojovat a zvítezím

nejvíc mě dorazila hláška že já jsem někomu zničila vztah????to si ze mě už vítek orpavdu dělá prdel ne? a dotoho mi iveta zapřela přímo do očí že s ním nechodí a pak se od někoho od koho bych to nečekala dozvím že oni spolu chodínadhera fakt jo...mezi mnou a iví se toho hodně změnilo a nevím jak to bude dál je to strasný když ztrácíte někoho kdo vám je srdcem nejlbíž..nevím proč to tak je a proč ke mě není iveta upřímná bolí mě to jsem už prostě taková spustu věcí docela řeším a pak je mi líto odmítnou prcka když mi říká že se vážně zamiloval ale já jsem přišla na to že chci být spíš asi sama..ale rozhodně nechci přijít o iví jen nevím jak to udělat..
nevím jak se to ta holka dozvěděla ale je to dobře jsem ráda za to že to ví a nikdy se k němu nevrátí patří mu to potřebuje si narazit nosánek mnohem víc a to samý potřebuje iveta aby to zas byla ivetka kterou mám tolůik ráda...
a jestli se nemýlím nejspíš budou o víkendu spolu všechno tomu naznačuje , a kvůli tomu odmítne i inevturu

největší pohoda za celej den...srazek s prcím...on je fajn je jedinečnej moc si s ním rozumím, je hodně upřímnej což se mi libí..ale asi od toho čeká víc nebo si to už myslí...horší je že já tohle nechci...teda nevím ale asi ne ted...

přijít k mobilu a zjistit že ti rodiče zavraždili tvýho pejska je snad zlej sen,,,,psala mi ségra lucí je po všem terezku nám zabili...brečela jsem protože jsem s ní žila 10let.. a hned večer jsem musela brečet znova, vítek a iveta= věčný téma mýho srdce, je mi vítek volnej ukradenej nezajímá mě ale to co se děje mezi mnou a iví je nesnesitelný hádáme se, napadáme umyslně hledáme chyby a nevydržíme spolu už ani mluvit, prostě je to jiný a mě to moc bolí bolí proto že mám iví nejvíc na světě ráda společně s mou nejmilovanejší ségrou....jeden člověk mi vzal iluze vzal mi sny vzal mi tu krásu toho nepoznanného a zničil můj svět a já se bojím toho že tolik kluků co o nmě jeví zájem a snaží se a chcou být se mnou..ublížím já s nima nechci být víc jak kamarádka nemám vůebc náladu na romantický sms a na schůzky spaní nebo tak podobně je to od nich všech moc milí ale mě to vůbec nebaví a nevímjak jim to říct poslední dobou su upřímná ještě víc než kdy dřív ale tohle se tšžko vysvětluje promin já s tebou nedokážu chodit já nemám náladu na city na lásku na postel nechci pstá jak moc mi chybíš já si vystačím sama víš jeden kluk mi vzal iluze ale jinak v poho...chci být sama a poznat sebereailizaci...kolirktá už jsem začínala a ted je to jiný mám ráda svý kamarády ale víc nehledám a až jednou vítek dokáže to že nás s iví rozdělí půjdu a s hrdostí mu flusnu do ksichtu aby věděl jak ubohej je.. a nenechám aby na mě všechno sváděl já sem taky jen člověk a on je ubrečenej malej kluk nikdy se s ním nedokázu už bavit jelikož ničí co se dá a hraje tak přehnaně na city jak mistr na kytaru...složitý a bude hůř..ale nedovol aby tě strach z prohry vyřadil ze hry ne nenechám se ponižovat a pomlouvat...bejvávalo

