nechci být tou na kterou si občas vzpomeneš ale tou na ktreou nikdy nezapomeneš

chtěla bych od něj někdy dostat dopis plnej slov a pocitů abych věděla jak silné je to co on ke mě cítí protože zatím to vypadá že se vyjadřuju jen já...chce to samozřejmě fůru času než přijdou ty vážné momentky ale vím že je to človíček (on si to tady čte takže musím mluvit hezky)
kterej má v sobě obrovskou sílu a jednoho dne se těch slovíček dočkám doufám že brzinko prostě mi záleží na tom abych věděla jak moc mě má rád...možná jsem ještě dítko malý ale vím co chci
rafaelo řekne více než tísíc slov mersi je moje děkuji mersi za to že si

prostě se tak docela nechápu tohle jsem nedělala ani když jsem začínala s vítkem nevím proč ale tenhle človíček mě tak zaujal má takovou zvláštní povahu a je celkově jinej a asi proto jsem do něj takovej blázínek až to normální není....doufám že mě má stejně rád abych se pak krutě nespletla

JEN  jednomu bych dokázala podlehnout
jen on dokázal mým srdcem hnout
jen on zaplňuje mé sny
chci s ním trávit všechny volné dny
jen on je tím jedním magnetem v okolí
vidět ho s jinou tolik bolí....

jsi moje slovo si moje věta
jsi moje noční silueta
jsi kniha osudu mé tajné přání
si chvíle stvořená k milování
jsi moje minuta chvilka prchající
jsi moje touha nesmírně spalující
jsi moje aroma tisíce vůní
jsi měsíc plovoucí v tůni
jsi trocha cukru lžíce medu
si fajn už jen tak od pohledu


dneska ti to ohromě sluší
za noc s tebou bych zaprodala duši
moje srdce bije na poplach
být s tebou nemám vůbec strach

ty si má láska jediná
s tebou všechno začíná
když mě líbáš dlouze
podlehnu vždy touze
držíš mou ruku ve své ruce
jsme dva a máme jedno srdce

úsměv na rtech tvých štěstí v očích mých si moje láska si můj svět si moje naděje si můj smích si to nejkrásnější co mě hladí si to nejcenější co mě svádí si moje všechno co mám a o co přijít nechci ceho si vážím ke komu vzhlížím koho miluji s kým si dovedu představit svůj život si to co jsem vždycky chtěla si to o čem sem vždycky sněla si moje štestí si ten komu se chci napořád schovávat v náručí...MILUJU TĚ JARINKO

JARINKA LAHVÁČEK MŮJ MILUJU TĚ CELÝM SVÝM SRDCEM

sem úplně nejvíc zamilovaná fakt že jo asi to tu píšu už několikátej deník ale vůbec mi to nevadí jen včera jsem se na něj nejvíc těšila je dobře že se nevidíme každej den a nejsme spolu 24 hodin denně ale po vzkazu s pindou byl celej takovej smutnej bez nálady snažila jsem se ho rozveselit ale neměl náladu asi toho na něj bylo opravdu moc chápu ho není to jednoduchý v týhle situaci kdy sme sice s pindou od sebe dva měsíce ale pořád se nám do toho vztahu sere a pak ty různý okolnosti ach jo..ale doufám že se to zlepší  a budeme úplně happy
chci tu pro něj vždycky být a když bude mít problém tak aby věděl že za mnou může přijít a já mu budu oporou..jen  možná malinko mě zamrzelo že přes sms sem jeho největší beruška ale na reál když se vidíme tak mi takových krásných přívlastků moc neřekne ale jinak jsem s ním moc štastná prostě po roce někoho znáte a přesto víte že vás dokáže překvapit že se na něj umíte těšit že je to někdo kdo vás pohladí kdo s vámi jde ven a chytne za ruku  kdo vás rozesměje...to on umí miluju na něm tu jeho povahu je ještě mladoučkej ale myslím si že bude umět se postarat o svoji holku a dát jí maximum lásky občas mě překvapuje to jeho pubertácké chování ale stejně je to člověk kterej se mi líbí prostě sám o sobě lahváček můj

doufám že vyjde ten výlet do padrina a taky strmilova prostě nádhernej den...strašně moc bych i chtěla aby šel se mnou na zábavu a udělali jsme sihezkej večer před tím nějaká večeřče bych mu uvařila potom svíčky mazlení prostě takový to krásný mezi námi..nechci se mu omrzet nechci aby mě bral jako samozřejmost ale abych byla jeho holka přítelkyně kterou má rád na kterou se těší po který se mu stýská který napíše se kterou chodí ven ...prostě láska jako trám je to na hodně dobrý cestě možná i s dobrejma vyhlídkama dál...nechci předbíhat ale chci tomu věřit a nezklamat se je to sice ted složitejší u nás a u nich ale to jsou jen překážky přes který když dokážeme jít a umět se jim postavit tak budou první záchytným bodem který nás ještě víc spojí nechci o něj přijít jsem do něj nejvíc zamilovaná a myslím že by tohle hodně bolelo
miluju ho strašně moc a myslím že je to tak nějak oboustranný ale můj brouček je trošku opatrnější..bohudík
těším se na každej den strávenej s ním a těším se na to až budu k nim moc obyčejně jít a miláček přijede zase k nám a všechno bude ok...
sice je někdy malinko protivnej viz teda jako včera ale měl na to právo za ty keci od pindy to fakt nestojí ale jarinek je citlivá dušička tak mu to v tý hlavince vrtá doufám že se nemusím bát až pinda přijede a něco do něj bude valit chci aby jaris zůstal svůj a nezahodili jsme tak krásnej vztah jen kvůli někomu sem zamilovaná až po uši
 doufám že jsem pro svýho miláčka lahváčka princeznou už jsem to od něj dlouho neslyšela...

jsem totálně zamilovaná do jarinky miláček nejmilejší mazlivej já ho prostě žeru po dlouhý době jsem štastná a myslím si že je to orpavdu človíček kterej mě dokáže změnit umím se k němu chovat dobře protože o něj nechci přijít a začínají mě nejvíc srát názory a vzkazy od pindy můj miláček za nic nemůže přišlo to samo ta zamilovanost ta láska to chození.miluju ho

s jarinkem je to fajn...sme schopný si sednou do holandský a kecat dlouhý hodiny o světě životě prostě paráda...nejvíc mě překvapilo jak za mnou přišel po práci a šli jsme si hačnout je to takovej mazlík (ale jen když nezlobí to on dělá moc rád a mě to někdy strašně sere) byli jsme u nich byli jsme u nás a každičkej den jsme prožili nějakej nápad z jeho střeštěný hlavinky...viz potřebujeme do KUCHYNĚ hláška jak svin jsem s ním moc ráda říká mi DUDLÍKU to je nejvíc roztomilý staršně se mi to líbí ale nelíbí se mi moje postavaSTRAŠNÝ:-)
je to s ním krásný miláček můj ale někdy mě dokáže tak srát ale já jsem takovej oukropek protože si myslím že je to kluk kterej dokáže změnit moje strašný návyky zlozvyky i povahu má v sobě silnější osobnost než jsem já je to tak správný ale někdy je to fakt strašný(sakra co je to za slovo)
chci s ním prožívat krásný věci (který samozřejmě nejsou o pěnezích jak si někdo myslí) ale o tom prožitku o tom co cítíme o tom krásným mezi námi...jen aby to vydrželo protože ted je maličko problém doma nedivím se jim ale jarinek je jinej ( to už tady bylo lucino říká táta) prostě chci aby to bylo krásný někdy mi vadí to jeho miláčku jo? cože? pak sipřipadám divně a nevím jak se mám chovat je to složitej člověk ale hlavně pořádně nevyblbnutej vím o čemmluvím miluju na něm tu jeho roztomilost umí se tak krásně usmívat a vůbec nejkrásnější je to když se usměje řekne mi miluju tě dá mi pusinku pohladí a nepotřebuje k tomu žádný okolnosti to je nejhezčí vždycky momentek za celej den..
doufaám že se to unich a u nás zlepší...a my budeme jak romeo a julie prostě láska jako trám...tkaový ty zvyky typycký přijdou časem až je vám ten člověk hodně blízko ale za těch pět dní nebo týden jsme toho prožili dost psal mi (což jsem vůbec nečekala od svýho broučka (ale říká vždyčky mi jenom broučku miluju tě do sms to neci)) choval se ke mě krásně je to takovej mazlík mazlivej nejmazlivější možná je fakt že ho málo kdo zná z týhle stránky a on se fkat umí chovat dost dobře jsem do něj strašně zamilovaná sem do něj blázínek sem štastná sem prostě svá...
s ním bych si dovedla představit mnohem víc než jen chození  s ním je to všechno jiný vidíme se málo, pořád máme nějaký dobrodružný zážitky a pořád je to jako poprvé...miluju ho a vím to nechci toho kluka ztratit protože vím že bych se z toho dlouho nezpamatovala by mě totálně dostalo a jak má jarinek pravdu (on mě totiž zná a ví co si myslím možná boužel protože mu nedokážu lhát ono se to hned poznná) ale fakt se bojím toho že pinda přijde prostě mu něco navykládá zničí nám vztah a budeme neštastný všichni prostě chci aby si všímal svýho vztahu neměl to jardovi za zlý protože jarda mu neublížil ani ho nezradil chci s jarinkou vydržet nějakej ten pátek neli roky ale nechci aby se do toho pletl jarin v. a jarisek můj si to moc vzal a nechal mě...nmevím co bych s tím dělala já ho totiž strašně miluju a on to ani neví jakmoc..ale včera byl roztomilej (vždycky když má 3 promile jak já říkám tak je milej vždycky) ne tak kecali jsme chlastinkoval mezi tím i miloval :-) a do toh všeho mi prostě řekl že ani nevím jak mu na mě záleží že mě jen tak nepustí a hlavně že mě miluje....juj to bylo krásný až jsem se divila ale říká to vždycky když je takhle krásně roztomilej no říkat to tak i vobyč (vždycky hraje frajera:-)) žeru to na něm doufám že tohle všechno myslí moc vážně...je super sem do něj fakt blázínek...takovýhle sladký řečičky jsem měla naposledy někdy na začátku s pindou a vítkem tyjo co se to se mnou děje vždyt ho znám a mám ráda strašně dlouho já jsem se fakt asi zamilovala...a vždycky čas do času (o teda spíš tak max obden) potřebuju slyšet krásný věci  beruško dudlíku:-) mám tě rád je to hezký si hezká nebo tak něco...to pohladí vždycky...no jsem prostě štastnmá a doufám že ještě dlouho budu s láskou mojí krásnou

párkárt se člověk spálí než najde toho pravýho párkrát zachybuje  párkrát se něco změní ......
sem ted fakticky štastná možná už jsme spolu mohli být dávno s jarinkem spousta okolností tomu naznačovala ta lehká nevěra, flirtování, podoba povahy a to že jsem si s ním rozuměla a dovedla se zasmát i když se mi chtělo brečet..cítíla jsem strašně moc že potrebuju změnu-..a kdo si počká ten se dočká doufám že ted moje deníky budou vesele plné krásných smajlínů
protože jsem opravdově štastná s člověkem na kterým mi moc záleží...možná to třeba za dva roky nebo za dva měsíce bude jiný ale jedním sem si jistá nechci toho kluka za žádnou cenu podvést chci mu dokázat jak hluboce ho miluju a že to není rozmar jednoho dne ale láska několika měsíců...
je to možná vůči pindovi nespravedlivý chápu to ale srdci se těžko poroučí o tom koho milovat..a já prostě vím že jarinek je to nejkrásnejší co mě potkalo je pro mě velkou osobností je pro mě mou láskou a já su jeho kvítek medový(co se to děje co mi to říká co se s ním stalo on je úplně jinej on je snad zamilovanej) já ho prostě žeru a nejradši se s ním mazlím

nejhezčí dárek co jsem dostala tak byl od jarinky a to ve střízlivém stavu slovo.MILUJU TĚ
 je to nejkrásnější co od něj slyším témeř po roční známosti a vím že tohle ted čte a je to určený jen pro něj:
JARI SI TO NEJKRÁSNĚJŠÍ O COJSEM TAK DLOUHO BOJOVALA MILUJU NA TOBĚ KAŽDIČKÝ DETAIL MILUJU KDYŽ SE SMĚJEŠ MILUJU ŽE SI SVŮJ MILUJU TĚ Z CELÉHO SVÉHO SRDCE (a jak se říká jdi tam kam tě táhne srdce.a já to udělala a myslím že jsem vyhrála) MILUJU TĚ STRAŠNĚ DLOUHO A VÍM JAKEJ SI A PROTO SI O TO VÍC VÁŽÍM TOHO ŽE SI MI ŘEKL MILUJU TĚ MOC TO PRO MĚ ZNAMENÁ A PROTO DOUFÁM ŽE TO MEZI NÁMI DLOUHO VYDRŽÍ NEBUDEME SE HÁDAT A BUDE TO TAKHLE KRÁSNÝ I ZA ROK NA 16.11. NIKDY NEZAPOMENU JE TO DEN KTEREJ NÁS DAL DOHROMADY
MŮŽEŠ MI DŮVĚŘOVAT V TOM ŽE TĚ NIKDY NEPODVEDU A VŽDYCKY TU BUDU PRO TEBE JARÍSKU S. MILUJU TĚ
a pevně věřím v to že jarinek s námi pojede na dovolenou mamka už o tom ví a říkala že je hlavní že jsem štastná a ráda by jardu poznala i jinak než jako kamaráda pindy chce ho poznat jako mýho kluka se kterým sem štastná
přála bych si aby mě taky představil ofic doma aby to bylo dobrý a neměl kvůli mě problémy
oslava se sakra vydařila popovídám příště sem absolutně štastná sem zamilovaná sem jarískova

v důsledku se znám sem horší sem tvrdohlavá a neústupná musí být po mém to netvrdím že ne prostě jedinej kdo mě dokázal změnit byl vítek a svým způsobem i pinda ale ne tak docela su rebelkou umím být upřímná su taková jaká jsem možná s tím nejsem spokojená v některých ohledech ale prostě podlě mě poslat city do hajzlu jen kvůli tomu že jsem se nechtěla spálit(viz skřivánek) je blbost, odsoudit někoho pro blbou sms je ještě větší blbost a vůbec říkat že mám tě rád ale nebudu ted s tebou až někdy jindy je největší blbost..nic není věčný ani úsměv jedný slečny...vím o čem mluvím dostávám nad tím životem nadhled pár spálení a ono to půjde..mám jarinku ráda nadevšechno ale nebudu se s ním hádat myslím že mě chce víc kluků poznat a jjá vlastně brečím nad špatným hrobem vím že bude mu úplně jedno jestli si najdu někoho jinýho protože sám o mě nedokáže bojovat....bude mu to jedno..já se ještě nějakou chvíli budu trápit protože nestojím o takovejhle vztah kdy se stavím a je mi vyčteno hafo věcí a v neposlední řadě i to že se ke mě choval na skřívánku krásně a já ho poslala do hajzlu...ANO POSLALA JSEM HO DO HAJZLU SE SLOVY NEMÁM ZAPOTŘEBÍ BREČET DO POLŠTÁŘE PROTOŽE JE TO TADYJEDEN DEN HEZKÝ  A VRÁTÍME SE DO JIHALVY A ZASE BUDEME KAMARÁDI...bylo to tak vždycky nechtěla jsem se spálit a od tý doby jardu láska přešla..značně se mi vyhýbá a když už se spolu hádáme tak mi tohle předhodí a niž by tušil že vlastně si za to může sám přestat někoho mít rád v jednujedinou hodinu není sice logické ale reálné...nechci si tu furt stěžovat na to jak mi jarda ničí život že pokaždý brečím do polštáře utrácím nesčetně moc penez za volání kterým stejně nic nevyřeším dělám pro něj všechno a on prostě mě odbyde vždycky je to tak...najednou mě přešla radost těšit se na moje narozeniny myslím oslavu..všichni tam budou strašně zamilovaný bude tam iví s peto a oni si říkají miláčku a bude tam sestra kterou jakub nadevšechno miluje a je k ní moc milej bude tam dušík s moni a umějí tu svo lásku prodat a budu tam já jak debil sama(i když mezhi všema svýma blízkýma)
jen proto že se s jardou nejde domluvit...samozřejmě mám svý chyby jsem tvrdohlavá jsem domýšlivá jsem upřímná sem taková jaká jsem musím to mít podle svých představ a nerada se nechávám ovlivnit ale dokážu být kompromisní dokážu být přizpůsobivá..jen by muselo být čemu..sem možná fak naštavaná a zase protivná ale kdo by už kurva nebyl pořád takový jo a ne a ne ane ane..
nikoho nepotžřebuju bohatě si vystačím sama aspon se nemusím s někým dohadovat ale někkdy mi prostě chybí to obejmutí od někoho kdo vás má rád jenže toho se s jardou stejně nedočkám...nehledám ale člověk se dokáze potenciálně zamilovat do koho chce...o mě mají kluci zájem a já jen pořád ne nezlob se si fajn ale....
a přitom si myslím jak to bude s jardou dobrý...asi se toho dne nedočkám a nakonec zjistím že jsem pustila k vodě samý dobrý kluky...nejmenovaně jeden kluk (protože ho všichni znají tak to nemá cenu říkat) je na mě milej hodnej upřímnej vždycky mi je nablízku když brečím občas mi zavolá  občas napíše je zodpovědnej stará se o svýho bráchu má auto a práci a je takovej že se s ním zasměju...a vždycky ho ráda vidím on mě má moc rád...a já mu řeknu že miluju svoubího a on mě pohladí a řekně hlavně že si štastná...kdyby věděl..naštěstí nechodí na tyhle stránky a nečte tu tyhle stresující deníky o tom jaká jsem blbka nechám tomu už volnej průběh jestli mě má jarinek rád zabojuje o to co cítí a jesti ne tak to nechám být párkrát si pobrečím a bude to dobrý..sem z nej zase v prdeli protože ho mám moc ráda nedokážu si říct ne a on mi prostě jenom řekne mám tě rád to jo ale ted spolu nebudeme až se to změní...vůbec už totiž ani nevím jak se k němu mám chvoat aby to bylo správný když ho chci vidětdokáže mi odseknout a pak to svede na mě..že s ním chci chvilku být..nebo mám taky docela často na talíři že jsme se dva dny neviděli a hned vyvádím  ZASE TO ZDŮRAZNÍM PROTOŽE MĚ TO UŽ NEBAVÍ ALE BYLO TO JINAK ON MI NAPÍŠE LUCKO HOLY ŘÍKAL ŽE SI V PRÁCI TAK SE NEUVIDÍME ČAU...MÍSTO TOHO MI MOHLO PŘIJÍT LUCÍ KDYŽ SI V PRÁCI JÁ SE STAVÍM RÁD TĚ UVIDÍM...A VŠEHCNU SITUACI BY TO ZMĚNILO MĚ NEJDE O TO SE S NÍM DENNĚ VÝDAT ALE CÍTÍT ŽE TEN ČLOVEK NA MĚ MYSLÍ A ŽE K TOMU NEPOTŘEBUJE KAMARÁDY!!!!!!!§§
jak jinak to říct že.. mě už je to jedno chci v klídku oslavit si svoje narozeniny ikdyž budou smutné nikdo jak jsem předpokládala mi nedonesl myslím tím 13.11. 18 růží nedal velkýho medvěda a velkou pusu...budu mít u sebe kamarády ale to jsou llidi se kterýma nebudu jednou plánovat budoucnost...sou to lidi nejbližší miluju je ale láskou jinou..je mi smutno po tom krásným co jsem měla s pindou ten kluk mě měl aspon rád a dal mi to vždycky najevo...
nechci se k němu vracet ikdyž sex s ním byl vlastně krásnej a kouzelnej ale to vše je postavička z mojí minulosti a  k ní já se vracet nechci pinda je sám sebou obdivujuho co pro mě dokázal dlouho to asi nezažiju ale nejsem připaravená obnovovat něco co zaniklo...necchci prostě ..
místo toho chci jardu SVOBODU JAKO JEDINÝHO a můžu brečet fakt jen nad špatným hrobem že on nechce mě kvůli jednomu blbýmu dni..hm taky to jde přestat milovat v jeden den...zbyttečnost moc to řeším ubíjí mě to svět je velkej a já chci jít pěšky abych měla čas si ho prohlídnout a poznat jiný lidi co mě dokážou nabít energií a ne mě stresovat svou láskou neláskou.....ach jo jardo vím že to čteš děláš to pravidelně a pravidelně si pak o mě neco myslíš jak kdyby si mě neznal a něvěděl po čem toužím je to pár slov láska cítění pochopení důvěra krása...jen tak malinko a s tebou ej to tak složité a těžké

tenhle den jsem koukla na svět...je to už 18 let a zažila jsem toho strašně moc..sem spoustě lidem vděčná a moc mi na nich záleží....jen mě dneska zamrzelo že mi nikdo nenapsal nějakou krásnou sms k narozkám nevadí užiju si toho až v pátek...
zdál se mi zvláštní sen...na mých narozeninách ke mě jarinek přišel řekl že mě miluje jen se toho bál a dal mi snubní prstýnek....a já se rozbrečela...ach jo ta romantika

možná má jarinek s. v něčem pravdu...potřebuju aby byli věci podle mě a někdy si za tím i hnusně stojím...možná je to fakt chyba...
psal mi vzkazík docela na zamyšlenou...má pravdu neberu mu to je to jasný máme spolu takovej zvláštní vztah..nechci se s ním hádat protože po každý hádce doma brečím jak malá holčička..přijde mi to líto..no kredit si při svých poměrech dobít může aspon kvůli mě ale nemám mu to za zlý..já jen prostě chci abych s ním měla krásnej vztah plnej lásky a pochopení..můžu ho chápat alemusel by se mi víc otevřít neumím prostě číst se zavřený knihy..je to složitý pochopit pochod myšlenek někoho kdo si s vámi o tom nepopovídá..on třeba o mě ví žejá chci krásnej vztah abych se nemusela bát se kteoru mini sukní mi zahne chci vědět že když za ním přijdu nebude mě tajit před pindou..on má svou holku a já chci být svoubího..chci být toho klučíka co mu ještě neroustou vousky co jeroztomile dospělej a umí se bavit a smát...poslední dobou jsem ale u něj úsměv neviděla...a jediný o co mijde o pocit toho že mě má někdo rád a umí mi to dát najevo chci prostě to co každým vztahem je automatické..hlavně nesnáším frázi lucko.....
těším se na svoje narozeniny..vždyt je mám dneska...teším se až uvidím svýho ideálka strašně moc bych ho chtěla políbit až k němu přijdu a vědět že už to bude dobrý nechci se s ním hádat ale chci prostě si s ním popovídat o tom co kemě cítí a jestli to hodlá nějak dál rozvíjet..
má pravdu v tom že se ve mě občas nevyzná ale to mě k tomu dovedl on sám svou nerozhodností protože já nevím jestli jsem jeho princeznou nebo ne...miluju když od něj slyším princezno..

