''Pravá láska nás nedělá slepými, ale způsobí, ževidíme.Vidíme jasně chyby druhého a přesto jej milujeme. Tak poznáme,že máme někoho opravdu rádi. ''

Miluji být s tebou,
miluji tvoje dotyky.
Miluji,když se na mne rty tvé smějou,
miluji to jako ty.
Miluji ty chvíle, které mě hřejou,
když myslím na tebe,
tají se mi dech.
Když tě mám u sebe,
běhá mi mráz po zádech.
Znáš to moc dobře.
Já jsem tvá jediná,
ale i ty jsi můj jediný.
Milujeme se spolu,
s pocitem bez viny.
Jednou přijdeš za mnou a říkáš,
že moje děti budou i tvoje.
A víš, že já vím,
že pravda v tom je.
Miluju tě lásko moje,
bez tebe můj život nemá cenu,
ale já vím,že lásku tvojí
mám za odměnu!
Milovala sem tě.. Ty si mi ublížil.. Zranil si mé srdce.. Nevíš ani jak se cítím.. Nikdy si se nezajímal, jak mi je..
Zklamání,bolest, nenávist… To všechno právě prožívám.. Byl si ten jediný, kohosem skutečně milovala.. Ale ty si mně opustil.. Při těhle řádcích mitečou slzy po tvářích.. To, co jsem k tobě cítila, už nikdy neucítímk nikomu jinému.. Co jsme spolu prožili, na to nikdy nezapomenu.. Buduto mít pořád ve svém srdci, i kdybych nechtěla.. Zůstali mi jenvzpomínky..
Asisi nikdy nepoznal, co je to bolest, láska a důvěra.. Snad si to někdyuvědomíš.. Popřemýšlej nad tím a zkus být lepší.. Když už ne ke mně,tak aspon‘ k někomu jinému.. To je to jediné, co po tobě chci..
Těchto pár řádků je věnovaný tobě.. Snad se budu cítit líp…
udělala jsem nějvětší chybu možná svýho života zaměnila jsem si pojmy s dojmy...nejvíc toho lituju strašně mě to mrzí jsem z toho úplně neštastná a nejhorší na tom je že to už nikdy ten okamžik nevrátím takže až se mě budete ptát jak mi je nediv te se mi když řeknu blbě
neptejte se mě kde jsem udělala chybu spíš se zeptejte proč sem jí tam nechala neptejte se proč mi ttak je a nikdo nepomůže neptejte se radši vůbec protože pak bych po vás mohla vyjet jako včera po rodičích ach jo bylo mi toho tak líto...a začínám nad tím uvažovat stále víc někdy se opravdu člověk řídí srdcem ale pak zapomíná na to co je správné rozumově...nejsem zklamáná spíš zarmoucená nejsem neštastná spíš jen nanplněná očekávání sem prostě zmatená co je správné a co ne chtěla bych se rozlétnout a mít rozled nad stiuací a udělat to co je pro mě nejvíc správný a vědět že už se to nezmění..je to takovej divnej pocit jít se svým strarým přítelem na kafe a pak se dozvědět že se půjde do ponorky já a svoubí jeho nejlepší kámoš jakoby pinda s denisou křepi a tak...hustý a citím že se vostře pohádáme nebo vznikne nějaký nedorozumění...
tohle nemůže fungovat dlouho takový vztahy nejlepší kámoš jardy chodí se mnou a já chodila s jardou ...tohle ještě bude mít zajímavej konec možná je to začátek něčeho novýho a běh na dlouho trat a vítězem bude ten kdo uvěří vlastním snům a přesvědčení srdci....