hehe odpoledne s prcím bylo víc než uvolnující...po práci jsem šla s ním ven a nikdy jsem se s klukem tak nezasmála a nepobavila ako s ním mluví nádhernou a souvislou slovenskou řečí a je něčím tak cahrismatický že to bylo až k něuvěření..strávila jsem s ním nádherný užř asi třetí odpoledne a nikdy jsem se nedokázala u kluka tak uvolnit...a tak nějak padlo i slovo my a tak...ježiš to se mi docela naježila kůže a chlupy na ní..od tý doby co nejsem s vítkem tak každý slova beru na lehkou váhu ale on se mnou mluvil nejvíc vážně, a tak jsem nevěděla co mu na to říct..a pak to přišlo samo, sice je to ideálek o 20cm menší než já vtipnej ukecanej ale bojím se uvěřit bojím se že zklamu bojím se že on..bojím se ..zatím uvidíme jinak nic novýho sem pořád stejně praštěná a pořád stejně mimo...super.

ty si holka divoká co si se mnou zabrouká nebo možná zapíská na hloupýho cipíska tak bnrem vávrovi at volá bilovi necht život oslaví a jiní závidí.. aŽ se jim postaví připijou na zdraví a zpívají...
si sexem posedlá si sexem posedlá já nejsem tvůj stroj na lásku copak si to o mě myslíš tak nechc si svojí krásu tak slyšíš nech mě být..a já tě nechci a já tě nemiluju¨a já tě nemám rád protože si náná a máš jen to ráda a já tě nechci znát...

jsem na dně konečně se mám od čeho odrazit

milovat druhého znamená rozumět mu víc než sobě

nic není věčný ani úsměv jedný slečny

není správné ani ano ani ne vítr slova odvane

pro jednu pitomou holku pro pár nocí touhy podved sem všechno o čem doma si sníš a ted je mi to líto.......
na schodech sem zase doněčeho šláp,,,hej mám se docela svižně hej bejby miluj mě knižně jen si mě vem já na tě mám koukej rozhodit sítě sem playboj ty ještě dítě sem velikej a všechno ti dám
zase mi schzíš čím dál víc nedokážu to říact
prostě jedu ...melu sním žárlím toužím nedělám si iluze realizuju tvrdě bojuju a umím prohrát t yjo já mám dneksa rozdávačnou náladu tak upříměn nakažlivou bojovat a vyhrát snít a splnit si sen..jít a dojít mám chut začít znova a jinak motivuje me moje segra a její přítel..a já an to mám jen kdo mě zná ví co tím myslím takže boj začíná

je lepší být krásná než chytrá protože muži lépe vidí než myslí

nikdo se nás neptal jestli se chceme narodit tak nám neříkejte jak žít jak uspět jak zvítězit
chybami se člověk učí a odpušteět je lidské

nedovol aby tě strach z prohry vyřadil ze hry

život je boj tak bojuj nauč se prohrávat ale nikdy se nezvdávej jdi si za svými cíli i když cesta je trnitá a stůj si za svými názory i když nejsou správné bud upřímný i když to bolí a snaž se ke všm chovat tak jak cheš aby oni se chovali k tobě nauč se odpuštet a své chyby připouštet nauč se znát hloubku lidské duše a nepřekračuj přitom prostor druhého miluj srdcem rozhoduj se rozumem a jdi vždy až do úplného konce s energií a sílou vyhrát jednou totiž vyhraješ tu nejcenejší a ničím neocenitelnou věc...

hehe a abych nezapoměla tak jsem od víti sice s nikým tak dobrým nespala ale ty zážitky okolo sou jedinečný...hlavně milánek, s jindrou to byli snad největší mazlíáci na týhle planetě...no sexu nechám radši jinak bych se z toho čísla asi už posrala ale ted už vím co přesně chci..rozhodně ale ne ty moje sexunadržený kamarády co každej třetí den mi nabízejí abach si to s nima rozdala to bych vlastně celý tři dny v týdnu nedelala nic jinýho než uspokojovala mužské vášně...ach jo moji kamarádi...tak teda končím s psaním deníků pro dnešek...jelikož jsem už všechno zhodnotila a napsala sice jsem toho měla najazyku víc ale stačí základ je....