tak už zítra nebudu malou holčičkouvšechno nějak moc rychle uteklo..
vždycky jsem se schovávala mámě za sukni (jak se říká) a najednou brzo prostě budu mít svůj život a opustím tohle pohodlí co mám tady doma...nejvíc mi v mým životě záleží na rodině..na mý mámě co je fakt máma na tátíkovy kterej pro rodinu dělá první poslední a vede ji tím správným směrem na sestře se kterou jsem vyrůstala celých 16 let a sme si nejvíc blízký...a taky kája i když je jí jen necelýho půl roku bude mi to líto opustiit a vím že se sem budu vracet s radostí..mám to doma v pohodě...mám svůj svět zamčenej ve svým pokojíčku a nikdo mi do něj nemůže...
pár citlivých duší už tam bylo....a vždy to byli  lidi mě nejvíc blízký...pamatuju si na spoutu okamžiků a prožitých pocitů..pamatuju si na svůj první francouzák od máry...připadal mi tenkrát divnej a potom jsem se učila a marek byl mým učitelem a já jeho učitelkou bylo to vzájemný měli jsme k sobě vždycky hodně blízko nikdy jsme spolu nechodili ale přesto jsme byli nejlepšími kamarády..vyrůstali jsme spolu...vzoomínám si na každej den s ním na všechno poprvé co jsem s ním zažila i já jsem byla jeho první...pamatuju si jeho oči ...a pak to nástupem na střední všechno skončilo...ale nemusela jsem zoufat dlouho potkala jsem báječnýho kluka jménem vítek...prožila jsem s ním nejhezčí vztah naplnil mě láskou dal mi to po čem všechny holky touží...naučil mě sexu krásám tanečních rytmů naučil mě péct chleba naučil mě řícrt promin...byl to on kdo mi dal strašně moc..byla jsem mladá...bez zkušeností vhozená do vztahu a neuměla jsem s tím nějak pracovat...boužel to skončilo je to téměř dva roky a já ho porád vidím jako poprvé co za mnou přijel namotorce a šli jsme spolu na reflexy...moje první zabava s klukem..byl jedinečnej..
čas plynul a já si našla pindu....přestali bolet rány vítkovy začala jsem novej život v malem bytě kde všechno bylo na heslo...poznala jsem tam že v nouzi poznáš přítele a taky jsem tam našla plno hodnotných přátel..co se s nima výdám do dnes...možná boužel protože s jedním jsem to sice nemysella hned tak vostře ale postupem času z toho vznikla zamilovanost..bnoužel...opustila jsem kluka co mě miloval co pro mě dělal maximum co se ke mě choval krásně a říkal mi beruško nebo mrkvičko...a já mu ublížila....
ještě dneska si pamatuju na to krásný co jsem s ním zažila někdy mě to mrzí...protože jsem opravdu ztratila kluka kterej mě nikdy neopustil kvůli jednomu špatnýmu dni nebo hloupý sms...na to je jarda s. strašně ubohej...dokáže mi ubližovat dennně svýma slovama že si za to můžu sama a podobně..dokáže za mnou jít a říct mi mazlíčku když má v sobě 3 promile a je nadrženej..vyvrattě mi to někdo...nejde to protože je to pravda..a tak i možná končí moje pohádka za krásným dětstvím...tím že zítra prostě nikdo nepřijde a nepohladí mě nikdo neřekne si pro mě osůbkou na celý život nikdo nepřijede a neodveze mě do bezpečí své náruče zůstane tenhle den stejný jako všechny ostatní mě prostě bude 18 a budu sama přemýšlet tu nad tím jak hustě chumelí a jestli mám chut jít ven...nemám nechodím ven..nemám s kým kdo by mi dal kabát když se mi klepou ručičky nemám s kým...
některý sou to moje viny chyby jasný za to si každej může sám a taky si tím projde a mě najednou toho spoustu mrzí mrzí mě to co se ted děje...mrzí mě moje povaha..o někoho strašně dlouho usiluju cítím jak jsme si blízcí a pořád sem tou co dolízá píše krásný sms...kdy naposledy jsem od jardy dostala sms beruško stýská se mi...jenom když už toho nechám přestanu dolízat a on pocítí že se mu vzdaluju to pak píše jak mu chybím a zamotala jsem mu hlavu....jednoduché..
přeju si ted aby se mi zahojil piersing (bolí ten hnis) udělala jsem autoškolu a vydařila se mi oslava..co bude potom je daleko...
zítra přijdu a poděkuju rodičům kteří tu pro měvždycky byli...poděkuju kamarádům na svý oslavě ale bude mi chybět prostě pocit být s někým když je venku -20°C v malým pokojíčku a skládat puzzle pít šípkovej čaj a udělat si o půlnoci nivovoou omáčku a zakusovat jí indiánem....to jsou vzpomínky co teprve bolí...jsou to věci na který v životě nezapomenu..mje sestra ví o čem mluvím soucítí se mnou ...a ví jakou jsem udělala chybku...je mitak smutno stékají mi slzy po malých kapkách po tváři a není tu osoba která by je setřela...konečně sem si taky sáhla na dno svých pocitů i když nejhroší byl stejně rozchod s vítkem...tohle už je jen hádání se o nicotných věcích o tom že někdo je prostě mín vyspělej než já... vědět tak co dělat aby to nebylo chybou...nejlepší radou na to je jít si za svým srdcem..ale v tomhle případě to nejde,,,vyřešení toho problému je daleko a klíč od něj jednou pro vždy zahodil jednou sms ....vítek

padla na mě nějaká podzimní deprese ohledně toho jak jsem sama-...osud je pěkný prase

tak jsem to svoje trápení se svoubíkem odmarodila mám teplotu jak blázen a taky průjem
a moje zlatíško se mi ani neozve...
asi mu nechybím nezáleží mu na mě nebo nevím...mě je teda ohromně smutnoani nevím co mám dělat..aspon vypaluju cd..
čekala jsemn  nějakej krásnej happy end na mý narozeniny asi nebude ...budu doma sama se nudit a pak pojedu do jihlavy dělat si poslední jízdu z autoškoly krásný
je mi smutno po pohlazení po smíchu od něj...on je pro mě všechno..

milovala jsem jednoho kluka tady z libka ,,,měla jsem s ním nejhezčí vztah ....
je to skoro dva roky co jsme od sebe a nevídáme se ale občas mývám slabou chvilku a myslím na to krásný co jsem s tímhle klukem zažila...
strašně moc mě mrzí že jsem tenkrát nevěděla co v něm mám a chtěla jsem mít víc..je mi to líto ale asi s tím nic neudělám milovala jsem ho ze všech nejvíc a myslím si že on byl moje první velká láska na tu kterou se nezapomíná na tu kterou vám zůstanou ty nejhezčí vzpomínky...
občas se snažím se mu ozvat a zeptat jak se má a co život a vejška co okolí a pekárna ale ignoruje  mě ze všech nejvíc proto mě nejvíc mrzí že udržuje kontatk s iví mojí nej kámoškou a mě se ani nezeptá..
možná má pořád tu utkvelou představu toho jaká jsem...
prostě se mi občas stýská pokecat si s tímhle člověkem něco oněm vědět...je to asi zbytečné mu psát  protože jsem nikdy nepochopila proč se mi začal tak příšerně vyhýbat ...mrzí mě to že si ani po tak dlouhé době neumíme pokecat...

Ptá se láska přátelství:Co tu děláš když sem tu já?
A přátelství jen tiše odpoví:   Jsem tu,abych utíralo slzy,které způsobíš...!!!!

Kdybych věděl, že je to naposledy, co Tě vidím spát, lépe bych Těpřikryl. A prosil bych Boha, aby ochránil Tvoji duši. Kdybych věděl, zeje to naposledy, co Tě vidím odcházet z našich dveří, objal bych Tě apolíbil o mnoho více. Kdybych věděl, že to je naposledy, co slyším Tvůjhlas, nahrál bych si každé Tvoje slovo na video, abych ho mohlposlouchat každý den znova a znova. Řekl bych Ti: "Miluji Te" místo:vždyť víš, že Tě miluji... Zítřek nemá nikdo z nás jistý, ať už jestarý, nebo mladý. Dnešek by mohla být pro nás poslední šance obejmoutsvé milované. Proto obejmi své drahé a řekni jim, jak Ti na nich záležía vždy záležet bude. Najdi si čas říct jim třeba "je mi to líto","promiň mi to", "děkuji", nebo "to je v pořádku".... ... aby jednounebylo už pozdě. //

Nejhorší je dát lásku někomu,kdo o ní nestojí...a nejhorší je,když to poznáte až když ztratíte někoho,kdo o ní stál...

nějak na mě padla ta atmosféra tý zimy...je u nás nachumelíno strašně moc snad 30 čísel za noc a najednou bych se chtěla mít ke komu přitulit ke komu přijít a nechat se pohladit s někým se mazlit nebo si jen tak při čaji z šípku povídat..takový to krásný...už po 3 vánoce jsem nikdy nebyla sama a ted to vypadá že spíš jo...
nevím jak to je mezi mnou a jarinem s. je to pořád takový že k sobě cítíme strašně moc máme k sobě blízko a přesto sme asi kamarádi spíme spolu bavíme se trávíme spolu nejvíc času a pořád to k ničemu nevede..nemám na tohle už sílu chtěla bych ho pohladit a vědět že je to oboustraný ale začínám se s tím smiřovat on hledá tu pravou tak ho přitom nechám...
včera jsem si z práce stopla borca...bylo mu 28 prostě ideální byl krásnej a měl sakra dobrý názory..tak jsem si aspon zase pokecala s někým co má v životě hodně zažito a má nad tím vším nadhled..to potřebuju ne se hádat s nějakou 18 o tom co ke mě cítí...

nejvíc jsem si představovala vždycky svoje 18 narozeniny...jak přijde prostě kluk co mě miluje s 18 růžemi pozvánkou na večeři a krásným večerem v posteli..úplně jsem se na to těšila vždycky jsem o tom sněla...že zajdeme do restaurace v den mých narozenin on mi vyzná lásku řekne že by si mě chtěl vzít  a taková ta romantika ale ne stačilo by mi kdybych dostala těch 18 růží velkej dort a celnonoční mazlení s někým o kom bych věděla že mě má rád takovou jaká jsem bez okolností a že mě neopustí z hodiny na hodinu ...mám asi moc ideálů
jinak se na svoje 18 těším hlavně na tu kalbu to bude vostrý.. lidi chlast kouření sex prachy musika volnost a zábava celý tři dny..sem zvědavá jaký to bude...
od ivi jsem dostala piersing do jazyku a našich půl řidičáku....sem štastnej člověk..

to zas nemá vůbec chybu. ještě horší než dnešní počasí jsou jardovi nálady...za dobrotu na žebrotu..člověk je k němu milej (občas taky ne když si nezaslouží)
udělala bych pro něj všechno co mu na očích vidím vždycky jsem to já kdo za ním přileze kdo ho odprosí kdo kdo kdo...
záleží mi na tom klukovi strašně ale začínám přemýšlet proč..pořád mě jen odpálkovává, hraje si se mnou= manipuluje =jednou kámoši jednou spolu spíme jednou se taháme po měste jednou se mazlíme...to je ta manipulace člověk prostě nemůže být štastnej protože přijde přehánka a jarda má opět jinej názor...navíc mě sralo že kvůli tomu slovu manipulace mě nechá jen tak prostě řekne mám tě rád ale radši budu sám..haha nemá mě tolik rád...ale abych se vrátila k tomu co jsem měla na mysli tak jako bylo od něj nejvcí milý že mi zavolal jestli u něj můžu spát pozval mě i za svým tatkou na nějakou rodinou oslavu a nejvíc jsem čuměla jak je jeho tatka správnej je vtipnej má rád pivo a srandu je prostě svůj  a jarin je po něm..
a pak se to nějak zvrtlo v jednu velkou hádku toho že jarda byl pochopitelně zase na kári a řekl mi že to udělal jen z lítosti(čekala jsem že to bylo z lásky) abych prý nemusela pěšky do hybru a pak mi řekl že jsem největší svině že čeká na tu pravou(jak kdybych já nebyla ta pravá)  tomu člověku se člověk nezavděčí a cestou jsem se stihla zhádat i s mirkem kvůli nározů jarina a byla jsem fakt štěstím bez sebe že jsem tam vůbec šla...srala jsem v tu chvíli úplně na všechno byla mi šílená zima a chtělo se mi spinkat...chtěla jsem zapomenout na všechnu bolest kvůli jardovi na to trápení na ty zbytečný slzy protože tenhle člověk stejně nepochopí jak silná je moje láska k němu že jsem pro něj udělala maximum že jsem nechala kluka kterej mě měl rád jen proto že jsem si myslela že jarda je tisíckrát lepší a může mi dát víc lásky a tak jsem byla bláhová..usnula jsem
zdál se mi nádhernej sen jarda se ke mě přitulil a mazlili jsme se říkal mi nádherný slova a byla jsem štestím bez sebe ale pak sem se probudila a on to nebyl sen jarda mi říkal mazlíčku mazlivej princezno hladil mě po celém těle dotýkal se svými usty těch mojich bylo to jak fakt ve snu...
bylo to nádherný ale věděla jsem že to dělá jen pod vlivem alkoholu že si tu svinu beztak už nepamatuje a že mu šlo o to aby sme spolu spinkali a já mu na to řekla milují se lidi co se maj rádi šukaj kamarádi...chtěla jsem strašně moc protože bych se s ním dokázala mazlit celej večer ale byla jsem zcela při smyslech  a úplně jsem čekala co se stane ráno...taky že jo..sice jsme spolu tak trochu spali ale pak mi to došlo že se mnou fakt jen manupuluje...před tím jsem svině a když má chut tak jsem mazel.... ráno jsem vstala a co obleklala jsem se a dal mi jen pusu na tvář a řekl nevím kdy se zase uvidíme..
oblíbená věta oblíbená bolest tradiční slzy..nevím proč kvůli němu tak pláču když mi ubližuje a nadává neívm proč to dělám asi proto že ho mám fakt moc ráda a on si toho neváží....vůbec si toho neváží bere mě jako samozřejměost..mrzí mě to protože ja bych chtěla mít normální plnohodnotnej vztah...ahoj broučku žádný jeho lucko půdjeme támhle půjdeme k nám domů půjdmee k vám domů držení za ruce těšení se vidění se a já neívm už možná fantazíruju.. se svoubíkem je to zcela asi nereálný protože stejně ani nevím co si myslí nesvěřuje se odmítá mou lásku a já jak debil mu to ještě žeru...
na truc svojí blbý povaze jsem si nechala udělat pírsing do jazyku... budu růžový vlásky mít a pak to hlavní a to už se neříká... bud jarda prostě ví že mě má víc než rád a chce se mnou bejt nebo se se mnou nemusí tahat do postele..(popř. po městě)
nechci se s ním hádat je to zcela zbytečné kolikrtá už sem chtěla jít políbit ho a prostě zapomenout na to cjsme si udělali napsali řekli ale s ním to nejde mám to pořád na talíři....kdyby se nad tím trochu zamyslel tak bych chtěla vidět holku která by tohle pro něj dělala a ještě snášela ty jeho polojasno oblačno zataženo....
mám ho víc než ráda stojím o něj je to pro mě můj svět moje naděje moje láska a co jsem pro něj já....

když já toho kluka miluju..a vykřičím to do celýho světa MILUJU JARINKU S.. a nemůžu ho mít

jarda valenta je v německu a jak to tak vypadá tak se mu tam moc líbí...moc mu to přeju zaslouží si to nejhezčí co život nabízí to já jsem ta co si zaslouží pouze nafackovat a poslat dál...vím o čem ted mluvím jednou bych chtěla zase potkat tak spontálně vítka a vědět že je to on kdo je tím princem....
nebo ne nechci se vracet za svýma bejvalýma musím se koukat do budoucnosti.....a tam je to stejně zoufalý jako tedsme púplně v prdeli a začínám nad mnoha věcma přemýšlet

nemůžu za to já ani nemůže za to jarda můžeme si za to samy a to zcela sppontálně protože sme si nějak neporozuměli v tom jak ten vztah má vypadat..boužel možná bohu dík..to ještě nevím ale snažím se to každej den s jarinkem udobřit a prostě ho zase smět chytnout za ruku ale jari mi na to řekne takovou sprotstou větu radši budu sám protože sám sobě si......a dál to už znám jako pohádku z dětství
tak dobře beru to když mě tolik nemiluje a nedokáže pro jednu hloupo sms nebo blbej den bojovat za to co cítí tak at je sám je mi to už jedno můžu si za to sama můžu sama brečet do polštářů můžu se za ním dolízat a prosit se ho můžu se mu omlouvat a říkat mu lásko copak děláš a stejně sem tomu klukovi volná do hajzlu do prdele proč zase brečím...možná jsem náladová možná jsem taková i maková i tvarohová sem jaká sem a prostě nezávidím ivíkovi jejího petánka ale těžko se zvyká na vztah jo jdeme ven budeme se zase celý dvě hodiny tahat obvykloou trasu březinky - bedr abych já pak mohla sama nasednout do busu a jet domů bez toho aby mě někdo komu na mě záleží šel doprovodit nebo aby to zajistil tak abych mohla s ním být rtřeba i přes noc...prostě mi příjde líto..bulím tu jak nějaká třinácka že iví přijede a má zážitků na dva roky a já jen můžu říct neříká mi beruško nýbrž lucko neříká mi mám tě rád nýbrž jdeme ven nejsem spolu samy nebojuje za to aby sme spolu mohli být chvilku doma a navíc mě dokáže s takovou lehkostí nabít toho že mě vlastně ani nepotřebuje nic..já vím že mám svoje chyby a sem tícíkrtá řešitelnej člověk ale má to háček prostě iví a kdokoliv jinej může přijít a může říct ano jdu za svou láskou ano můj miláček byl tamhle a nebylo mu jedno co dělám  a doprdele proč já musím být furt ten ocasek co chodí poslušeně za jarinkou a čeká až se pán král uráčí mi dát pusu nebo dokonce ruku ...hahaha
možná má pravdu já prostě stojím o pevnější vztah typu že sme spolu každičkou volno chvilku že tern kluk mi řekne si krásná si má mám tě rád že se mnou dokáže být sám že můžeme zajít táhle a nestydí se za mě že mě dokáže brát takovou jaká sem vezme mě domů a nenechá stopovat v noci stojím o kluka co mi nebude předhazovat to že se mi stýskalo že kvůli tomu i brečím že sem ho chtěla vidět stojím o kluka co mi napíše zamilovanou sms a ne sms typu lucko...to opravdu nesnáším mám z toho jed v puse.....
stojím o to co jsem vždycky měla at už s vítkem, michalem,markem,petrem nebo pindou...je to sice moje minulost ale to co mi dali vítek s pindou každej svým způsobem to mi ted nejvíc chybí a já myslela že to s jardou bude tak moc krásný..že to bude vztah a ne jen tahání se s nějakejma lidma že budeme spolu že prostě bude rád když se mnou bude moct být...nebudu to tu už řešit stejně to nemá význam jak milý tak ani špatný sms nemají význam jsou to jen slova mých snů co se asi nikdy nesplní a já mu to říkala už mnohokrát já ho milujju a klidně budu radši sama než abych si představovala jak je to mezi námi krásný když se to jen sere pomalu si nemáme co říct..nesvádím to na něj ale nechci aby někdo se mnou zacházel jako s nějakým človekem o kterým může rozhodovat a proč se mi s ním furt chcee přesto všechno být??????
jednoduchý prostě ho miluju a je to pro mě strašně důležitej človíček je pro mě vším..a já ho nemůžu mít..
zdál se mi super sen...lítali jsme tam v něm spolu cákali vodu z louží a on mě každou chvíli k sobě pevně přitisknul a líbal mě volal na mě princezno a straěně velkej transparent udělal a napsal na něj miluju tě...haha a pak jsem se probudila...boužel!!!!!!!!!!!!!!
ale já vím a znám se že prostě když s ním nebudu moct být že  budu smutná náladová budu o něj pořád stát budu na něj myslet budu žárlit budu na něj zasnněně koukat a budu o něm hezky mluvit....proč mě doprdele nechce když už to vypadalo tak nadějně a bylo to na nejlepší cestě zasraně kvůli jedný sms.....

byla jsem u nás na zábavě a zaplatil mi to Vojtík...on je na mě strašně moc hodnej a milej pařili sme tam spolu na super písničky hornetů a taky blbli venku s Jakubem a sestrou taková všeobecná pohodička..miluju ty lidi a doufám že mi narozeniny vyjdou tak jak si to představuju žádný hádky žádný dělený skupinky..
na zábavě mi prostě chyběl jarda byla jsem tam jakoby sama a pořád se tam někdo někde muckal..bylo mi smutno
na druhou stranu v práci jsem doufala že přijde za mnou a bude to takový hezký...no moc hezký to nebylo vyčetl mi sms prostě můj názor na náš vztah že si myslím že mě spíš bere jako kámošku než jako svoji holku je moje domněnka a ani to jinak nevypadá.. já toho kluka mám moc ráda a on to asi neví...dost už to tady nebudu řešit stejně to nemá cenu bude to takový jaký to on dovolí mít..boužel asi pro mě...chtěla bych s ním prožívat nádherný věci sama bez lidí jen my dva aby to byl prostě takovej můj broučínek a já jeho beruška..
moc si vážím Vojty s Jakubem sou to pro mě Vzor lidi...sou super sou hodný a mám moc ráda jakuba za to jak krásně se k mojí sestře dokáže chovat..nemusí mít u toho haldu kámošů nemusí mít haldu peněz prostě jí má rád píše jí jezdí si pro ní prožívají spolu krásný věci spí u nich doma občas u nás a ona vždycky říká a přitom jí září strašně očička že pojede s Miláčkem tam a tam že si nakoupili nějaký papu a udělali si ho u nich doma...tohle mi chybí slovo vztah...

Chytrá, vznešená,cílevědomá snad i malinko naivní byla ta holka kterou jsem znala. Byla zvláštní byla jiná a přitom jednou z mnoha. CHci vám psát příběh o jedné duši co šrámů měla ,tpných vzpomínek a co dokázala jít s pocitem toho že je to opět možná chyba schovaná za hezké barvy..
Nikdy nebyla snem kluků nikdy se za ní celé davy neotáčely úžasem nikdy nedokázala říct ne svým nejlbižším ani postavit se nepravdě těm hloupým nikdy nelhlala své duši a nikdy nepoznala dno svého srdce..
Byla silná uměla se se životem prát uměla jít tam kam se jiní bály a byla předmětem mnoha lidských úst co nedokázaly pochopit její osobnost.
Byla jiná byla svá byla jen obrazem někoho koho si idealizovala.Byla otrokem svých pocitů a nikdy nedokázala umět plakat před předsudky jiných..
Obdivovala jí malá hrska lidí které však přehlížela kvůli vznešenějším cílům.OBdivovali jí proto jaká byla jak se uměla smát jak se chovala pro co žila obdivovali jí pro svou přirozenost a jedinečnost.Odmítala tyto lidi. Za představou silnějších pocitů a mužnějších slov chtěla dojít tam od kud se lehce padá dolů. I za slibem dnešního zítřka zkoušela překonat slovo láska.
Byla silnou osobností byla něčím nedotknutelným...
Náhle padala pro svou hloupost tam od kud začínala možná i dál to už se dnes neví nikdo nevzpoomíná nikdo to nevrací..ani čas vrátit nejde a stejně tak nejdou vrátit prožité pocity prožité momenty jsou už jenomv našich srdcích-...
Dlouho trvalo než dokázala slůvka odříkavat dlouho trvalo než ta pýcha přebolela a nejdýl trvaly prosby o odpuštění o odpuštění sebe samotné o to co člověk nezná a pochopit se snaží..a však marně..
Život jde dál, šrámy zůstavají, jizvy se neztrácejí a vědomí nás vždy žene směrem ktreým chceme jít kterou křižovatkou nezabloudit kterým správným slovem lidi oslovit
šla i ona.
potkala spoustu lidí spousta jí ublížilo spousta jí pomohlo spousta jí nepochopilo..a opět svou chybou spadla z výšin svých denních omylů a snad ani po tentoráté se nepoučila a pokouší stejně nebezpečnou cestu znovu..zas a znovu, zas a znovu čeká na den který jí osvobodí a ona bude slovu plná svých pocitů a činů na neomylné cestě za štěstím

Blíží se den mých 18..docela se těším sice se nic nezmění ale těším se na tu mojí oslavu a hlavně jestli udělám řidičák hned na poprvé tak sem kádr..ne že bych si tak chtěla fandit nebo to ale přeci jenom dalších 800 za opravky nemám no prostě uvidíme ale musím se ty testy naučit zjistila jsem že v tom pěkně lítámach jo...
ale pak až ho udělám a bude jen trochu peněz tak chci je určo zase kalit do strmilova se svýma nejbližšíma...
sem asi cvok dostala jsem pár vzkazíku na téma moje povaha související s mým deníkem sem otevřená osobnmost a nebojím se projevovat svoje pocity ani se za ně nestydím ale jeden vzkaz mě dostal: Luci ty nejsi škaredá, ty nejsi kurva a přitom si pořád vybíráš stejnej typ klúků co tě tak asi přitahuje na nějakých 17 co jsou stejně starý jako ty? máš na kluky jinýho druhu si holka chytrá a cílevědomá umíš se hezky oblíkat a děláš botu za botou nepřeju ti sice nic zlýho ale myslímže to s Jardou tím kamarádem od tvýho bejvalýho nevyhraješ už jen z toho co píšeš to není láska na první pohled ale na velkou známost nebo spíš pro velkou známost..měla by ses spíš držet svých snů a jít si za tím co tě obohatí než za tím co tě utrápí názor můj necpu ti ho ale zamysli se nad tím..Nebudu jmenovat kdo mi to psal ale ta holčina má možná pravdu..z nedostatku sebevědomí ze sebe dělám debila....
myslím to obecně...S Jardou to možná nevyhraju ale je mi s ním fajn a to si myslím že je důležitý i když mi připadá že jako kamarádi jsme si rozuměli víc..a možná se i ke mě líp choval ted mi připadá že si ke mě víc dovolí a já si to nechám líbit nemyslím to zle ale vadí mi to...láska je podle mě něco jinýho prostě s tím klukem chci být chci s ním být sáma a chci dělat bláznivý věci můžu za tou osůbkou přjít a přitulit se popovídat si a ne tu sedět a psát strhující deníky.
já ho prostě mám strašně ráda ale chtěla bych to tak i cítít od něj neznáme se den abychom nevěděli co od toho druhýho můžeme čekat a to mě možná na tom zaráží třeba je to fatk tím že rok jsme byli dobřími kamarády a najednou spolu chodíme ...bez okolností sme spolu...nehádáme se ale nějak se nemůžeme domluvit na tý správný volbě...nevím čím to je chtěla bych to změnit ale sem takovej srabík..nesmím prostě nic říct ani si snad myslet...a když narážím na náš itnimní život tak mě vždy pošle za tím kdo mě prý umí uspokojit líp...tam nejde o to či ono tam jde o to prožít to s někým kdo vám rozumí a neposílá vás pořád někam...
v jedný věci asi měli pravdu mít  2v jednom: mít krásu a neodolatelnost po svoubím mít takovej ten krásnej zájem o toho druhýho po pindovi, mít sexappal po svoubím a dokonlaitu po pindovi...asi bych ty dva kluky potřeovala nějak spojit .
teším se na Jaríska až ho uvidím ale chci aby to mělo štávu a ne abychom museli řešit to že když já se ho zeptám kam jde že mě nemůže jít doprovodit aby mi neodsekával toho druhu nejsem pod pantoflem tohle přímo nesnáším nejsem žádná loutka o který bude rozhodovat je přirozený že se zajímám co bude dělat já to takhle prostě nechci chci aby to bylo jak s kým koliv jiným chtěli jsme být spolu chtěli jsme se mazlit chtěli jsme dělat to krásný a ne každej den chodit s někým ven když stejně ví že musím jet domů nejdýl v půl sedmý..takže ani ty 2 hodiny co jsme spolu nemůžeme být samy..štve mě to a jestli mě jarísek nemiluje tak to nemá cenu hrotit protože se tím akorát budu trápit protože já ho zbožnuju nadevšechno a on to bere s nějakou lehkostí..nemusí skákat jak já pískám ale to samý nebudu dělat i já...chci aby to bylo hezký a už to tady zase řeším proč...věřím tomu že mu dojde že už nejsme kámoši ale máme vztah....a ten je malinko o něčem silnějším..

Chytrá, vznešená,cílevědomá snad i malinko naivní byla ta holka kterou jsem znala. Byla zvláštní byla jiná a přitom jednou z mnoha. CHci vám psát příběh o jedné duši co šrámů měla ,tpných vzpomínek a co dokázala jít s pocitem toho že je to opět možná chyba schovaná za hezké barvy..
Nikdy nebyla snem kluků nikdy se za ní celé davy neotáčely úžasem nikdy nedokázala říct ne svým nejlbižším ani postavit se nepravdě těm hloupým nikdy nelhlala své duši a nikdy nepoznala dno svého srdce..
Byla silná uměla se se životem prát uměla jít tam kam se jiní bály a byla předmětem mnoha lidských úst co nedokázaly pochopit její osobnost.
Byla jiná byla svá byla jen obrazem někoho koho si idealizovala.Byla otrokem svých pocitů a nikdy nedokázala umět plakat před předsudky jiných..
Obdivovala jí malá hrska lidí které však přehlížela kvůli vznešenějším cílům.OBdivovali jí proto jaká byla jak se uměla smát jak se chovala pro co žila obdivovali jí pro svou přirozenost a jedinečnost.Odmítala tyto lidi. Za představou silnějších pocitů a mužnějších slov chtěla dojít tam od kud se lehce padá dolů. I za slibem dnešního zítřka zkoušela překonat slovo láska.
Byla silnou osobností byla něčím nedotknutelným...
Náhle padala pro svou hloupost tam od kud začínala možná i dál to už se dnes neví nikdo nevzpoomíná nikdo to nevrací..ani čas vrátit nejde a stejně tak nejdou vrátit prožité pocity prožité momenty jsou už jenomv našich srdcích-...
Dlouho trvalo než dokázala slůvka odříkavat dlouho trvalo než ta pýcha přebolela a nejdýl trvaly prosby o odpuštění o odpuštění sebe samotné o to co člověk nezná a pochopit se snaží..a však marně..
Život jde dál, šrámy zůstavají, jizvy se neztrácejí a vědomí nás vždy žene směrem ktreým chceme jít kterou křižovatkou nezabloudit kterým správným slovem lidi oslovit
šla i ona.
potkala spoustu lidí spousta jí ublížilo spousta jí pomohlo spousta jí nepochopilo..a opět svou chybou spadla z výšin svých denních omylů a snad ani po tentoráté se nepoučila a pokouší stejně nebezpečnou cestu znovu..zas a znovu, zas a znovu čeká na den který jí osvobodí a ona bude slovu plná svých pocitů a činů na neomylné cestě za štěstím

v mým mobilu je takovej odposlechovej deníček rovná se....hodně věcí tam už mám namluvených je to lepší než tu psát dlouhé stránky o tom jak se mám nebo neám...je to fakt dobrá věc deník v mobilu ....
jinak je asi nejhezčí den mýho života tak  30.10. co sem se dala dohromady s jarískem..zatím je to takové v plenkách a ještě to má chybičky...viz jeho zvláštní chování vůči mě...ale jinak sem s ním moc štastná..je roztomilej a ještě kdyby byl ke mě tak pozornej a milej a měl se ke mě  víc tak ho i víc miluju..ale jinak sem si ted sehnala brigádu u nás na bosch a doufám že to vyjde a taky že se to naučím...

dneska jsem měla celej den čas přemýšlet...aaž já jednou budu psát svůj životní román z úryvků deníků a otázek bude to nečtěnější besceler na světě
ne to je taková jen sranda o tom mým životě složitým...nemám ho těžký mám se dobře mám fajn rodiče přátele super ségru mám i dobrý prospěch ve škole nekouřím nefetuju netahám se s všema jen složitej ho mám ohledně svojí povahy...
vím o tom že jsem rozpoložená osobnost ale je to posledním půl rokem těmi okolnostmi..vztah s pindou nevěra s jardou  to byla trojka ve který jsem furt serfovala...nějak se to uklidnilo je to druhej měsíc co jsem od pindy možná je mi líp i kdybych měla být ted klidně rokem sama nebudu se muset s někým hádat prostě si myslím že je to dobrá volba..neříkám že jsem s ním nezažila věci krásný a nezapomenutelný ale změnil se a já su ráda za to co jsem udělala beru ho furt ale jen jako kámoš..
osud si ovlivnujeme samy možná je napsanej někde v nějaký knize ale vždycky když něco chceme samy tak si za tím umíme jít a umíme tak změnit scénář psanejch osudů..
tisíckrát denně si představuju jak se za jarinkou s. rozeběhnu políbím on mě chytne za ruku a oba budeme spolu , půjdme po městě a jemu budou jiný holky volný..vím že nejsem princezna krásy a nějaký to kiličko na víc mám a co...kdybych se nikomu nelíbila a kila byla překážkou tak nikdy nezažiju to co jsem zažila..předstsvuju si že náš vztah je super nehádáme se neřešíme kraviny důvěřujeme si  tolerujeme se nejsem omezený ale přitom každej ví že k sobě aptříme...jo k takovýmu pevnýmu vztahu je potřeba dvojí síly a taky docela dost času i když já a vítek jsme to věděli hned na druhej pohled...a od tý doby to takový bylo možá se trochu jardy s. bojím..je jiná povaha , sice vím co od něj čekat ale neznám ho v lásce možná to je to co mě na něm fascinuje nevím uvidíme kam tenhhe vztah prospějě...kam povede jestli teda vůbec někam rptoože to říkám na rovinu mám z toho strach jak blázen....
sem i největším bláznem já  ráda zkouším nové věci, nové polohy, nové styly líbání, nové lidi poznávám, nové směry vzdělání, nové názory sem jiná jako každej z tisíců sem taková jaká skoro chci být..
a až budu svá tak to poznáte ..budu mít vysoký podpatky malou kabelinku dlouhé vlnité vlásky gelové nechtíky džínovou sukni bílou bundu černý top a lehce nalíčení obličejícek ..budu vystupovat z auta  a to bud přesně já sama sebou.,..a k tomu všemu je potřeba dokonalej chlap a spousta péče a peněz....sem prostě holka zasněná a cílevědomá když já neco chci tak si za tím jdu...

ani ne po dvou hodinách jsou moje pocity opětovně jiné...dneska mě fakt jarda dostal..přijel za mnou sám a šli jsme spolu ven...nejvíc jsem koukala jako že se za mnou stavil byla jsem moc ráda protože se mi rozbušilo srdce jako malý holčičce co je nejvíc zamilovaná...aspon tak jsem si připadala a myslela že se tak nějak stavil že se mu stýskalo já se za ním chtěla stavit ale nepsal tak sem myslela že je s holym...
bylo to hezký aspon od včerejška jsem měla klidný spaní jelikož jsem si jak hloupoušká nannynka myslela že jsme spolu(ségra má pravdu kdybychom se měli rádi tak sme spolu a neděláme takový scény) ale dneska jsem zjistila že my dva spolu vlastně nejsme že jarda na skřivánku řekl větu: mám jí rád ale radši budu sám protože sám sobě neublížím....neublížila jsem mu tak zásadně nejedná se o jednu větu ale opravdu o nedorozumění..nemusím to mít orazítkovaný ale nechtěla jsem se zase spálit logický..vůbec to ale nesvádím na něj můžeme si za to oba dva....
chctěla jsem s ním být chci s ním být pořád moje city se prostě nezmění během jednoho špatnýho dne...ale už opravdu nevím co mám dělat...hodiny tu trávím psaním jak je tenhle člověk dokonalej jak si s ním dovedu představit život jak bych si ho vzala a je pro mě ideálkem všech ideálků a on mi v klídku řekne sme kámoši co by ne..to slovo začínám nenávidět nezávisle na všech ostatních takhle to fakt dál nejde...mrzí mě že ho dokáže opravdu ovlivnit jeden špatně strávenej den..tohle asi není láska jakou si denně představuju...má pravdu ubližuju si tím sama sobě..nějaký úlet .....
nevím jestli si mě tím zkouší nebo je to jen tak že je to hra....nechápu to nejsem ani tak naštvaná že mi dneska řekl sme kámoši spíš začínám přemýšlet nad tím proč tohle vščechno v 18 dělám kvůli jednomu klukovi který ho moc miluju a on mé city neopětuje? nebo je to tak že má strach že mu někdo ublíží? nebo nevím...
libílo se mi jak byl dneska s námi doma prostě si pustil televizi a bylo to okej chtěla jsem ho obejmout a chjtěla říct jakmoc mi na něm záleží ale okolnosti...mi to prostě nedovolili..nevím opravdu upřímně co si o tom človíčkovi mám myslet je to takový dost složitý sem křehká duše sem citlivá duše a všechno si beru jinak než je asi normální některý toho využívaj jiný ne někdo mě lituje někdo pomlouvá...
takhle se to mezi námi táhne mocinky dlouho a já už jenom prostě přežívám každičkej den doufám že mu dojde to jak o něj stojím že mu dojde to že já rozhodně nejsem člověk c by mu chtěl ublížit že já jsem ta co ho má ráda za všech okolností a všech stavů že jsem to já kdo si tím ubližuje chtěala bych aby přišel na to že takhle jak ho mám ráda já ho dlouho mít rád někdo nebude  a chtěla bych já sama přijít na to proč za mnou jezdí proč se mnou spí proč mě libá proč je ze mě tak hotovej proč mu bije srdce proč se chvěje proč ho vzrušuju proč mě má tak rád a proč mezi námi furt nic není??????
já myslím že sestra má opětovně pravdu kdyby mě měl rád tak jak říka tak jak se ke mě chová tak sme spolu a tohle tady vůbec nemusí být napsaný mohlo by tady spíš místo toho být: byla jsem s broučkem venku pak sme šli k nim domu mazlili sme se spolu, šli jsme na večeri byli kalit společně s a tam,...mohlo by to být jiný a věřím že náš vztah by byl opravdu kvalitní a harmonickej..copak to takhle jde já hloupoučká nanynka abych to měla ještě těžší se s ním vyspím a pak pápá...fakt si připadám na  18...je to jen hra.. a já to takhle prostě nechci ani po půl roce co ví že k němu něco cítím si mě k sobě nepustí a kvůli jednomu blbýmu dni to zahodí všechny city všechny moje boje o něj všechno prostě zmuchlá jak starý papír a zahodí jen pro blbej den..slova nechci se o tom bavit sme to tam vyřešili mu eventuálně dělají dobře já toho člověka fakt mám ráda a akorát tak trpím..pro jeho dokonalou povahu..ach můj bože kdy tohle skončí a budeme spolu?

měla bych něco dělat..asi vypalovat cd svýmu ideálkovi..ale nějak se mi do toho nechce...
ne že bych neměla čas ale chybí mi ta nálada správna snad odpoledne...chtěla bych se podívat dneska za babičkou do šimanova dlouho sem tam nebyla...a možná bych měla trochu sportovat( to je docela blbej nápad protože bude zima)
chtěla bych si strašně koupit krásnou mikinu ze samu...nebo nějakou krásnou prostě k svým 18 taky bych stála strašně moc o puzzle pirátů z karibiků který sem viděla v tesco...chtěla bych toho spoustu...ale sou důležitejší věci například vánoce chci našim koupit jeden úžasnej gril skoro za 1000jkč a pak jsou tu i lidi kterým chci taky moc udělat radost např. moje sestra jarda ivik nevím prostě ti nejbližší...
přemýšlela jsem dost o dovolený u moře chtěla bych strávit třeba týden ve španelsku nebo francii, itálii chorvatsku řecku egyptu kypru malorce....jen tak třeba s jardou na romantice..i když se to nezdá sem taková citlivá a romantická dušinka jenom mám o pojmu romantika jiný názory ...
v létě jak říkal jarda chci prostě vzít pár kamarádů a jet třeba k mácháči na týden jen tak na čundr...prostě něco dělat společně abychom měli zážitky vzpomínky a tak...je to dlouho můj sen jen ted k tomu mám konečně možnosti...budu dospělá budu mít víc možností a taky doufám peněz uvidíme no chci si ted hodně užívat života než se usadím v rodinném kruhu...myslím to tak že chci dělat výlety pařby vydělávat peníze kupovat si hadry chodit na večeře být svá ....pak časem si najít opravdu byt..nebo ušetřit vzít si hypotéku a postavit si vlastní jako to má sestřenka našla si kluka a spolu mají barák...chtěla bych bydlet blízko města ale ne ve měste...myslím třeba kvůli dětem...který někdy pak budumít...
jinak je to ted všechno v pohodě až na peníze z tesco chtěla jsem udělat obrovskou oslavu pro všechny lidičky který mám ráda ale  nejde to protože budu na to mít jen 1700 a nechci si zase na to půjčovat..protože musím ještě splatit gauč, paušál, mobil...takže mě to mrzí ale doufám že to bude o pohodě...moc se na oslavu těším  na ty lidi a tak a doufám že se něco nepohnojí a nebudou mít na mě bnlbý keci ohledně toho kolik toho tam budu mít...těším se na jaro....a vím proč teším se na zimu a vánoce a vím rpoč těším se na léto a vím proč....život musí mít smysl aby byl radostnej...a já svůj smysl už našla..

dneska jsem se probudila do rána šedivého a smutného, listí opadalo, venku vál chladný severní vítr a já se rozhodla proběhnout..jen tak se nechat unášet myšlenkama běžet kousek i dál běžet s lehkostí dnešho dne...
vyvětrali se mi myšlenky a pozorovala jsem usínající přírodu...strašně se vždycky teším na to ráno až se probudím a bude lehce padat sníh..nebo na večerní procházku kdy sou vidšět jen lampičky světýlek a v nich jsou závěje sněhu a já do nich pokaždé s neuvěřitelnou lehkostí padám  a mokré vločky mi padají na tvář...miluju to období před vánocemi...všude to voní cukrovím a skořicí voní to tím očekáváním tou pohodou a tím že sou si lidé blíž...teším se tenhe rok na vánoce...a jestli budu s jariskem chci si udělat nádhernej den před vánocemi večerře svíčky dárečky mazleníčko procházka...takovou pohodičku jenom prostě tak..