jinak celý prázdniny byly super nedělala jsem nic jinýho než ráno v 6 vstala šla do práce a v 7 hodin večír se vracela unavená, občas propařila nějaký pátky proflákala soboty ale zase jsem si koupila všechno po čem jsem dřív toužila...a taky si do vánoc ještě nějaký věci koupím především kérku, a piersing a pak se uvidí jak dál...se segřiným přítelem a kámošema jsme byli ve strmilově asi 3!!!paráda a rozhdoně tam budeme jezdit častěji, kluci byli z diskotéky nadšený , hla vně parket, musika a fotky prostě senzace libilo se mi tam, prožila jsem za ty dva měsíce i nekolik všnivých nocí a nejvíc ze všeho mi zůstala ta poslední s milanem...nádhera... zažila jsem toho strašně moc a chci moc poděkovat kubovi a ségře za to co pro mě uděalli...díky vám všem...a po jedný zkušensoti z jirkou se citím dospělejší a rozhodně víc rozumná... dalo mi toho děsně moc..samostatnost, volnost, názor a hlavně sbírku zvadlých růží....miluju to

a je mi uplně jedno že si to bude číst a je mi uplně u prdele ten náš vztah ano budu přesně taková jako je on..pomstichtivá...ne taková já nejsem na takovou nízkou úroven se nedostanu..nemám mu to za zlé, ale jednou pro vždy s ním končím abych se později dívala na to jak spal s ivetou????????ne nechci je mi do breku,jelikož tohle přehnal .....snad si jednou uvědomí jak moc ublížil našemu kamarádskému vztahu a možná i svědomí ho donutí do toho aby se nad tím zamyslel a bojoval za to aby lidi který má rád a sou mu blízký aby byli štastný...kdybych měla číslo na tu holku tak jí řeknu že je víta senzační kluk že je vážně sen každý holky a umí milvoat ale současně i nenávidět...nevím ale možná bych jí i jako správná mrcha řekla že mezi tím co ona přemýšlela a dáváal si to do souvislosti že on si užíval plnými doušky sexu s jinou...jo to by možná bylo to nejlepší...nehcala by ho a on by prosil o druhou šanci...a bejt tou holkou tak se s ním vůebc nebavím..aby poznal svou opravdovou tvář..a já to udělám vím jak jedoduše sehant to číslo...

napsala jsem toho už do deníků moc ale tak nejvíc důležitý po 3 letech je můj vztah k ivetě...ani sama mi nedokázala říct že spala s vítkem..neuměla to a pak mizačala v tu dobu dělat ještě do jirky a než se otočím flrituje s petou a když se seznamuju s martinem tak je přímo magnetem na to že mi to zase pokazí....iví věřím všechno ale od tý doby co byla s vítkem je jiná...nevím co se s ní stalo nevím co jí mám a nemám říct..ale jako rána je to dost velká dozvědět se od někoho jinýho to že iví chrápala s někým koho moje duše milovala z cele své hloubky je síla..nevěděla jsem co na to říct, ani spolu už nechodíme ale ona moc dobře věděla co všechno k němu i po tom všem cítím a tak..ale pomohlo mi to konečně ppochoit že bych se nedokázala vrátit k někomu tak stuipidnímu kterej po půl roce řekne nikdy bych s ní nechodil potkat tě první ivi, byl to strašnej vztah a jen sem rád že mě nikdo neničí...je to kretének s neujasněníma cílema v živote...nikdy bych tohle o žádném vztahu nedokázala říct...i kdyby to nedopadlo nějak dobře vždycky by to byl vztah...ale tohle mě totál dorazilo na kolena...taky nenadávám na markovu povahu že je to sobeček že je to sexuální hovádko že je to něco jako já protože jsme od sebe asi 2dny stejnýho roku...takže témě+ř dokonale stejně věrná kopie...nikdy jsem nikomu neřekla nic hnusnýho o vztahu ale tohle co on předvádí....asi sem ho neznala sem malá naivní hoůlčička....