říkám to pořád nemá cenu si sem psát něco protože už za hodinu je to jinak a druhej den už to je vůbec jinak..psala jsem si deník do svýho maličkatýho sešítku kde je věčná pravda a tohle sem si myslela...
dneska jsem chtěla jarinku vidět a přesvědčila jsem i tak trochu jakuba a tak a když jedu tak těsně před jeníkovem koho to nevidím sem asi spadla z jahody na znak nebo co....STÁL TAM JARDA S HOLYM...já měla 3 stupen dimenzenečekala jsem že by on za mnou PŘIŠEL ...
najednou jsem měla strašnou radost už jen protože toho kluka vidím a vůbec jsem si nemyslela že to takhle dopadne....nemohla jsem se z toho šoku vzpamatovat...fakt mi udělali největší radost za celou sobotu jsem moc ráda že přišli takový hnusný počasí a všechno....
šli jsme vozit mojí sestru kájinku a byla sranda a najednou jsem to cítila ve vzduchu...cítím prostě že jarda ke mě má blízko a já k němu nejblíž...hrozně bych si přála aby se mnou šel na hornety sou strašně dobrý a myslím že bychom si to užili...
šli jsme nakonec i knám domů dali si čajíček koukli na net...samozřejmě chtěl vidět deník princezny diany ale nevěděl že deníky jsou po pravé straně
bylo to v pohodě... já ho prostě strašně žeru a nejvíc mu děkuju za to že za mnou přijel...fakt se mi nejvíc rozbušelo srdce..je to fakt moje zlatíško...akorát ted nevím jestli na ten dnešek mám razítko nebo jsme jen kámoši..je to trapný já to vím ale chtěla bych ho vidět..blázínka ..
jen mě mrzí že mi nevěři...já dokážu být věrná člověku co mi je taky absolutně věrnej dokážu být milá a dokážu prostě každýmu klukovi říct ne..když mám u sebe někoho koho miluju sem věrná a mrzí mě že mi jarda nevěří po zkušenostech s pindou..se mu nedivím ale rozhodně mu to chci dokázat a to samý ale ččkám i já od něho...myslím že jsme na dobrý cestě...
jeden den bez něho je neskurtečně dlouhej a pár minut s ním uteče jako vteřinka doufaám že to bude okej a razítko už jsem podvědomě dostala

Nikdo nesetre slzy tak dobre jako ruka toho kdo je zpusobil....Tonejtěžší v životě čemu se člověk musí umět naučit je umět říci SBOHEM!

takjsem se sem vrátila po 4 hodinách ..stihla jsem doma uvařit stihla uklidit prostě vím že to tady doma mám ráda a líbí se mi tu je to pro mě domov sladkého mládí...a najednou mám fůru času na to přemýšlet na to zamýšlet se nad tím co je správně a co ne jaká jsem co dělám nebo nedělám špatně co chci v životě dokázat co chci umět kam to chci dotáhnout jaký jsou moje plány...myšlenky jsou různý...a typicky dospěju vždy ke VZTAHŮŮŮŮŮŮM!!!!!!!!!!!!!!
jak to bylo dřív...a jak je to ted...
četla jsem si deníky začínající v září 2005 a to až do dubna 2006 protože jsem si vzpoměla na to jak krásný to bylo s vítánkem a to protože něco podobnýho ve svým srdci prožívám ted ohledně s Jardou s rozdílem toho že Já jsem sama a on Je sám...proč? mohlo by to být zrovinka tak krásný jako to bylo s vítkem byla jsem ještě taková nezkažená holčika co se jí všechno líbilo..byla jsem ten půl rok nejštastnější...přeju si to i ted akorát nevím jak dál aby to bylo zase tak krásný chybí mi tý spousty lásky já kolem sebe potřebuju mít jistotu bezpečí a někoho koho miluju...a tak si říkám proč se ještě tak snažím o někoho kdo mě nechce cítí ke mě moc a nechce mě...
nechápu to a myslím že nejsem jediná kdo to nechápe...řešili jsme to všichni (boužel všichni) na skřivánku..chtěla jsem si s tím klukem jenom tak sednout a vyříkat si momentální situaci a bylo by to lepší...co ted zmůžu akorát tak sms co nedoustanou svou sílu ani odpověd...chybí mi jarda
je to tu pořád lucko vztamatuj se neděláš nic jinýho než jenom jarda jarda řekla mi verča..kdyby tě měl rád tak ste spolu a nechodíš domu jak mrtvola si blbá že za ním dolejzáš on tě enchce tak se s tím smiř...tohle mi řekne moje vlastní sestra....ona ví proč to říká ona ví co cítím a vždycky když něco řkela byla to pravda..zasraný vzpomínky zasraná přítomnost....nechci se tu trápit že mě někdo nechce když jich je fůra ale nechci se nutit do nějakýho vztahu jen proto že mě někdo nechce tak budu na truc s někým koho nechci já...blbost...já stojím o lásku s jardou je to zvlášní kluk strašně dlouho se ho snažím pochopit a myslím že my dva mít vztah tak nám vydrží nejvíc dloho..a já vím proč

nene LUCÍ  už to fakt přeháníš...my všichni víme že toho kluka miluješ k zbláznění ale podívej se zpátky taky ti kolikrát řekl jen tak slovo kamarádi jiný holky a tak podobně...vzchop se a udělej to co žádá tvoje srdíčko udělej ten ráznej krok a přijd k němu polib ho a řekni jestli cítí to samý nebo ne... a pak to bude všechno jasný časem sem poznala to že ho fakt miluju záleží mi na něm a chci s tímhle klukem strávit život naplánovat si budoucnost...a ted kdyžž to začalo být dobrý i u nás...máma za mnou přišla a říká tak co jarda na skrřivánku...vypadáš nějak štastně a začala se normálně bavit o tom jestli by nejel s námi( já segra, karolína, naši, monika s martinem, jakub s vojtou) na dovču prej jí mám dát vědět do prosince kdy to bude objednávat úplně nejvíc jsem čuměla...a táta si pak prohlížel fotky a asi 15 fotek je tam se svoubikem a řekne on je to zvlášní kluk.(ve slova smyslu chování).dej si bacha aby ses nespálila  že tě nechá ...mluvili normálně úplně v pohodě až sem se jako divila..
a co najednou to prostě jednou větou zkončí..a tak já to nechci chci toho kluka mít na blízku dělat krásný věci a hlavně být s ním....
strašně ráda chodím za malým fidíkem je to nádhernoučkej pejsánek a hrozně mi připomíná naší terezku já k tomu pejskovi mám vážnej citovej vztah...a vůbec i jeho brácha je super kámoš...(tady aspon můžu tvrdit že ho opravdu beru jen jako kámošše) hodně si s ním rozumím a v důsledku je podobnej jardovi akort možná někdy s lepší povahou ohledu holkám....jeho mamka je v pohodě ...a tak někdy si prostě představuju jak jarda jezdí k nám a já zase k nim a všecinko je v pohodě..
těším se až budu mít auto nebo aspon jestli udělám řidičák bude to fakt zvratnej den v mým životě a všechno to nejvíc oslavím i svoje 18 na skřivánku s hafem lidí a i když nebudu mít asi tak dokonalou oslavu a hodně chlastu doufám že ty lidi se budou bavit...a pak doufám že pojedeme do strmilova a já to odřídím...
někdy si i představuju jak se prostě pro jarina stavím a jedeme jen tak na výlet se podívat (doufaám že tohle nebudou jen moje sny ale naše společné sny)
miluju ho každým dnem víc a víc..a po tom co se stalo na hradbách a skřivánku je to ještě silnější vím že je to ten pravej a řekla jsemto už mnohokrát že bych si ho vzala hned ted v 18 ale uvidíme časem třeba vážně spolu budeme...a třeba to fakt k takovým věcem povede....protože jedině štír s váhou můžu utovřit dokonalý pár a harmocniký vztah nebo ještě se ke mě hodí střelec ale žádnýho takovýho neznám...přeju si aby se mi splnili všechny sny a já pak mohla mlčky usnout v náruči kterou zbožnuji kterou miluji kterou chci ....

MILUJU JARDU SVOBODU (nejsem tím člověkem posedla ale zamilovaná až po uši)

jsem do toho kluka vážně blázen ale bolí mě srdíčkoprotože mám ho moc blízko a přitom se ho nemůžu dotknout nemůžu ho pohladit nemůžu nesmím
ale já o něj budu bojovat do zbytku mých sil protože já ho miluju celým svým a jen jemu patří tahle láska tahle bolest tohle trápení to krásný
už sem z toho fakt zoufalá neívm co mám dělat sedím tu už asi 2,5 hodiny a pořád jenom koukám na mobil na naší jednu jedinou společnou fotku...brečím píšu divný deníky a připadám si jak před dvouma rokama co jsem se rozešla s vítkem...nedělala jsem nic jinýho než psala tyhle články psala vítkovi a brečela protože se e mnou po půl roce rozešel..a co dělám ted ted sem s nikým nechodila a dělám to samý proč ty jo? tohle moje štěstí ubrečený se jmenuje JARDA SVOBODA...tisíckrát mám jeho jméno vyzklonovaný tisíckrát na něj denně myslím tisíckrtá bych ho chtěla vidět a stejně by mě neomrzel tisíckrát bych ho chtěla hladit a říkat krásných slov tisíckrát a mnohem víc ....pro mě je JArinka osobnost veliká citová zábavná užasná a prostě je to můj vysněnej princ...
sem fakt cvok několik deníků tu nepíšu nic jinýhoasi bych s tím měla něco udělat...

nevím teda čím to je ale už asi po 14* dělám testy z autoškoly a vždycky mám jenom 41 bodů a chybí mi 2 body abych vůbec prospěla...je to asi tím že mám plnou HLAVU JARINKY...tolik mě bolí ta představa že jsem toho kluka ztratila během jedný noci....JÁ MU NECHTĚLA UBLÍŽIT VĚTOU seru na to aby jeden den jo a jeden den ne prostě  JSEM TO NEVĚDĚLA že to takhle myslí...
trápí měto strašně moc já vím že časem to bude třeba jiný třeba spolu budeme třeba ne...ale on je jedinej koho  JÁ TAK OBDIVUJU, MILUJU..je to báječnej kluk plnej energie a střeštěných nápadů a opravdu se umí ke mě chovat krásně...
vím že jsem to řekla nevhod ale u jarinka si fakt nemůžu být jistá jak to myslí protože takovýhle to bylo už dva měsíce a pokaždý mi řekl sme kamarádi a naejdnou jsem to nevěděla a on mi jen tak řekne Lucko UŽ TĚ NECHCI VIDĚT..jak kdybychom si o tom nemohli promluvit prostě jsem měla strach že se tomu podám a pak zase budu hubou dřít o zem a jariskovi to nevysvětlím nevysrala jsem se na něj ani když brečel přišla jsem za ním a obejmula ho pohladila a řekla že spolu všechno zvládneme tak prostě nechápu PROČ TO NAJEDNOU SKONČILO...já toho človíčka beznadějně miluju a nedovedu si představit být s někým jiným...ani nepíšu nevysedávám u netu a nehldám prince já ho našla a on mě nechcd...tolik bych ho chtěla vidět tu jeho roztomilou tvářičku slyšet ten jeho smích dotknout se jeho hebkých rukou cítít jeho tlukot srdce já ho prostě žeru ...miluju jak se dívá miluju co říká miluju jeho oči miluju jeho slova miluju jeho pocity miluju...a tak mě to bolí že nejsme spolu...(dost už zase brečím proto že s ním nemůžu být a kvůli jedný větě se mi rozpadl svět)..ach jo kdyby jarinek věděl jak o něj stojím a co bych všechno pro něj udělala já chci prostě šanci mu to dokázat....je fakt jak nedobytná pevnost a já už jsem absolutně odzbrojená takže nevím jakým způsobem mám o tu osůbku bojovat víc jinak
chci prostě zažít den kdy k sobě přijdeme budeme absolutně štastný a nebudeme řešit otázku našeho vztahu protože ten vztah bude a bude to krásný..jenom takovej den najít

sem z toho fakt na dně....
asi ta věta byla definitivní...dneska jsem se s jariskem ještě viděla schválně jsem jela do jihlavy...a já prostě nemůžu dál já když ho vidím nebo slyším tolik bych ho chtěla obejmout pohladit vzít za ruku...a já nemůžu
nejsem malá holčička ale tohodle kluka já miluju ted snad i nadevšechno a nechci být ta co mu ublíží..včera to bylo prostě myslím oboustranný nedoroumění nevěděla jsem že to myslí vážně....
mrzí mě že jedna věta jeden moment mi vzali všechny šance všechno krásný .....nechci tím obtěžovat celý okolí a nechci aby mě litovali
ale jsem z toho fakt mimo brečím od tý doby co jsem přijela derou si mi slzičky jen tak..nejde to zastavit já toho kluka přesto všechno miluju já nikoho jinýho nechci tak dlouho o něj bojuju a nejednounnevím jak dál chtěla bych aby to nebylo definitivní abyza tím uděllal čáru a my dva byli štastný....prosím....

nikdy nespočítám kolikrát jsem večer bezradně brečela do polštářů..brečela jsem proto jak mi jedna osoba chybí, brečela jsem proto že jí nemůžu obejmout políbit že není u mě že je to pořád takové všelijaké nesčetněkrát jsem slyšela větu mám tě rád ale budeme kamarádi...pokaždý mě to bolelo a je vlasně úplně nejhorší snášet představu když někoho milujete a jste do něj bezradně zamilován větu sme kamarádi... vždycky jsem se přes to přenesla a šla dál chtěla jsem ho vždycky za všech okolností se všema jeho chybami i vlastnostmi.....a pokadždé co jsme byli na Skřivánku to bylo krásný spousta vyznání lásky doteků a pohledů...vždycky jsem tomu úplně propadla a byla zase zoufaloučká pokaždé co jsem se vrátila do jihlavy všichni ví proč..
tenhle skřivánek jsem chtěla se ubránit pocitu toho že do toho opětovně spadnu a zase budu plakat zoufalostí že to bylo krásný a v pátek to skončí ale stalo se pár věcí který tohle všechno změnilo.. s Jarinkou jsem prožila tu nejkrásnější noc plnou pohledů doteků mazlení krásných slov a lásky byla jsem absolutně štastná...(jen sem prostě nevěděla že jarda to se mnou tentokrát myslí vážně ) a tak sem se tomu fakticky nechtěla podat abych se zas nespálila  a řekla jsem větu: jari já už na to nemám sílů jeden den jo a druhej den ne prostě na to SERU nechci se tomu podat aby to zas v pátek skončilo....
a pak jsem ho viděla poprvé v životě brečet tak silně tak emocionálně..obejmula jsem ho a chtěla s ním být ale řekl mi že už to nemá cenu že mě už nechce v životě vidět že mě má rád ale radši na to všechno zapomene a potom tam celou dobu mi říkal co jsem řekla..hradila jsem se tím že to byl on kdo mi odpoledne řekl jsme kámoši...byl to on kdo mě tolikrát odmítnul...bylo to  zbytečné opil se do úplný němoty a já za ním chtěla jít obejmout ho pohladit protože mi tekli slzy potom když sem usínala a doufala v to že ráno se probudí a zjistí že jedna věta nám nezničí vztah ale asi sem si to jen vysněla..uznávám přehnala jsem to byla jsem taky v jednu chvíli opilá tím strachem že tohle nejnádhernější co mě s ním potkalo skončí v pátek..ta osůbka to asi nedokáže pochopit že jsem to tak nemyslela strašně moc bych si přála aby to byl on kdo přijde dá mi razítko a řekne tu osudovou větu..aasi to potřebuju slyšet nebo potvrdit protože u něj fakt nevím kdy je to správný a kdy ne..jarinku fakticky moc miluju je mi toho hluboce líto chtěla jsem tam s ním zůstat do soboty i neděle bylo mi to jedno jenom s ním abychom se mohli mazlit a nechat proudit lásku..chybí mi stýská se mi po něm...a najednou nevím co mu mám říct až ho uvidím ahoj broučínku nebo ahoj jardo...mrzí mě to co se stalo....připadalo mi že ty lidi snad ani nejsou semnou nebo proti mě...cítila jsm se tam navíc..nikdo nepřišel nikoho nezajímalo jestli jedu domů nebo ne...ta cesta byla otřesná protože jsem skoro všude šla pěšky ale nakonec sem snad asi udělala dobrej skutek..pomohla jsem jednomu pánovi co mě vzzal stopem na hřbitově s náhrobkem s svíčkami protože byl starý a tak sem si aspon dokázala to že sem furt ještě ta zranitelná lucinka to dítko toužící po lásce a jedný osůbce MILUJU JARINKU S. NADEVŠECHNO  a nechci o něj přijít hloupou větou....láska přece neskončí z hodiny na hodinu... nevím co mám dělat

asi se budu muset vrátit do normálních dimenzí..vztah s pindou mě poněkud vykolejij z mých dosavadních představ a omylů....občas mi fakt chybí babička s dědou v lípě..on byl ten co mě mezi ně vzal a toho já si vážím můžete si o mě tady myslet bůh ví co a stejně je opravdová pravda jen v mým soukromým deníčku v maličkatým sešitku který nosím u sebe tam sou teprve peprné pocity..
ne že bych tady nějak lhala ale naučila jsem se věci pojménovavat jinak jelikož nechci někomu ublížit ublížila jsem už dost pindovi...a ten je chudák z toho celej psychouš..možná si to myslí i o mě a taky si může tisíckrát myslet že chodím se Svoubíkem ale to bych tady nevysedávala a nepsala dramatizující deníky o tom že vlastně vůbec nevím co mám dělat je to takový složitý a hrozně mi leží v hlavě jeho dvě protiřečící věty viz skřivan: miluju lucku hejskovou, miluju jí a kdo jí ublíží...(tohle mě nejvíc vykolejilo, bušelo mi srdce a zářili očička) a včerejšek: lucko já tě mám rád ale ne tak jako některý jiný holky ( to mě nejvíc vykolejilo, rozhodilo mě to natolik že sem měla čas o sobě přemýšlet)
jenom za ním dolejzám sem otrokem svých pocitů najednou nemám stále názory najednou sem náladová najednou se nepoznávám vždycky mi šlo o to mít kluka co se o mě bude starat a nebude mě zapírat nebude prostě říkat tohle a druhej den něco jinýho chtěla sem s nějakým klukem vybudovat vztah založenej na důvěře, věrnosti lásky založenej na tom že když mám problém přijdu a on mi pomůže..chtěla jsem mít byt a starat se o někoho ale najednou zjištuju že jsem se nevíc změnila a sem taková jakou zrovna Jarda má náladu..je to smutný ale su rozmazlená nesvá a nestojím si za svými názory, ztratila jsem hrdost a jsem jenom tou loutkou kterou všichni posouvají..
možná je to tak dobře protože dostávám lekci od života ale bolí mě to a zbytečně se trápím už jsem to tu jednou psala  a myslím si ted když mi to potvrdilo víc lidí že bych nad tím měla začít přemýšlet láska někdy potřebuje hodně času...někdy je její průběh pomaly ale jedno je prostě zákonem přírody když se ti rozbuší srdce pokaždé když ho vidíš pokaždé je ti s ním krásně a miluješ na něm i jeho nesnesitelné chyby a víš že je to takovej člověk co fakt pro tebe něco znamená je jasný že s ním chceš být a jeli to oboustraný nebo aspon částečný tak se nad takovýma věcma nepřemýšlí..ted se jarda už nemůže vymlouvat na pindu on už má svůj život i svojí holku...nemůže se vymlouvat na to co řeknou lidi mu blízký ty už to taky ví co k němu cítím a že mi někdo bude předhazovat to žee jarda kvůli mě se popral s křepim je blbost...možná se mohl poprat to mu vlastně i po tý zlomený ruce věřím ale dobře tak pro mě protože jsem věděla že tohle všechno dělá jen pod vlivem alkohlu a obyčejně za mnou nepřijde nepolíbí nepohladí nic nechodíme spolu jsme jen KÁMOŠI sice teda nevím proč tak dlouho a proč se kvůli tomu tak trápím a proč to tak řeším když je tu spoustu kluků co stojí za víc...(asi proto že jsem do toho kluka úplnej blázen a on mě má jenom rád) nevím proč to je nevím co bude dál..ale jedno vím jistě vždycky jsem byla silná osobnost a najednou když jsem v prdeli z jednoho jedinýho týpka tak mi dochází co vlastně všechno dělám za chyby a i když se to spoustě lidem nelíbí ted řeknu že já mám JAKUBA za vzor...taky nemusel přemýšlet několik měsíců jestli z mojí ségrou začne..znali se pár dní...a znal jí takovou přirozenou bez okolností.. prostě chtěl to s ní zkusit protože věděl že je jiná a že když jí vidí je s ní rád...stačí pár okamžiků aby člověk poznal jestli s tím druhým má něco společnýho a nepotřebuje k tomu jeden rok poznávání ..viz vítek..stačilo mi si s ním 5dní psát abych poznala že s tím klukem to chci zkusit a pak přijel a v jeden den se se mnou vyspal a v jeden den mi řekl že je mu se mnou fajn...viz pinda..stačilo ho jednou pozvat na kafe a věděla jsem že s tím klukem to chci zkusit a prostě takhle je to ze zákonistosti..nechci jarinovi dávat ultimáta nehodí se to ani to není moje silná stránka..jenom prostě chci vědět jednu věc..ano lucí to co jsem řkel na skřivánku byla pravda já tě miluju je mi s tebou fajn nebo at mi řekne mám tě rád si fajn kámoška a tak to i zůstane..bude mě to srát bude to asi nějakej čásek i bolet ale bude to jasnej směr toho co on chce... přála bych si být jeho princeznou ale už ne za všech možných podmínek , přiznávám chovám se někdy divně ale všechno je to kvůli tomu že je někdo nerozhodnej...a já tak opravdu už envím jak se mám chovat aby to vyhovovalo všem abych jemu neublížila abych jeho nepolíbila aniž by chtěl...nevím prostě...
mít byt s ním je blbost..došllo mi to já mám v životě jiný cíle než bydlet co nejdřív v jihlavě jen kvůli práci chci si dodělat školu a zkusit i další školy možnosti chci si pořídit auto a být svá nehrát si pořád divadlo sama před sebou jaká jsem vyrovnaná žena když jsem z jednoho slova od Jarinka v prdeli..sere mě to a ted už budu fakt upřímná můžete si tu o mě myslet co chcete že jsem náladová divná vybiravá a nestojící si za svým názorem je mi to jedno....já ublížila jardovi V. a jarda S. ublížil mě ...budu radši dennně vstávat než vzstávat s pocitem toho ano jardo dneska spolu chodíme vím, máš sraz s těma a těma holkama  to klidně můžeš oni po tobě všechny jedou a mě to nevadí...hahaha sem žárlivá to je jasný ale tohle je žárlivost na nic...žarlím na kluka co mi nepatří co mě vidí v očích jako dobrou kámošku žárlím na někoho koho moc miluju a jemu to nedochází prostě dělám hlouposti..nechci se tu v žádným případě litovat jenom tohle jsou prostě pocity ve mě..jsou úzkostlivé...přijdu domů máma mě seřve za to že jí lžu..protože si myslí že s jardou S. chodím a říká vem ho domů ne nam ho taky představit (stejně už ho znají) ale nechci ani vlastně nemůžu představovat někoho kdo si sice vztah představuje jinak ale nic proto neudělá..jesti to půjde v listpadu budu chodit nejvíc do práce abych mohla udělat našim o vánocích radost  a budu někdy spát v jihlavě u marka jestli to půjde jelikož dášena je v rakousku a tak mě nikdo nezavislej nenapadá...může si o tom myslet kdo chce co chce...je to jen můj KÁMOŠ!!!!§a nic s ním nemám jen prostě nemám u koho být..a prosit se jardinky můžu u vás spát ..když spolu nejsme bylo by to blbý i mě samotný....chci se sejít a prostě slyšet jeho názor abyc nemohl říct že se nemohl hájit nebo že jsem něco špatně řekla...ne chci aby věděl že jsem férová....
jsem už trochu zdrcená z toho všeho co dělám a říkám a nerozumím si ale jinak to už prostě nejde...sem dušička s duší anděla která je křehká a lehce jí někdo zraní i když se možná zdám být na venek tvrdá holčí ve vnitř je to jinak...a tam to je ted samá rána jizva bolest zklamání vždy jen s malou nadějí na to že zítra bude líp...hledám asi včerejší dny..

miluju z celého svého srdce jardu s. a on mi to nevěří a pochybuje o tom..vím že se poslední dobou chovám strašně ale všechno je to kvůli tomu že už strašně dlouho nevím na čem sem že necítím jistotu a jeho lásku toužím jenom po něm tožím po tom dokonalém slově vztah....

sem taková slabá povaha a já to o sobě vím a taky vím to že jsem zatím nepotkala kluka co by byl ve vztahu dospělejší a dominantnější než jsem já a proto jsem možná taková jaká jsem a mám strach a bojím se a su slabá ale vytrvalá su láskyplná ale hloupá...jarda je možná kluk o kterýho fakt musím bojovat ale už mi připadá divný aby o tom jestli se mnou chce být přemýšlel vztah bud je a nebo není nad tím se nepřemýšlií to se cítí...sem z toho už cvok a možná řeším fakt blbosti a schazuju si svoji morální stránku před mnohla lidmi co jsem brozdnou a ty si pak musí myslet že jsem nějaká 13 pubertačka za ty moje výlevy co tu mám ale tak to není jenprost už moc dlouho exituje kluk na kterýho myslím pořád a pořád newím na čem sem..proto jsem taková bláhová nanynka

ten kluk v sobě má opravdu velkej smysl pro přátelství...udělal nádhernou oslavu na Skřivánku kde nás bylo deset myslím(já, svoubík,pinda, holy,frenci,bětka, eliška, romana,křepi,mirek) a ugriloval nám kuřátka, udělal špízy připravil spoustu chlastáníčka a atmosféru k nezaplacení...byl to nádhernej víkend všichni jsme se bavili užívali si to poslouchali proslovy hudbu od beatles po hiphop a jedli dort a smáli se bylo to fakt na úrovni...
Nikdo jsme nebyl tak na sračku jako se to podařilo JardoviSvoubik to nějak přehnal a byl ožralej jako prase a to ještě fakt ve slušnosti..a to co všechno vyváděl..z toho jsme fakt museli lámat smíchy..samozžřejmě mám videa a to je materiál...tohle až uvidí lidi co tam nebyli viz iveta tak se fakt posere a v tom všem taky říkal věci který se nezapomínaj který hřáli u srdíčka který prostě pro mě nejvíc znamenaly ale boužel si tyhle sny můžu nechat jen zdát protože byl vožralej na kári a pochybuju že si něco z toho bude pamatovat ald chtěla bych to slyšet znova a zas a dennně..kéž by se mnou byl a ted něco z tý poezie co mi navykládal ale bylo to moc krásný...:kde mám svýho mazlíčka, lásko tady si, já tě miluju, miluju Lucku Hejskovou a budeme mít spolu svoubíky, mazliku já bez tebe neusnu, princeznou moje...a celej večer za mnou chodil a byl přítulnej mazlivej a byl svým způsobem svůj...byla jsem to já kdo mu pomohl byla jsem to já kdo za ním stál, byla jsem to já kdo ho pohladil, kdo ho líbal byla jsem to já kdo mu pomohl do posele a byl tam s ním až do doby než usnul byla jsem první která u něj byla když se probudil byla jsem to já kdo tam s ním byl v naručích..jsem to já kdo ho tak šíleně moc miluje a jsem to já kdo na to doplácí...řekl během večera jednu větu takže si stejně myslím že si to musí pamatovat protože mi řekl: poslouchejte tuhle holku já moc miluju ona o tom ještě neví a taky jí moc ubližuju..něco takovýho tam za prohlásil-......a já mám oči pro pláč...takhle má vypadat vztah a já věřím tomu že ten náš by tak vypadal byl by krásnej plnejch super věcí a hlášek byli bychom spolu štastný...chci s nim o tom mluvit protože přestávám mít sílu na to abych byla jeden den v sedmým nebi a druhej den plakala nad špatným hrobem...v jeden den mi dokáže vyznat lásku a ten druhej když za ním člověk přijde a dá mu pusu tak se mu nevrátí ani hezké slovo neřekne a ani necítím že bychom spolu nějak byli táhne se to takhle strašně dlouho a já chci mít v tomhle prostě jasno bud prostě ví že spolu budeme nebo ne...a boužel asi pro Jardu mi potvrdilo víc lidí i jeho vlastní brácha co ho zná nejvíc a nejlíp že jarina je nestálej v životě si prej domů nepřivedl holku neřekl já jdu ven za svou mladou že od něj furt slýchává jen samý hlášky typu jdeme s holkamaven a druhej den deme s jinýma a tak je nerozhodnej..víc lidí mi taky řeklo že jsem hloupoučká že ze sebou enchám takhle mávat že by si už konečně měl uvědomit jestli chce vztah nebo se flákat s kámošema jestli má v sobě zodpovědnost a taky dostatečnou vyspělost na to aby s někým mohl chodit..a jestli nejsem jeho princeznou budu se s tím muset smířit i když to nebude jednoduchý ale nechci aby to prostě dál bylo takhle nechci slyšet jeden den princezno a druhej den plakat do polštáře..podle mě k sobě  patříme okolí nás začlo takhle brát jelikož po včerejší scéně s pindou..je to asi jasný jediný komu to nedochází je Svoubik kvůli svoubimu jsem na pindu fakt vyjela (ale na rozdíl od něj sem nemluvila sprostě) říkám je to tvůj kámoš obětuje za tebe i vlastní vztah poslední peníze utrácí za tebe chová se k tobě  nejlíp jak může vždycky přijde a vždycky tě vyslechnul a pomohl nesčetněkrát a on prostě jen řekne že musí doma dělat na baráků....omyl...dělá se od rána ne od 3 hodin odpoledne a po tom že je kákoš ožrala pochybuju že za ten den něco uděllali je to všechno kvůli pindový holce kterou strašně moc miluje po dvou dnech co s ní je... dobrá fráze ale pro jiný vrstvy...myslíme si o pindovy svý..dobře kvůli tomu jsem se s ním pohádala bylo to vostrý ale tenhle člověk mi začal být už volnej způsob jak se ke mě chová je otřesnej..a kvůli tomudhjle klukovi zase já nemůžu chodit s jardou s. asi....nevím prostě o čem jarinka musí furt přemýšlet bud to prostě cítím a dokážu se tomu podat nebo ne a nedělám to ...je to docela důležitý protože jestli spolu máme bydlet tak ne tímhle stylem...to můžu bydlet kde s jakým kámošem...občas se fakt ke mě chová strašně vidí to i ostatní a jak řekl že jestli mi někdo ublíží tak ho zabije...tak mu na to eli odpověla nejvíc jí ubližuješ ty..a měla pravdu všichni to vidí jak ho moc miluju všichni tam se mnou soucitili  a možná nás tak i začli brát a tak už jen zbývá na osudný den kdy se uvidíme stihneme se určitě pohádat protože on slovo kamarádi bere víc než lásku a tak to i zase a znova skončí..a já budu sama doma brečet (protože mě to fakt bolí tohle proživat a jsem fakt slabá na to říct něco jinýho a mám slabou povahu) kéž by sme se viděli a jako zázrakem ke mě přišel vzal mě za ruku dal mi pusu a řekl já tě doopravdy miluju a to co jsem řekl na skřivánku byla pravda a nestydím se za ní......uvidíme čekám to horší asi jsem se s tím už dokázala smířit že prostě jsou tu jiný kluci který o mě stojí a já je kvuli takovýmu bláznovi co mě má rád jen když má v sobě 3 promile odmítám..nechápu se a upřímně ani nechápu jardu jak tohle někdo dokáže....miluju ho ale pochybuju že mi řekne to samý..a už vůbec pochybuju že si něco pamatuje ze skřivánku..
ach jo...život je pes

mám problémy a nedokážu je sama řešit šramotí mi to mé myšlenky a mé rozhodnutí a osůbka kterrá je mi blízka a očekávám od ní podporu se nezeptá...nepohladí neporadí nepolíbí...su poranněná...mám otevřenou zlomeninu srdečního svalu
kdyby tak věděl jak ho obdivuju, jak často na něj myslím , jak po něm toužím jak moc su beznadějně zamilovaná a jak moc ho miluju kdyby věděl tak o co přichází...jednou mu to třeba dojde že tak jak ho mám ráda já ho dlouho nikdy rád neměl...
sem fakt cvok

poslední dobou se mi všechno sere.. "odejdeš li zlomíš mi srdce zničíš můj svět a zabiješ duši" tohle mi řekl jjednou vítek a já si ted tak připadám...pinda mi řekl: luci nechci aby ti nikdo ublížil a vždycky tu budu pro tebe a když mám problém a nevím jak dál tak mi řekne nezajímáš mě nezajímají mě tvoje pocity já mám svůj svět a jsem dospělej...hahaha...jak co a jak pro koho dospělej...mrzí mě to na něj jelikož jsme spolu něco prožili a najednou se ani nebaví..nestojím proto bejt jeho kamarádka druhá věc...vždycky jsem si přála byt mít ho vybavenej podle svýho dojít si nakoupit udělat si večer čajík a jen tak se mazlit s klukem...to byl můj sen co jsem si nedokázala splnit opravdově a ted když už bych snad mohla...co se nestane... Jarda....ale ne Valenta ale Svoboda najednou stojím před hranicí velkého světa a nevím jestli jsem na to připravená...protože já hledám lásku velkou stálou dokonalou důvěrihodnou a plnou pochopení ...a i když je náš "vztah" ještě v plenkách a všechno to začíná tak si to představuju jinak..aspon vždycky to tak bylo a proto mě mrzí že je to ted jinak...chybí mi taková to oboustranné nadšení..vždycky jsem si přála kluka vysokýho hnědookýho tmavovlasovýho co pracuje a může mi dát lásku pochopení a budu si s ním plnit sny..ale stalo se to co nedokážu ovlivnit zamilovala jsem se do kluka světlýho s modrozelenýma očima co ještě něpracuje..ale přesto ho moc miluju a to je mu asi málo...teda nevím neměli jsme čas o tom ještě tak nějak mluvit ale já si náš vztah představovala takhle...(kdyby nebylo jeho soucitnosti ke kámošům je to jinak a já to vím)
chodit s tím klukem ven, dělat bláznivý věci smát se líbat mazlit spinkat řešit problémy umět se jim postavit popovídat si jezdit na výlety chodit pařit společně s kámošema..nevím co ještě a proto je pro mě strašný ( a já se v tomhle znám) když jarinek mi ani nedá pusinu na uvitanou..já se na něj včera ve středu nejvíc těšila na praxi jsem nemyslela na nic jinýho než na to že budeme spolu i kdyby mlčky tak prostě spolu nešla jsem kvůli tomu ani na autoškolu (a to probíráme to nejtěžší co nechápu) nevyčítám mu to ani mu to nechci předhazovat (jak taky když pán bůh zavelí a všichnii se skloní) ale vztah je něco jinýho  a nakonec mě vlastně odbyde větou nechci a nebudu se chovat jak pinda..a ted nevím co si o tom mám myslet protože pinda se ke mě vždycky choval krásně už od začátku dal mi první ruku pusu a řekl miluju tě a věděl že nám to dlouho vydrží a neřešil jestli jo nebo ne byl si tiím prostě jistej a tohle postrádám nejvíc u jarinka neustavičně mi předhazuje co budeme dělat až spolu nebudeme a co ten byt...jak kdyby na tom ted nějak zálěželo když sme spolu ani nezačali..púrostě jsem asi naivní vesnická kráva co si myslí že jarina jednou dospějě(momentálně je mu dneska 18)a přijde za mnou vezme mě za ruku a nepustí jí jenom proto že nějaký holky ze školy jdou a jedou po něm...nechci žárlit ale opravdu už nevím co mám dělat já mu třeba věřím že mě nepodvede to on je na to zase jinej o to nejde ale vidět a slyšet která holka se mu jak kde libí a kdy kde co a jak....se mi nelíbí a pak zakončení větou: co budeš dělat až si najdu holku vím že mezi námi existuje něco mezi nebem a zemí ale přestávám si úplně už věřit a radši si nepředstavuju jak mi napíše sejdeme se a bude chtít abych byla jeho princeznou...nevím co si o tom mám myslet nevím co mám dělat nevím co mu mám říct nevím jak se mám už chovat aby to nebylo ůšpatný nevím..mrzí mě to nejvíc že s ním není řeč..denně o sobě přemýšlím a vždycky dospěju k názoru že můžu být sebe víc milá hodná ale stejně to k ničemu nevede...další nejlepší hláška: na mých narozeninách chci být sám nechci aby si pinda myslel.....a mohla bych pokračovat v takových věcích...jestli mě nemá rád natolik aby se mnou byl má mi to říct hned do očí protože jsem z toho zoufalá...miluju ho k zbláznění a nemůžu si uživat lásku občas brečím (vím je to ubohý)ale nic jinýho nezvládám dala byhc za to ted všechno abych s ním mohla být...a takhle jeto furt stejný...ze dne na den..a ted už jenom čekám na to co se zase supernovýho dozvím na jeho narozeninách..co mi řekne o čem přemýšlel proč se mnou nemůže nebo nechce být...tohle asi nikdy nepochopím když se dva mají rádi.....kdo nežárlí nemiluje..nabízet přátelství tomu kdo chce lásku je jako dávat chléb umírajícímu žízní
miluju Jardu Svobodu sem do něho blázen a chci mít plnohodnotnej vztah se vším všudy s krásou i nesnází s rájem i problémi chci ho mít celičkýho bez předsudků bez toho aby byl ke mě lhostejnej..nechci aby se měnil je férovej a je svůj ale jeho chování vůči mě...jestli spolu oficiálně chodíme tak to dokaž jestli to ted čteš dokaž mi že mě máš rád a že my dva k sobě patříme a bude to všechno krásný...chci být jeho princeznou kterou vezme za ruku a řekne miláčku miluju tě...nebo pojd půjdeme blbnout ven blbnout a mazlit se a řekne je mi s tebou fajn každičký den čekám na to jeho vyznání každičký den doufám v to že my dva nebude jen slovo ale cit.......

při jedný vzpomínce jsem si vzpoměla na to jak mi kluci řekli 2v jednom nejvíc sem se tomu tehdá smála a ted je to možná pravda chtěla bych lásku a oddanost od pindy chtěla bych přitažlivost a povahu po svoubim..a byl by to můj ideální kluk...chtěla bych mít jistotu v svoubim..s ním je to těžký člověk je furt na vodě a jen čekám kdy zas spadne do ní...sem z toho celá rozpoložená..nejlepší by bylo aby si mě našel kluk kterej je hodnej cestuje má penízky...hahaha... nevím co ještě chci sem takovej malej blázínek do věcí kterým nerozumím..kluci o mě stojí (tím se nechci chlubit obyčejná věc) ale já nevím co hledám ...tot problém... chtěla bych se rozeběhnout a vědět že je to ten pravej....ale to co mě denně sžírá je ta věčnost. s jardou...podle mě to tak je vždycky když si dva liidi rozumí mají se rádi a sou si dobrou oporou skvěle se spolu dokážou zasmát a jeden druhýho zná tak maj bejt spolu a okolnosti typu ještě ne nech tomu volnej průběh je jen proto že sám mladý pán neví co chce jestli chce bejt obdivovanej nebo mít holčinu...bylo mu to vidět na očích a ty jeho oči nelžou libilo se mu to vím to cítíla jsem to a nádherně mu bylo srdíčko takovým tím vzrušením tím neznámem tím co dlouho neměl...a co...jsme kamarádi..ach můj bože je to fakt k zbláznění s ním...možná bych byla asi spokojenější kdyby se tohle vůbec nedělo kdyby mi řekl luci už se to nezmění budeme furt kamarádi ulevilo by se mi a mohla bych se konečně rozhodnout pořádně takhle furt čekám co a jak.začíná mi to vadit..

co vám mám povídat v jeden den se dokáže změnit věcí a kolik zajímavostí se dozvíte.....vím že můj deník čte hodně lidí a tak už prostě ani nevím co sem mám psát abych se zavděčila všem..ale na tohle já s prominutím seru protože si sem píšu svoje momentální pocity a ty jsou nyní smíšené..vlastně  v tom mám zase guláš začala jsem se bavit s pindou on je fakticky hodnej kluk to se musí nechat ale má své mochy i když se jich snaží zbavit mám ho svým způsobem ráda je to sice můj bejvalej ale mám na něj krásný vzpomínky...
jeli jsme na skřivan všechno v pohodě předtím jsem kecala s katkou h. a nejvíc se mi tak jako ulevilo...na skřivánku jsem poprvé snaad ve svém životě zatopila v kamnech a připadala jsem si jako robinson crusoe na opuštěným baráku...
když přišli kluci kecali jsme otevřeli vínko, svoubí zase pivko a byla pohodička...byli jsme veselý ne ožraly ani v náladě a flirtovali jsme s mým ideálkem....zeptala jsem se ho jestli se nechce jen tak mazlit...všechno bylo v pohodě až na křepinskýho...začal přehnaně na mě žárlit a nevěděla jsem proč..když jsme šli kolem 4 spát mazlikovala jsem se jen tak se svoubíkem bylo to krásný takový nevinný takový co už jsem dlouho nezažila něco prostě jinýho libilo se mi to ...neměla jsem důvod se nějak bránit...dělali jsme to oba dobrovolně a z lásky...ale křepinskej rozsvítil pustil hudbu a sedl si do dveří a koukal na naás a když se mě jarda dotkl tak ho chtěl  snad i zmlátit  jakej měl výraz v očích a hodil po něm tenisák nechápu proč to dělal nevím oco mu šlo byl jak malej nedospělej neměla jsme proto ani slov zklamal mějá myslela že jsem jen kámoši a to že k jardovi mám nejblíž dokazuje i to že spolu budeme bydlet boužel jen jako kamarádi..opoakovaná věta snad tisíckrát..křepi mě nasral je pro mě fakt psychouš..všechno to zase zkazil to hezký co mohlo být.....někdy na jardu žárlím...a říkám si proč je to on kdo rozhoduje o tom jakej scénář bude mít tenhle vztah..chtěla bych aby to k něčemu vedlo ale nechci to hrotit a jak říká volnej průběh...jo ale jak takovej průběh může bejt dlouhej .....
sem asi kráva že mě chcou všichni kolem a já marně čekám na svého prince jaroslava....
třeba se to bydlením zlepší doufám že dodrží ty podmínky na kterých jsme se domluvili..tak jsem zvědavá co z tohodle ještě vznikne...

ted jsem malinko zavzpomínala na svoje krásný starý čásky a najednou je mi smutno je mi úzko...nikdy nezapomenu na to jak sem se zamilovala na první pohled do VÍTKA...bylo to to nejjiskřivější co jsem kdy zažila bláznivý krásný jetý a jen tak tady na libku napsal jediný vzkaz co nás dal dohromady: JESTLI JSEM TI NEPADL DO OKA TAK NEBOJ JÁ TI TAM KLIDNĚ VLEZU....
to mi zůstalo v srdíčku napořád...prohlížela jsem si  ted fotečky a musela jsem se rozbrečet jediný co bych si v životě snad přála vrátit by byli tyhle tři věci smrt mojí babičky...rozchod s vítkem..a možná i oulí vítek byl někdo kdo mě od začátku naplnoval láskou energií a štěstím k rozbrečení on byl ten kdo mi ukázal fajn rodinu a život jinde ukázal mi to po čem sem jako malá holka toužila...milovala jsem ho až za hrob milovala jsem ho víc než sebe a myslím si zpětně že jsem až takovou chybu neudělala...psala jsem mu hodně že ho chci vídat moc a častěji a to možná byla příčina veškerého zla ta moje nálada pro to co jsem momentálně neměla...ale s ním jsem měla všechno ráj na zemi...taky jsem se z toho nedokázala 3/4 roku vzpamatovat až potom co jsem potkala pindu...toho jsem taky milovala ale nikdy ne tak jako VÍTKA kdybych kdykoliv mohla se s ním vidět a normálně s ním pokecat dala bych za to hodně protože je to velice veselej člověk je v pohodě a milovala jsem na něm každičkou chybičku a měl nejkrásnější očička.....takový zelený....vzpomínám na něj velice ráda je to člověk co je pro mě osobnost....ale tot vše to jsou jen vzpomínky některé bolí jiné bych chtěla zapomenout.....chtěla bych aby se se mnou dokázal bavit....

nevím co se to s jardou V. stalo ale začal srát na školu, vykouří i krábu denně chodí často do hospody a ještě si stěžuje na svýho nej kámoše jarinku S. on za to chudáknemůže snaží se pro něj udělat maximum a jardovi na nikom nezáleží myslí jen sám na sebe aby ohromil ostatní peprnýma zažitkama jakej jarda je...to není pravda jarinka pro něj dělá všechno a pinda mu to vrací tím že si stěžuje všem kolemdoucím jak ho jarda zradil..asi těžko jen kvůli němu se mnou nechtěl chodit aby mu neublížil a jarda je už ted fakt zakomplexovanej píše mi sms typu děvko za všechno můžeš a seš ubohá a tak....to vypovídá o úrovni nás dvou já mu thle nikdy nenapsala ani nehodlám taková já nejsem...
takže je vlastně úplně v důsledku jedno jestli by jarinka se mnou byl nebo ne..možná bych to tomu hlupáčkovi udělala naschvál aby viděl že jarda je osobnost...ne nula ne podrazák...
máma na mě poslední dobou začíná mít alergii..chtěla bych moc bydlet v jihlavě možná by to i vyšlo jen nevím s kým ivi není dobrej kandidát ani jí do toho nenutím ona je bohémkou a žije tak jak potřebuje ona...svoubi nevím a další taky ne...tak uvidíme...potřebuju se osamostatnit aby mi tyhle slova přišla malicherná nesmyslná a nehodná toho zabývat se takovýma nevyspělýma názorama...nic proti ale nezajímá mě to ani ted..je mi toho líto že jarinka kvůli mě musí snášet tohle a jarda že se chová jako pomatenec co nedokáže sám ze sebou bojovat je mi volnej myslete si co chcete kluka nějak obzvlášt nehledám ale kdyby byl na obzoru nějakej hodnej milej krásnej dokonalej nebránila bych se..věrnej to hlavně..

můj deníček taková veřejná věc ne dneska jsem prostě nabitá takovou energií že to snad ani nedokážu popsati když sem prostě nedosáhla svýho (chození s ideálkem) tak jsem štastná došlo mi že láska vyprchá viz pinda ale přátelství vždycky zůstane a mít přátele tu hrstku lidí co vám vždycky pomůžou poradí a jsou tu pro vás s nima máte vzpomínky špatné dny slabé chvilku vždy jsou to oni nezávislí lidé kteří jsou vám blízcí..sice nebudou tvořit mojí rodinu a zázemí ale takovýmahle sitacema se tvoří i životní kamarádství a já jsem za slovo KAMARÁDI S JARDOU S. moc ráda ukázal mi tak že se dokážeme bavit o normálních věcech že si strašně rozumíme a to tu říkám pořád nehádáme se a je to prostě člověk co je mým vzorem žije bohémským životem žije pro to co bude vzpomíná na to co krásný bylo a nehrotí situaci je upřímenj a dokáže se vyrovanat se spoustou problémů obdivuju ho a jsem moc ráda za to že jsme kámoši protože chci aby věděl že tu budu vždycky pro něj a když bude potřebovat pomoc jsem mu ochotná prostě podat ruku moc si ho vážím je to fakt ještě větší cvok než jsem já a to už je co říct budu ráda když i s pindou budeme a křepim a všema chodit na pařby kalit žít život kecat a budeme furt ta známá 5 a tak to jsou moje sny žít tak jak chci já...a dost uvažuju ted vážně o bytu v jihlavě aspon na dva tři roky...uvidíme jak to bude a jak by se bydlelo..hlavní je ted vydělat kupu peněž koupit si krásný hadry a pak si užívat života časem najít kluka co bude ten životní a pravej žádnýho šmodrchu:-) a bude mi hej...jsem vyléčená z choroby jménem svoubí a spol dnešní odpoledne bylo fajn hlAVně třešnička na dortu na závěr.... to sem myslela že se snad začnu smíchy řezat ale co je to kamarádský a tak to nemá cenu nějak hrotit..jsem fakt vychlámaná z toho jak je mi fajn mít takovýhle kamarády sem za to moc ráda....no už čekám přesně kdy budu mít přemýšlivou

lucí lucí, ty na to jednou dojedeš na to koho miluješ....tak sem si myslela jak se dneska štěstím rozplynu nad svým ideálkem ale cítila jsem to už když jsem jela do jihlavy takový to známý slovíčko co mi ubližuje....kamarádi.....
dokážu s ním chodit ven, i bavit se ale chybí mi to prožívat ty krásný věci..to co nás spojuje jít jednou cestou a dívat se na jeden cíl jedním směrem...to mi vždycky říkávala babinka když najdeš člověka kterej jde s tebou stejným směrem drž se ho z lásky přátelství nebude ale z přátelství láska ano.. chtěla bych ho chtěla bych ho moc...vím že my dva jsme typl lidí co si rozumí a dokážou se milovat a vím i to že jarda ke mě necítí jen kamaárdskou lásku jen je prostě okolní pocit asi silnější..smaozřejmě nevymluví mi pár věcí jako já jemu nevymluvím nerealný slova a tak to asi zůstane..už po mnohokráté tu sedím přemýšlím nad tím proč nejsem s markem v. nebo proč sem tak prudce odsekla tomu hezounovi z bosche...asi proto že mě to pořád táhne za tím jednim možná boužel možná bohudík..dneska jsem se s ním viděla a jediný k čemu jsme opětovně dospěly tak k té známé větě chtěl jsem tě ale už ne...nechápu jak někdo může změnit svůj názor tak moc rychle když se prostě dva lidi milují a vědí že by spolu chtěli bejt tak nad tím tak nepřemýšlí asi jsem fakt naivní že si myslím že spolu někdy budeme (ale furt sem tomu nepřestala věřit) nechápu proč se to změnilo v jeden den...já toho kluka nechci zranit ani ublížit nechci mu lhát nechci nic špatnýho ale už nevím co mám dělat je mi s ním krásně je to nepopsatelný slovy co cítím když se mě dotýká nebo když mě líbá ale nechci aby to dopadlo jako s markem h. že se jen tak občas uvidíme vypomůžeme si z krize a všechno bude okej..jo to tak funguje akorát tak s markem protože ho znám 12 let a milovali jsme se jen jednou a to v raném věku...ale tohle je jiný jdu po tom člověku už moc dlouho stojím o něj a byla bych schopná pro něj udělat první poslední...já vím jsme nejlepšími kamarády moc si toho vážím ale mě to nestačí..chtěla bych mít vztah plnej porozumění a hlavně mi chybí ke komu se přitulit nechci nikoho zatím jinýho stojím jen o něj..ale touhle teorií lucí nemůžeš žít věčně musí ti prostě říct bud jo nebo ne...ale já myslím že už řekl.....do prdele proč jsem z toho tak vykolejená proč mi na něm tak záleží proč ho tolik miluju a proč ho nemůžu mít proč se to tak muselo změnit proč...asi mi z toho hrábne chci být jeho princeznou o nic víc nestojím...miluju každej jeho dotek miluju když se na mě dívá miluju když se směje miluju každičkej záhyb jeho tváře miluju jeho gesta i slova miluju ho celýho i stím špatným a najednou mě nechce...nevím jak z toho ven..jediný řešení má on v ústech má to v srdci jen je to prostě asi srabíkprostě fakt nevím

sem holka přemýšlivá některý deníky zpětně jsou docela na vysoký úrovni slohového procítění ale to je tak celý tyhle písmena neřeší mojí situaci jen pomáhají k tomu ulevit si z mojí dušinky.. jsem zamilovaná jsem blázen a jsem rozhodnutá bojovat za to co cítím a vím že ta osůbka na tom není jináč jen to chce trochu čásku než uděláme první krok k našemu štestí vím že ho miluju a že bych pro něj udělala všecinko( koukala jsem se na super kalhoty úplně nejvíc sexy no taky ta cena byla sexy1800 ale co bych pro ideálka k 18 narozeninám neudělala) my dva jsme uplně nejvíc nabití energií naš vztah by byl strašně správnej a na to jak si rozumíme když se hádáme je to genialita..miluju ho z celého svéh srdce a nechci jínýho takže mi držte všechny palečky a prstíčky at to víde a třeba už dneska jsme spolu sem to fakt blázínek mě už z tý lásky hrabe

není ani konec týdne a všechny mé dosavadní dojmy se opětovně změnili...po hradbách jsem se chtěla smířit s tím že s jardou zůstaneme opravdu jen kamarádi i když to bylo těžký věděla jsem že to takhle prostě musí být a tak najednou se mi zastesklo po tom všem co jsem zažila s jardou v. bylo mi smutno protože člověk když je sám tak prostě vzpomíná...bylo mi všeho líto...
myslela jsem že se jarda změnil a když to spolu znovu zkusíme tak to bude fajn..jeden den jsem u něho přespala řekli jsme si pár věci a hlavně větu: zatím budeme kamarádi a uvidíme co z toho vznikne nebueme to hrotit a v ten samej den jsem prostě promluvila do dusše jarinka a asi si pár věcí pro mě podstatných uvědomil a všechno vypadalo tak krásně jen prostě sem to čekala a stalo se to jeden jedinej den potom v tesco v práci...
Stihli jsme se den před tím s jardou pohádat a to mi dalo podmět k tomu abych prostě riskla vztah s jardou S. ale nečekala jsem to nejhorší že je jarda takovej snob že Jardovi S.(už z těch jardů mám fobii) řekne všechno co jsem mu v afektu momentu řekla..bylo to prostě situační  ne myšlnený nějak váhově řekl prostě sprostý věci a myslel si tím jak mě zlomí..ano povedlo se mu to ale ne kvůli němu ale kvůli jarinkovi najednou bylo všechno krásný ty tam a jarda nasadil brouka do hlavy jardovi a tak končí i celej příběh týhle divný trojky..jarda prostě neví co dělat a jarda V se v tom ještě vyžívá nechápu ho proč to udělal všechno se to dalo vyřešit v klidu ale s jardou V asi těžko hned vybouchne rozčílí se mává zbytečně rukama křičí a tak a to když se hádám s jarinkou tak je v klidu hádáme se apson na úrovni a respektujeme se
vůbec si myslím že my dva bychom měli krásnej vztah hodně si rozumíme spoustu věcí máme společných myslím si že se dokážeme milovat a vybudovat si krásnej vztah plnej respektu trpělivosti  důvěri a krásnej zážitků protože jsme možná trochu odlišní v povaze a ty se doplnují bohudík ale pro mě ted už možná boužel...strašně stojím o to aby tyhle slova byla zapomenuta a my byli spolu toho člověka opravdu miluju jako dřív jsem milovala vítka i pindu ale pinda svoji povahou na kterou jsem reagovala svým divným chováním zničil to poslední co zbylo a to že mi takhle podrazil nohy tím že se snaží zničit to krásný co je mezi mnou a jardou je smutný..nenadávám mu jako on mě neposílám ho doprdele...byl to omyl si myslet že se změní ne je pořád stejnej a ještě hlopučky věří svýmu bráchovi...
chtěla bych si s jarinkou najít byt a bydlet si tam ve dvou...tím by se posiloval náš vztah..jen se prostě bojím dnešku..chci jet za ním vidět ho povídat si s ním prtoože on mě naplnuje klidem pohodou a takovým zvláštním vnitřním euforiem miluju ho strašně moc není to slovo kterým bych plýtvala i když to tenhle týden vypadá zcela jinač
posrala jsem si to z vlastního neuvážení ale chtěla bych to změnit a dokazat mu že jsem opravdu jiná než mě zná takovou z pindovýho vztahu..ale je to těžké jarinka je křehký člověk citů a znatně se vymiká normálním pocitům..vím jak to myslím ostatní to vědět nemusí
budou reflexy chtěla bych tam být s ním byla to první zabava na který jsem pocítila něco zvláštního něco co mi ovlivní život asi na dlouho...
i když by bylo ze začátku složité všem vysvětlovat proč jsem s jardou a ne s jardou a bylo by to prostě prvně takový bouřlivý časem vím že se to uklidní a my si budeme moc prožívat lásku tu pravou..je to člověk kterýmu fakt nechci ublížit a do třetice vztahů všeho nejlepšího..vítek jarda a ted....doufám...že jarinka s ním bych totiž dokázala být štastná i když je to takovej malej frája tak doufám že dneska nepřijedu domů se slzami v očích

nějak mám zase přemýšlivou jeden kluk jménem marek v. by mě chtěl je fajn je hodnej je fakt milej pozval mě i na oběd má byt a slušnou práci...ale já prostě necítím to co bych měla(tuhle větu už mi někdo říkal) a tak jsem sama pár kluků si na mě vzalo číslo a já hraju mrtvýho brouka...zaflirtuju si to je jasný ale víc nic já hledám asi vztah na furt hledám kluka co mě bude milovat se vším všudy se kterým budu podnikat různý výlety a budu moc s ním potom někdy bydlet pořídit si psa..a tak hledám kluka podobných vlastností jako je Jakub verunky přítel je hodnej milej krásnej sexuchtivej má auto a dělají blbosti nehadají se...nevím jestli tho chci moc ale nechci se zase zklamat nebo zklamat lidi kolem mě...chci to prostě mít v sobě...a ne váhat nad tím jestli je to správný nebo ne..
hodně mi záleží na Jardovi S. ale tomu tak akorát záleží na kamarádech..(a je mi jedno jestli mě za tenhle názor ukamenuje) všechno se to změnilo najednou se nevídáme, nechodíme ven neděláme věci společné nic a když už jo tak se stejně všichni rovnoceně nebavíme..skončilo beverli skončilo merous (mluvím za ně)
jsem asi bláhová že věřím na to že budeme s Svoubodou spolu jsou jiné a hezčí holky nejsou to jeho kamarádky a nechodili s jardou...jednoduchá definice.. asi se toho snu vzdám..jarda s. není bohém i když takový život žije všechny ho chcou je to první kluk kterýho znám o kterýho maj holky takovej zájem a přitom nemusí dělat vůbec nic...takže se du se svou teorií zahrabat nemám šanci a už možná ani tu šanci nechci mít mít pořád strach kdo mi ho momentálně přebere je na mašli...
můj bejvalý přítel jarda se už znovu zamiloval a je štasstnej super přeju mu to ale dostatečně ho nechápu změnil se takže ani kdybych pocítila lásku k němu se vrátit nechci nechci být s člověkem co kouří krábu denně nebo žije jak žije...nebudu víc komentovat...mám už toho dost vím že to přejde všechno a začnu zase jinde a jinak ale momentálně mě to sere nejvíc:-(

brozdám tu po netu a vidím jenom hrstku stupidních lidí řešící problémy jestli je lepší blond nebo černovalsá jestli jsou hubený krásnější a šamponci zženštělí..prostě všichni nemají co dělat všichni ti co jsou volný se zabývají takovýhlema debilitama nemá to úroven někteří lidi řeší problémy vážnější a tak mě nejvíc dojímá jak jsou lidé jednoduchý ale s tím nic neudělám..kolik lidi řeší finanční tísni, kolik lidí má hlad kdo nemá práci kdo vážněji onemocněl kdo umírámu blízký..je víc problémů než se hádat s nějakým 15 klukem že nejlepší jsou holky do 55 kil a kde pak vznikaj anorexie takhle, ale co nemá smysl se nad takovýma lidička vůbec pozastavovat to bychom museli stát 24 hodin denně a nic bychom neduělali...spíš jde o mojí poentu nikdy jsem ted už asi rok a půl neseděla takhle dlouho u netu a nehledala důvody proč se tu nudit...taky jsem neměla proč..

po dlouhém kecání přemlouvání výčitek a takový ty počáteční nejistotě jsme se s mým ideálkem domluvili že zůstaneme kamarádi taková hustá fráze no co jsem na to jinýho měla říct tudle nudle...mám ho ráda a on ví že víc než jen jako kamaráda ale jelikož je to on kdo určuje scénář našeho "vztahu" tak sem v klídku protože z přátelství vždycky může vzniknout láska ale z lásky nikdy nezvnikne přátelství..
když mý srdíčko tuší že buší pro tebe do tebe se dostat  a pak to přejde a nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy neříkej to nejde a nikdy neříkej že to nejde.... nejlepší souvětí který se mi zalíbilo pro dnešní den a i pro jiné dny osttatní
jsem celkem v pohodě nějak dobře dejchám a mám se vcelku fajn je mě maličko sere že seru na školu  ale jinak se mi zdá jen co jsem se rozešla s jarinou tak se roztrhl pytel s nápadnými známostmi a lidí co by mě chtělo nechci si nějak fandit jo ale já jsu v nadhledu můj ideálek je můj kamarád  a to prostěa vysvětluje všechno co jsem vlastně chtěla říct...já ho fakt žeru většího blázna jsem fakt neviděla dobrý no no koment miluju hradby je to nádherný místo na romantiku a ráno tam nechodí žádný lidi prostě dneska mám nějak super den a dobrou náladu...
těším se na svoje narozeniny ale ještě nevím koho tam pozvu a kdo si to zaslouží bude to samozřejmě velká kalbina a doufám že se i povede začínám žít nově jinak..chci víc blondatecjch vlásků a do nich růžovýho melíra nový hadry jinej styl a chci se prostě změnit jiná postava jiný zájmy .......stejně mě všichni znáte bobánci

tak nějak sem si to prostě myslela ale nechtěla jsem se s mojí drahou polovičkou hádatno on není moje drahá polovička zatím a nevím jesti se to změní protože jak se moje teorie potvrdila jarinka je prostě fakt kádr a je dobrej kámoš a to znamená že já mám prostě smůlu protože on prostě nechce aby se pinda trápil a tak si myslím že náš vztah nevyjde...a toho se bojím nejvíc toho okamžiku kdy mi řekne jednou pro vždy že to zůstane takhle jak to je...chtěla bych ho pochopit a určitě chápu že když já se tenkrát rozhodla pro pindu neřekl ani slůvko ale prostě mezi tím uplynulo několik měsíců a já se do něj bezhlavě zamilovala myslím na něj každej den, zdá se mi o něm představuju si jak mě jednou chytne za ruku a budeme oba strašně štastný... ale to nevím jestli takhle funguje bojuju o něj už strašně dlouho a pořád mu to ani nedochází jak ho miluju...cejtím prostě něco zvláštního co jsem pocitovala s pindou na začátku nevím ale něco mi říká že on je ten pravej a že vztah s ním bby byl jedinečnej ale předchází tomu spousta okolních vlivů například nevím jestli z toho má vyloženě strach ale často se baví o tom že všichni jsou zvyklý že já jsem pindova že jeho neberou moji rodiče (protože to má své odůvodněné důvody skrz někoho) že táhmhle to a ono a prostě v závěru je to pořád stejný pinda je jeho dobrej kámoš a když mu něco dokazoval strašně dlouho tak ho v tom chce asi udržovat dokonce..mrzí mě to bolí mě to trápím se a pak když už si myslím že je všechno ztracený a rozhodnu se toho nechat tak přijde s teorií že si myslel že je to jinak a takhle....sem z toho úplně zmatená prostě to nechápu a nechtěla bych to nějak moc řešit ale nedokážu s tím nic dělat a přitom si tisíckrát za den představím jeho obětí jeho slova smysl pro humor smysl pro lásku a povinnost představuju si hrozně nepodstatný maličkosti ale všechno jsou to jen sny a já se obávám že u nich asi i budu muset zůstat..nechci jinýho nechci byt svobodná ale svobodová kéž by to šlo...a nejsem sem si jistá tím že to není kvůli tý druhý šanci..taky jsem ho jednou odmítla a to si myslím byla chyba protože ted jsem zbytečně ublížila jardovi valentovi a mrzí mě to...ale nemůžu se pořád ohlížet na to že je mi někoho líto když miluju někoho jinýho...přemýšlím nad tím každičký den..a pořád to neumím pochopit proč po tak dlouhý době to ještě nevzniklo proč to není krásný proč se musím trápit proč se mnou nemůže být?

hledám kluka ideálních vlastností usměvavého, hodného věrného co pracuje a má auto ještě lepší byt normální rodinu vyřešenou minulost bláznivý nápady vysoký sex-appel cílevědomej s velkými možnostmi....
ACH JO TO SOU PŘEDSTAVY!!!!!
možná bych o to někdy stála ale né ted můj ideálek je krásnej usměvavej hodnej milej pracovitej s vysokým sex-appel, vyřešenou minulostí má strašně jetý nápady a co JE TO JEN MŮJ KÁMOŠ kterýho ovšem strašně moc miluju jenže jsem pro jednou zaváhala a tak se asi z toho zblázním že jsem ta kterou nechce protože mě chtěl už dřív a bla bla
a tak to funguje už strašně dlouho, sem malá dušička co by pro NĚJ UDĚLALA VŠECHNO  a klidně bych si ho hned v 18 VZALA ale co LUCÍ BUDEME JEN KÁMOŠI A BUDEME CHODIT VEN
strašný slovo strašná představa strašně nespravedlivej život
brečet musím protože takhle zamilovaná  jsem nebyla naposledy do jardy a ted už nevím co mám dělat abych se z toho nezbláznila chodit ven s ním nechci protože vždycky čekám něco krásnýho na hradbách a on čeká akorortát tak dobrej pokecJSEM Z TOHOFAKT  NADŠENÁ ne mrzí mě to protože do tohodle člověka jsem vkládala nejvíc nadějí myslela jsem že nám to spolu prostě klapne že to nějak vyjde  A MY BUDEME ŠTASTNĚ ŽÍT A UŽÍVAT SI ŽIVOTA ale houbelec naš jarda je hrozně zásadovej CO BY NA TO ŘEKLO OKOLÍ VŠICHNI JSOU ZVYKLÍ ŽE SI PINDOVA, TVOJI RODIČE MĚ NĚMAJ RÁDI a navíc DRUHOU ŠANCI JÁ NEDÁVÁM on si to sice nepřizná ale všechno je to divadýlko pro pindu aby mu mohl dokázat že mu 4 měsíce nelhal že je dokonalej a že když jsem jednou promarnila šanci kterou mi on nabízel že už si prostě neškrnu neříká to ale tak to je jak jinak by to mělo bejt kdyby ke mě NIC NECÍTÍL TAK SE SE MNOU PŘI KAŽDÝ PŘÍLEŽITOSTI NEKOUŠE asi tak neudělám s tím nic pokud nebude on sám chtít sem v prdýlce je mi úzko je mi smutno je ......
a navíc je mi LÍTO JARINKY on za to chudák nemůže a nejvíc na to doplatil na to všechno co pro mě udělal ale já momentálně bud chci být sama nebo s jardou s. a nebo ....... to prostě neřešit udělám si autoškolu a budou mi volný jako moje podprsenka(ta je mi těsná)
uvidíme co z toho bude chtěla bych si aspon s šafránekm užít trochu sexu neodolala bych mu ale copak to jde KDYŽ NĚKDO NECHCE? jednou na to doplatí a já to vím otázkou je jestli toho bude nebo nebude litovat...kéž by...

v podstatě je to furt stejný jen možná ted jsem dospěla k lepšímu ohodnocení života...
neříkám že vztah s jardou nebyl krásnej byl a moc ten kluk mi ukázal spoustu možností a dal mi nezvažitelně moc lásky ukazal mi jinou stránku života a za to mu patří velký dík, možná že jsem trochu náročnější ale v duši sem pořád stejná sem rozverná, tichá, výbušná, citlivá, cílevědomá ...sem taková i jinačí..měla jsem to asi udělat dřív aby se jarda zbytečně netrápil ale bylo mi ho samotný líto...nemá to v životě jednoduchý a upnul se myšlenkou hlavně na mě bolí mě to stejně jako jeho vlastně jeho to ničí...mě až tolik ne...je spousta věcí co se ovlivnit dá a za čím můžeme jít ale to co cítí srdce nebo do koho se zamiluje není otázkou peněz nebo osudu je to náhoda....nepříchází to na povel neodchází...pocítila jsem velkou lásku ke svoubímu shodou náhod jardův nejlepší kámoš...trávili jsme spolu vždykcy mnoho chvilek a je to kluk k nezaplacení je srandovní má úžasnou mimiku, něco v hlavě je ke svým kamarádům víc než vstřícnej je prostě pro mě uplně ideální povahově jen je kámen úrazu že v době kdy mě chtěl on sem byla váhava a nešla za hlasem svýho srdce a ted když jsem se rozhodla mám mrňavé naděje na to že spolu budeme ...asi to nebude hned ani zítra ani potom myslím že to chce čas at už z mojí strany nebo z jeho ale jistý je jedno kolikrát se mi sám přiznal že to asi nebude jen tak že ke mě taky pořád něco cítí...potěšilo mě to...a tak doufám ve velký osud a náhodu a ta nás svede dohromdy...možná říkám bláznivý věci ale chci si za nima stát ....toho kluka bych si z fleku vzalaa znamaná pro mě všechno...sem se zamilovala...na jednu stranu dobrý a na tu druhou...nechci jarinkovi ubližovat udělal pro mě v životě dost a je mi líto toho co se stalo děje ale tuhle jedinou věc neovlivním tak uvidím poinformuju později...ale jako kámoš je svoub k nezaplacení...těším se na jeho 18 narozeniny...třeba se to změní...

v podstatě je to furt stejný jen možná ted jsem dospěla k lepšímu ohodnocení života...
neříkám že vztah s jardou nebyl krásnej byl a moc ten kluk mi ukázal spoustu možností a dal mi nezvažitelně moc lásky ukazal mi jinou stránku života a za to mu patří velký dík, možná že jsem trochu náročnější ale v duši sem pořád stejná sem rozverná, tichá, výbušná, citlivá, cílevědomá ...sem taková i jinačí..měla jsem to asi udělat dřív aby se jarda zbytečně netrápil ale bylo mi ho samotný líto...nemá to v životě jednoduchý a upnul se myšlenkou hlavně na mě bolí mě to stejně jako jeho vlastně jeho to ničí...mě až tolik ne...je spousta věcí co se ovlivnit dá a za čím můžeme jít ale to co cítí srdce nebo do koho se zamiluje není otázkou peněz nebo osudu je to náhoda....nepříchází to na povel neodchází...pocítila jsem velkou lásku ke svoubímu shodou náhod jardův nejlepší kámoš...trávili jsme spolu vždykcy mnoho chvilek a je to kluk k nezaplacení je srandovní má úžasnou mimiku, něco v hlavě je ke svým kamarádům víc než vstřícnej je prostě pro mě uplně ideální povahově jen je kámen úrazu že v době kdy mě chtěl on sem byla váhava a nešla za hlasem svýho srdce a ted když jsem se rozhodla mám mrňavé naděje na to že spolu budeme ...asi to nebude hned ani zítra ani potom myslím že to chce čas at už z mojí strany nebo z jeho ale jistý je jedno kolikrát se mi sám přiznal že to asi nebude jen tak že ke mě taky pořád něco cítí...potěšilo mě to...a tak doufám ve velký osud a náhodu a ta nás svede dohromdy...možná říkám bláznivý věci ale chci si za nima stát ....toho kluka bych si z fleku vzalaa znamaná pro mě všechno...sem se zamilovala...na jednu stranu dobrý a na tu druhou...nechci jarinkovi ubližovat udělal pro mě v životě dost a je mi líto toho co se stalo děje ale tuhle jedinou věc neovlivním tak uvidím poinformuju později...ale jako kámoš je svoub k nezaplacení...těším se na jeho 18 narozeniny...třeba se to změní...

bývala jsem s pindou tak strašně štastnej pár a byla jsem vždycky tak zamilovaná a snad si myslela že je to ten pravej-...ale najednou je to jiný...nevýdáme se nepovídáme si nezažíváme věci bláznivý a zamilovaný nejsme spolu a tudíž spolu ani nespinkáme...po 3/4 je to strašně smutný je mi toho tolik líto a někdy i pláču a nevím proč když jsem si to vinila sama pro lásku ke svoubovi...je to strašně zamotaný milujeme ty kteří nás odmítají a odmítáme ty kteří nás milují..já versus pinda se svoubim nevím proč se to tak strašně změnilo najednou sem pocítla něco ke svoubimu a úplně ze mě vyprchala láska k pindovi  a přitom chudák se snažil a dával mi lásku nechápu proč sem si toho nevážila najednou jsem zatoužíla po svobodě volnosti úletech flirtování a nějak se tomu neumím bránit...stará láska nerezaví viz Marek..viděla jsem ho děláme spolu autoškolu a jsme si tak proklatě blízko kdybych chtěla můžu ho mít už jen po jednom randeti Marka znám a vůbec se nezměnil ale proč teda usiluju o svoubiho a odmítám pindu? neměla bych tohle vůbec řešit možná si i najít kluka staršího co mě od těhlech věcí dostane ale proč když chci být sama proč tohle všechno jsou to jen hry a pokaždém kole následuje další prostě nevím co mám dělat nejsem na peníze ale když celej měsíc s klukem nikam nejdete nic nezažijete a pořád slyšíte to samyý máma, peníze bydlení tak z toho zotročíte..nevím co dál nevím proč nevím jak nevím a nechápu normálně si asi dát klídek od těch dvou připadá mi že z nich  mám fakt ponorkovou nemoc nebo co vubec mi nesedí když jsou spolu když sem s nima nic mi nesedí pro mě je ted hlavní udělat autoškolu a dobře dodělat státnice pak následují další cíle všechno chce čas posilovna solárko krása a hlavně já...co je přednějšího krom mojí rodiny? škola a to nástavba v havlíčkově brodě..seru na celej svět chci bejt svá a zůstat taková...

dneska jsem to nějak špatně trávila..prostě je mi na jednu stranu šíleně moc líto pindulky udělal pro mě maximum a mě to nestačilo už po druhé jsem si zničila vztah s tím rozdílem že ta osůbka mě má pořád strašně ráda a já mám zase strašně ráda jeho nej kámoše...je to děsně komplikovaný nechci nikdy jarískovi ublížit on si to nezaslouží udělal pro mě vždycky tolik že jsem mu za těch 9 měsíců nejvíc vděčná a moc si toho vážím....je pro mě opravdu osobnost někdo koho si moc vážím koho obdivuju a koho mám hodně ráda...je mi líto že to takhle dopadlo ale boužel ještě lidstvo nevynalezlo fungujícího robota.. a tak se nedá poručit srdíčko když to cítí jinak...kdo mě zavrhuje te zavrhnitě zasloužím si to že jsem ublížila někomu kdo mě měl moc rád a měl mě rád takovou jaká jsem jsem oplácaná, drzá, tvrdohlavá, hádáva a to všechno mu děkuju neříkám že nikdy už to nebude lepší ale enbude to lepší dokud prostě budu něco víc cítít k svoubimu je to peklo v 17 letech řešit takovýhle prohřešky už se moc těším na dobu kdy se tomudle zasměju a bude zase všechno okej..ale ted to moc bolí víc než si sama připouštím...prostě se toho strašně moc změnilo a já tomu nedokážu zabraánit..člověk má vždy poslouchat hlas svého srdce a já za ním momentálně jdu..možná se jednou hodně zklamu a budu toho litovat ještě víc než ted ale to je to riziko pro co člověk musí jít a čemu věřit.. děkuji ti pindo za všechno krásný tečou mi slzy lítostí že jsem nedokázala zabránit tomu abychom se hádali a já se zamilovala do někoho tobě blízkýho..promin mi to snad mi jednou odpusštíš vždycky tu budu pro tebe a kdyby si měl problém tak přijd si suprovej človíček a zasloužíš si to nejkrásnější co život nabízí...promin mi to fakt ještě jednou že nedokázu ovlivnit cit kterej ve mě  vzbuzuje jarin mám tě ráda pindulko a celou tvoji českolipskou rodinu ...

nevím jestli je to napořád nebo jen na nějakou dobu ale tentoktrát sme se nemuseli ani moc hádat a rozešli jsme se myslím že už na dobro.Ne že bych ho neměla ráda mám ho ráda a moc ale přestali jsme si ve všech věcech rozumět....je mi toho líto protože to byl opravdu strašně moc hodnej kluk snesl by mi modré z nebe a já si toho nevážila...vydrželi jsme spolu 3/4 roku a připadalo mi to že je to napořád doufala jsem v to jenže to by nesměl být pindův kámoš svoboda kvůli němu se to všechno zamotalo možná boužel možná bohudík...ani nevím dneska proč to sem píšu nechám si to pro sebe celou věc a budu o sobě dost přemýšlet abych konečně měla jasno co chci protože už nechci nikomu ubližovat a to že si srdce s rozumem nikdy nerozumí je pravda já se prostě nechápu

moc prosím o to aby náš vztah zase dostal rozměr lásky a pochopení pinda je člověk kterej je moc hodnej a moc bych byla ráda aby se choval jako dřív to byl tak roztomilej klučík než si začal hrát na drsnáka a takovýho jinýho týpka...proto se furt hádáme..a to já nechci já chci zase toho hodnýho a mírumilovnýho broučka....kterj si psal do deníčku jahůdčinými rodiči a páráda s grilování...to bylo nejvíc roztomilý...je mi smutno po tak silné lásce

ještě jsem zapoměla napsat o své ségře...tak je hrozně ubrečená ale jinak je to beruška naší rodiny...všichni si jí fotí a mluví na ní až někdy maličinko žárlím na to že už nejsem malá a nemůžu si to proto všecinko pamatovat..škoda mládí za mnou a důchod daleko a dospělá taky nejsem ..:-) pošlu potom fotečky svojí malý ségry hejsčeny jedný....

tak nějak valně asi začínat nebudu protože poslední dobou jsem celkem na pokraji svých sil nezvládám to, a bydlení s pindou u nás doma je šílený protože si přestáváme rozumět což je docela velká škoda protože je to opravdu hodně hodnej kluk a je pro mě schopnej udělat cokoliv jenže od jistý doby a nebudu se tím tajit moje srdce je přetvářkou---sice ne tak docela ale přesto cítím že velká část patří i svoubikovi, nevím čím to je nikdy jsem nad tím nepřemýšlela prostě to přišlo a nejde s tím nic dělat, snažím se už sakra dlouho a neumím to ovládnout nejsem rozdvojená osobnost mám jen rozpůlené srdce a to tak že velká část patří krásným chvilkám s jarím a velká část patří i svoubikovi, sice nevím proč ale zanechal ve mě něco co slovy říct neumím..ale jedno vím jistě že je strašně prímovej kluk a hrozně vtipnej dneska mě dostal jako kámoš je tak ujetej že i když prší tak je s ním prča mám je ráda stejně možná jednoho z nich víc jen nevím jestli je to správně to takhle řešit..mělo by to nechat na situaci a co přinese zítřek....neupínám se ani k jednomu názoru ale v duši tajně doufám kdo ví o čem

tak dneska 29.7.2007 v 13.10 se mi narodila seagra Karolina bezva co lidi tak já vám napíšu víc až něco budu vědět zejtra frčím za mamkou tak se těšte na novinky a jsme tři ségry co válí světem prostě hejsčeny

tak jsme byli s mazlíkem na dovolené..jelikož jsme chudý studenti tak i naše dovolená byla skromná ale za to moc krásná byli jsme v České Lípě a také v Brništi což jsou prarodiče a táta pindy....bylo to fajn prostě pohodička...chrápali jsme dokolika chtěli, chodili ven a jedli samý mnamky...moc se mi tam libilo i pouť tam byla ujetá..stánků kupa a atrakcí spousta ale žádná která by mě natolik oslovila papali jsme klobásky snad nejlepší kterou jsem kdy jedla libilo se mi tam až teda na jednu věc....rodina v české lípě mě má ráda bere mě a dává dobré rady pro život s pindou ale Jarískova matka je psychouš je to doslova a budu hodně sprostá ožralá troska....to co ona předvádí hraničí s psychyatrem..nesnáším jí za to jak se ke mě chová naopak by mi měla být vděčná za to co jsem pro ní udělala jemi z ní na zvracení a to je slabý slovo já vím svý viděla jsem to několikrát a tohle mi nikdo nevymluví..tím končím nechci se rozčilovat
jinak ted pohodička přijeli jsme a dobrý rodiče a tak..stále nemám ještě svojí ségru alias možná bráchu protože máma je furt celá tak jsem na to zvědavá...jinak fakt úplně nejlepší mám pindu mocinky ráda a občas ho šíleně moc miluju a občas strašně nesnáším ještě musím doladit jeho nesnesitelné zlozvyky někomu něco vykládat hodiny to prostě nemám ráda....ale jinak je to pohoda můžu se na něj spolehnout a snaží se mi dát maximum své lásky je to takový fakt moje zlatínko...
musíme spolu někam vyrazit nejspíše až budou peníze tak do strmilova tam se těším nejvíc hrozně se mi tam líbí a nemůžu se toho dne dočkat povalí snámi doufám i ivi a taky svoubi kterej je mimochodem ted v nemocnici s nějakou mandlovou nemocí tak až se z toho dostane chudášek tak povalíme kalit do mrtě a všichni společně....
a taky bych chtěla jít ze všemi ještě na sýkorák kde je úžasná chata...tak se tam podívame okoukneme co a jak a taky uděláme pařbo čundr....a bude nám hej...tak se tu zatím všichni moc mějte já dovalím nový fotečky který mám ze svýho starýho krámku tak zdar a bacha na VOJLISE bude zase kecat (asi dvě hodiny)

naše typická tradice na plechanděvčera i předevčírem jsme chlastinkovali na plechandě s totálně ožralým číšníkemno aspon jsem si sčořila krásnej pulitr s kozlem:-)
byla to prdel byla tam s námi lenka od prodavačů svoubí já ségra ivi a pinda...pohodka hrál nám džůboks a hráli jsme kulečník strašně mě to baví, docela se to snažím i naučit protože se mi chce vyhrávat nad svobodou i valentou hoši nebojte já dospěju a ukážu vám jak válím ségra se totálně nabumbala a tradice se nemění nechápu čím to je ale svoboda má v sobě něco čemu žádná holka neoodolá a každá mu podlehne..nemyslím ted nic konkrétního ani sebe ani nikoho dalšího jen jsem to zkonstatovala že je to opravdu jetej člověk
jinak příští čtvrtek jdu na gelový nechtíky a moc se teším a v pátek jdeme pařit v sobotu taky táta slaví narozky a možná se mi narodí ségra saamá akce prostě..

mám několik hlubokých vzpomínek a vždy když na ně narazím brečím,... brečím silně a dlouho a nejsem schopná radosti jen přemýšlím co se stalo tak zlýho že mi to udělalo břemeno na celej život...vždycky se k tomu vracím ráda vzpomínám a přitom se tím tolik ničím..nechápu se
pak mi přijde ještě na mysl markova věta stejně se jednou vrátíš tam kde si začínala a budeš chcítt udělat nemožné aby si získala místo ve válce..vím jak to myslel ale jednou bych chtěla mít možnost opravit svou povahu v osudný den 1.4.06 vím to dlouho,...možná si častokrát myslím že už mě to minulo a je to za mnou a z odpovídajícího stavu kdy jsem vzduchem mi to může být volný ale asi tak docela ne mému srdci..vzpomínky ho prostě ničí...neustále mi bortí nynější vztah zjistila jsem že jsem strašně citově slabá osůbka..mám všechno co s holka může přát a mě to nestačí...nevím proč to tak je a bráním se tomu ale z těchto potlačených pocitů vznikají jen rány a podražděné  vědomí...

tak zítra valíme pařituž se na to nejvíc těším a jsem zvědavá kolik se nás sejde ale každopádně to chci strašně moc rozbalit..sem už obarvená zase na svůj původ a to blondje to taková genialitka...hned se cítím sebevědomější....a to je v pořádku dneska mám šíleně ujetou náladu myslím tak na svoje přátele a tak...a zdá se mi že mezi některými vzpomínkami uběhlo snad tisíc let..ale pak se probudím a zjistím že ne že jenom necelých 18
budu moc legalismus chlastalismus....chci udělat jednu velkou pařbu u nás na zahraděprostě všechny známý přátelé aby tam byli se mnou na moje 18 náctini.
jinak jsem přišla na docela starou věc a to na to že rozum a láska si občas nerozumí jinak ja se máte vy?všichni o nikom nevím nikdo se neozývá je škoda že vyhasla stará přátelství...já se zase někdy ozvu....přístý týden když to vyjde bude sluč se základkou paráda---starý známý jako je martínek matějků alisas jindrů...

miluju svého miláčka nadevše co milovat lze až teda na rodiče a ségru je to nejbáječnější klučík pod sluncem a vydržel se mnou i přes velký moje chyby a nedostatky mýho duševního stavu je strašně hodnoučkej a miloučkej prostě dokonaloučkej je užasnej a je můj je to zlato nad zlata strašně bych vám všem přála abyste takovýho kluka našli protože on je nejen krásnej i hodnej upřímnej odpouštivej ale hlavně mazlivej a milující..je to prostě můj broučeksem štastná a děsně zamilovaná a už se moc teším až zase za mnou do ústí přijede

tak se mi docela dost stýská po tom jít do hospody nebo na diskotéku společně s ivi a svoubim dohromady..bývali jsme strašně dokonalá 4 a milovala jsem ty večery u nás v bytečku kde jsme se vždycky všichni scházeli a povidali si o nesmyslech a přitom se vždy nejvíc nasmályjenže je to pryč, nevím čím to je ale cítím svou vinuu nezaplýct se tenkrát do toho prokletýho trojůhelníku kdy jsem nevěděla co víc chci jestli lásku nebo vztah nebo sex nebo kamaráda prostě by se to nikdy nestalo mrzí mě to a dost způsobila jsem tak rozruch v kamarádství mezi kaamarády nejlepšímia toho je mi fakt moc líto...
vadí mi že se nedokážeme bavit jako dřív, nestýkáme se, nepovídáme si, nebavíme se a ani se už nenavštěvujemeutíká to nějak moc rychle...já bych se třeba chtěla bavit a to moc ze všema ale nějak to nejde..svoubí je na pindu a asi i na mě podle toho jak mě v tesco seřval naštvanej a ivet ta je taková že chce být ze všema za dobře a to nějak nejde taky přála bych si jet do strmilova ze všema a aby se to srovnalo na tý diskotéce fakt mě to mrzí napssala bych svoubimu at sena to svoje naštvání vysere a normálně se s mojim pindoulkou bavi ale zase by to vypadalo že za ním lezu bo cotak nevím jak to bude dál...a bydlení ve 4 bych asi nevyšlo

chtěla jsem jenom dodat tohle babičina smrt byla první hluboká vzpomínka co mi zůstala v srdíšku druhá byla terezka můj nejzlatejší pejsek třetí marek a čtvrtej vítek !!!ted je to samozřejmě moje láska jarísek ale dneska jsem si četla deníky na vítkovým profilu a malinko jsem si zavzpomínala....žijeme sice ted každej svým světem ale jedno mě nepřestalo mrzet do dneška a to to že mě po rozchodu odsoudil napořád a nikdy o mě nezměnil své mímění , přitom jsme se milovali strašně moc a jelikož byl můj první opravdovej vztah tak jsem nevěděla co si smím a nemůžu dovolit a na tom to i zkončilo chtěla jsem víc když jsem měla všechno...hrozně ráda vzpomínám na pekárnu a na věci a místa který mi ukázal a naučil chtěla bych s ním jenom jednou zajít na kafe a mít možnost s ním mluvit..ale vím že on o to nestojí protože si radši povídá s ivi..to mě mrzí...no nic jsou to jen vzpomínky....můj byteček je taky vzpomínka krásná protože tam aspon nebyli hádky já iví svoubí a pinda byly jsme jako jedna velká rodina a ted? ted jsou z nás jen jednotlivé články... sem hodně emocionální....a všechno děsně prožívám ale udělá mi radost neobyčejná maličkost však jarís ví...vid gagaag

on milašek o mě napsal takový krásný slova on mě tak děsivinky miluje a já se do něj zamilovávám stále víc a víc je mi s ním krásně a moc si ho vážím jako osobnosti, v životě to neměl lehký a přesto se nezvdal a bojuje za svůj lepší cíl obdivuju to na něm děsně moc je strašně moc obětavej a hodnej takovej prostě můj ideální klučík...chci s ním zůstat dokud to půjde protože s ním cítím velkou lásku takovou o které každý sní....at si kdo chce říká co chce je to můj jarísek a to se nezmění..ukazal mi cestu po které nemusím jít sama ale společně se dokážeme dívat na jeden cíl...kvůli němu mám potřebu změnit tu svou nesnesitelnou povahu po dědkovi a můžu mu tak ukázat jak moc ho miluju šíleně moc je fakt nejhodnější brouček můj sladkej....
já mu musím pomoc chci aby byl štastnej a měl to co každej chci mu být oporou a chci aby věděl že to co bylo bylo a at to bere s nadhledem nic podobnýho se už nikdy nestane .
doufám že spolu vyřešíme všechny problémky a překážky co život nabízí a tak společně zvládneme to nejtěžší a to je najít kompromis.. a láska to dokáže protože já jsem někdy tak děsně tvrrdohlavá a on má se mnou takovou trpělivost fakticky je úžasnej..je to můj andílek

sme byli pařit na kontyho narozeninách a i když se to teda jako prvně zvrtlo v trapnou posedačku potom se to tím vynahradilo...šli jsme nakonec ke kOlářovi do bytu a zahájili pařbu, bylo toho dost pivka nějaký ty hodně tvrdý značkový věci až jsem se z toho opila no tancovalo se tak dobře a intenzivně že mě to samotnou překvapilo, tancovala jsem ze všema konty, svoubi, kazi, křepi a hlavně s mojí láskou kterou šíleně moc miluju a už nikdy nebudu šílet a vyvádět a hned dělat urychlený závěry bylo to fajn holky z březinek taky nejsou až tak špatný takže sme si to užili celkem fajnky--.všichni se tam kousali ze všema byla to jeden velká grupen párty....ale já ne já sem byla věrná svojí lásce...a pak jsem skoro jako první usnula na maličké posteli a probudila se v ještě horším stavu než jsem šla spát.. blila jsem docela rapidně ale pomohla jsem jim to tam uklidit, pařba se víc než podařila byla suprováale ta opice ta už tak krásná nebyla je mi zle ještě ted poprvé snad v životě mě bolí z toho alkholu tolik hlava aby tak ne když jsem to kombinovala furt všechno dohromady teším se na zážitky strávené s medvídkem mojim

takovu mi ubalil až jsem se seznámila se zdí a tekla mi krev nešla zastavit a bolí mě nosík...není to legrace je to k pláči a chci pryč je to stejný jako kdžy jsem odjížděla zoufalý a zlý....

vzpomínky...některé bolí některých lituju některých bych chtěla prožít znovu je to jediný co mi nikdo nevezme vzpomínky......

heh tak jsem zase doma a celý jsme si to s pindou předělali apson to ted vypadá jako v bytečku a ne v dětském pokoji celkem se ani nenudíme pořád je co dělat ale chci si koupit puzzlíky abych vůbec neměla už čas volný a různý doplněčky do bytečku ale v první řadě si chci koupit fůru oblečení abych taky konečně vypadala jinak než obyčejně vypadám  už se moc těšíánkuju na to až budu mít nový hadříky..a dneska ty jo se můj tatín překonal půjčil mi rapida a i škodovku sice nic moc auta ale ty jo jezdila jsem jako fík řídila jsem z ústí do šimanova a vezla jsem tátu s mámou a pindu...frčeli jsme jen mi občas klouzal volant ale potom co jsem jela ze šimanova do dušejova to bylo v pohodě...už se moc teším aaž budu dělat řidičák hrozně moc protože pak   budeme dělat samý výlety a nikde opakuji nikde už nebudu muset chodit pěšky takže si to hodně vymazlím...a první co bude pojedu sama s mýma nej kámošema do strmilova na diskotéku jo holld se děti těšte..ale až v listopadu hehe jinak nic novýho psa toho mi nedovolí ale nikdo se nemá vzdávat svých snů a má si za nimi jít tak uvidíme ale moc bych si ho přála takovýho jokšíráka...ale co ..zatím žiju...

tak teda nevím jak začít protože ty nový blogy jsou na mě nějaký fakt moc nový nevadí až bude více času tak se kouknu na možnosti tohoto vynálezu.. ale co libím se ti má fakt ujetý novinky a celý webovky jsou kvalitní tak proč se nepřizpůsobit změnám je to fajn..a já já se mám taky fajn mám svou lásku kamarády jako je ivík moník verča svoubi holy a tak dále...no možná půjdme na hornety tak se uvidí zítrra budu zkoumat deník a jeho možnosti...tak zatím

tak abych zase vás zasvětila do toho co se mi stalo...nic neobvyklýho ale zato strašně příjemnýho...dotala jsem nápad když už teda svoubi s křepim přijeli za iví do šimanova abychom si udělali pěšky výlet na křemešník...jo pohoda večír před tím jsme spali v boudě a bylo to fajn s nikým jiným se člověk tolik nezasměje jako s těma třema:-) sou vážně fajn a mám je všechny moc ráda hlavně pindu svýho miláčka kterej pro mě moc znamená a strašně moc dělá je to takový moje sluní a nikdo miv životě nedal víc...a já mu za to moc děkuju...šli jsme ráno hnedka po tom co iví dorazila a šlo se nám hodně fajn, dělali jsme si srandu ze svoubího a jeho lásce k pivům byla to vážně prdel a já byla štastná nej kámoška, můj přítel , svoubí a křepi prostě pohoda...koupali jsme se na adama a evu jednu, udělali si ostudu ve značkové restauraci , vylezli na rozhlednu, koukli do kláštera a nakoc jsme šlapali dolů domů...byl to krásnej den a ničím nenahraditelnej moc se mi to líbilo a vlastně se mi slplnili všechny moje sny parta pohodovech lidí co si nedělá hlavu s tím jak vypada a užívají si přírodu a života těším se na další společnej výlet..
.p.s abych dodala svoubí je krásnej má úžasnou grimasu, tělo a názory ale to dohromady nikdy nedá to co mi dokáže dát pinda říkám to a píšu sem to proto že jsem se dozvěděla něco comě zamrzelo od člověka kterýho jsem to nečekala tak proto no, nebudu to rozvádět můj deník akortá několikrát způsobil problém takže co si mxslíím napíšu radší jinam dík

tak abych zase vás zasvětila do toho co se mi stalo...nic neobvyklýho ale zato strašně příjemnýho...dotala jsem nápad když už teda svoubi s křepim přijeli za iví do šimanova abychom si udělali pěšky výlet na křemešník...jo pohoda večír před tím jsme spali v boudě a bylo to fajn s nikým jiným se člověk tolik nezasměje jako s těma třema:-) sou vážně fajn a mám je všechny moc ráda hlavně pindu svýho miláčka kterej pro mě moc znamená a strašně moc dělá je to takový moje sluní a nikdo miv životě nedal víc...a já mu za to moc děkuju...šli jsme ráno hnedka po tom co iví dorazila a šlo se nám hodně fajn, dělali jsme si srandu ze svoubího a jeho lásce k pivům byla to vážně prdel a já byla štastná nej kámoška, můj přítel , svoubí a křepi prostě pohoda...koupali jsme se na adama a evu jednu, udělali si ostudu ve značkové restauraci , vylezli na rozhlednu, koukli do kláštera a nakoc jsme šlapali dolů domů...byl to krásnej den a ničím nenahraditelnej moc se mi to líbilo a vlastně se mi slplnili všechny moje sny parta pohodovech lidí co si nedělá hlavu s tím jak vypada a užívají si přírodu a života těším se na další společnej výlet..
.p.s abych dodala svoubí je krásnej má úžasnou grimasu, tělo a názory ale to dohromady nikdy nedá to co mi dokáže dát pinda říkám to a píšu sem to proto že jsem se dozvěděla něco comě zamrzelo od člověka kterýho jsem to nečekala tak proto no, nebudu to rozvádět můj deník akortá několikrát způsobil problém takže co si mxslíím napíšu radší jinam dík

už sem se dost vykecala a dost toho napsala takže se du ukidit k televizi protože je venku moc krásně a já šla dneska pěšky z jeníkova domů a zastavil mi jeden boreček v nádherným autíčku frajer no prostě a tao byl celej můj den + teda jako ještě jsem připravovala na raout různé druhy masa řízků, ovoce, zeleniny, sýrů, salámů a takových dorbých dortu zákusků prostě sme to všechno aranžovali a připarvovali a ochutnávali a dělali si dobře takže sem měla krásnej den moc krásnej jen mi k tomu chybí na zakončení toho dortu s třešničkou právě ta peckovice...sexík...mám chut ale neřeknu vám jednu věc chich tak se tu mějte banbáni:-)

asi si nedokážu číst starý deníky některý vrací mi to ošklivé vzpomníky a taky tu bolest a tak takže prostaě nemůžu ale nové a lepší jo ty snad ještě dokážu pod kůži nechat volné místo vysvětlím příště jen sem si tak na něco vzpoměla ted v tuhle chvilku maličkou...je to jeden kluk vlastně možná dva no je jich víc ale jeden občas tak trošku zazlobí ale pak zase spadnu na zem a sem noha na ní.:-)vím o čem mluvím ale mluvit o tom nechci nehodí se to semčte si to spousta mých známých a to nepotžřebuju aby věděli takže si to nechám pro sebe:-))))

dneska zase blbnu udělala jsem si beunty den a jsem vonavá čistá umytá naleštěná uklizená prostě sem happy

co bych asi tak chtěla: psa jokšíra (ale toho budu mít asi tak až vystuduju ve vlastním bytě takže dlouho):-( taky bych chtěla nový mob a už se na tom pracuje, spoustu hadrů, nějaký botičky , kabelky, šminky, pařby a tak vlastní byt a řádnou domácnost skromný co? uvidíme jak se to bude vyvíjet no a ktomu všemu blond vlásky gel nechty a solár kůži

jsem fakt lína píšu pomalu a už pomalu ztrácím rytmus na 230 úhozů za minutu sere mě to málo trénuju na tom kompu budu tu muset začít trávit víc čásku...
ataky začít víc trávit čásku někde venku kde se sportuje..taky to má svá oprávnění..prvně jako zhubnu a pak zase zztloustnu prostě sem furt stejná kulička

asi věřítae doslova na všechno co pověry říkají já jsem se taky narodila 13 a 13 mám svátek a vůbec mi to žíli netrhá, úúúúúplně vobičejnej den a ne snad? jo možná sem si ted prožila hádku se svým broukem ale ta už je dlouhodobá...tak co se k sakru staráte o to kolikátého je? spíš by vás mělo napadnout kdo zvašich známých slaví narozeniny a v lepším případě svátek o to jde o přátelství nebo ne?

chci být zase blond a to do prázdnin ne-li dřív...chci chci chi moc protože mi ta barva chybí a to moje bárbínkovství...to taky i dyž na to nemám zrovinka tu idelání postavu chci si to užívat..

nutná představa toho co musím a co dělám, nevím jestli je to klam nebo něco takového ale chtěla jsem mít jen pro sebe víkend pro svou maličkost pro radost a nabrání nové síly po náročném týdnu, ale moje láska mi to nedovolila hrozně se na mě upla a já zase trávím čásek s ní ne že by to tolik vadilo ale občas prostě člověk chce dělat věci jen tak sám jen tak prostě....tak nic nevadí ségra jede do prahy na matějskou pout hm..zavidím..co jinýho taky dělat můžu že? už mě tenhle stav bez peněz nebaví až je mi toho líto....hadry pes kolo mobil dovolená ani ten nejdrobnější sen se mi nesplní....pche....a kamarádi nějak se vypařili nějak začali akceptovat to že sem s pindou a prostě odešli....je jich málo kdo si vzpomenou hrstka ...a taky mě mrzí že třeba já pinda svoubí a iv nepodnikame to co jsme podnikali když jsem bydlela v jihlavě...s iv to není jako dřív nestaví se vůbec do ústí a existovali časy kdy jsme chodili tam a zpět....vyprchalo....uvidíme jak to bude dál....bojím se nových věcí a možností...to sem celá já.
a ještě mě sere jedna věc sem nějaká děsně pomalá na tom psaní takže docela jako depka

helpnětě mi někdo mě nejdou dávat do deníšku smajli pročpak? kdo ví at poradí děkuju písněte mi vzazíka budu ráda

občas se mi stýská po jihlavě po té volnosti nehlídat busy ale pak se zase vrátím domů kde občas se mnou bydlí můj klučík a je mi krásně nemusím se o nic starat nemusím nic ... jediný co ted chci je novej mobil motorola razer v3i a taky bych chtěla jokšíráka ale nejdříve ušetřím na nový hadry a udělám si svůj styl po kterém toužím už dlouho...a pak se uvidí....o prádzninách si chci začít dělat řidičák a na to se dost teším jen nemám možnost kde trénovat...boužel no jakuba nevidám a nikdo jinej mi to nepůjčí...
jsem ted moc štastná daleko víc než když sem byla s vítkem, nebudu to komentovat mám ted na mysli jednu věc která by mu mohla ublížit a nejen jemu ale to je jedno....
teším se na nějakou společnou pařbu s ivíkem svoubím já pinda ségra kuba monča dušík a tak prostě i dáša by mohla jenomže ona ted bude maturovat a zábavy jí asi moc neberou no ale musím se už konečně za ní taky stavit....uvidíme časově...chci si vypálit ted několik cd abych doplnila svoji sbírku růži:-) sem unavená sstávala jsem v 5 a už v 6,30 jsem byla v tesco a pak hned z práce na praxi až do 18.30 takže ani nedejchám..jdu koukat na mázla tak končím ale musím si sem o víknedu napsat důležitý věci a myšlenky co se mi ted honí hlavou tak počkejte a uvidíte ...pa vaša luca